Vyšeslav Vladimirovič
| Vyšeslav Novgorodský | |
|---|---|
| Úmrtí | 995 Veliký Novgorod |
| Nábož. vyznání | pohanství |
| Rodiče | Vladimír I. Kyjevský a Olava |
| Rod | Rurikovci |
| Příbuzní | Predslava Kyjevská, Premislava Kyjevská, Dobroněga Kyjevská, Jaroslav I. Moudrý, Mstislav Černigovský, Izjaslav Polocký, Vsevolod Volyňský, Boris Rostovský, Gleb Muromský a Stanislav Smolenský (sourozenci) |
| Funkce | novgorodský velkokníže (988–1010) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vyšeslav Vladimirovič (977–1010 Novgorod)[1] byl novgorodský kníže a nejstarší syn Vladimíra I. Velkého a jeho varjažské manželky Olavy, kterou někteří historici považovali za Češku.
Život[editovat | editovat zdroj]
Po smrti Vyšeslava Vladimiroviče se stal novgorodským knížetem Jaroslav I. Moudrý, ačkoli kandidátů mezi jeho bratry bylo více. Ti však z různých důvodů neměli možnost trůn získat. Izjaslav I. Vladimirovič umřel v roce 1001 a Sviatopolk I. byl po roce 1013 eskortován k otci Vladimíru I. do Vyšgorodu, kde byl střežen.
Existuje i mnohem starší verze Vyšeslavovy smrti. Podle výkladů varjažských ság vdova švédského krále Erika IV. Vítěze Sigrid nesouhlasila s dvořením knížete Vissawalda (Vyšeslav Vladimirovič) a v roce 995[2] ho upálila a za manžela si vzala dánského krále Svena I.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyšeslav Vladimirovič na slovenské Wikipedii.
- ↑ Nejpravděpodobnější rok narození Vyšeslava Vladimiroviče je rok 977. Jeho data narození a úmrtí se však nedají věrohodně potvrdit. Jaroslav I. Moudrý odhadoval rok smrti svého bratra na roky 1013 - 1014 v Novgorodě.
- ↑ Historik F. Braun však knížete Vissawalda spojuje se jménem Vsevoloda Vladimiroviče. Ten však do své územní zprávy dostal Vladimírsko-volynské knížectví, a dvořit mu mohla snad jen polácká kněžna. Navíc, v roce 995 měl Vsevolod Vladimirovič pouhých 11 let. V té době měla Sigrid kolem 20 let a více jí mohl vyhovovat 17letý Vyšeslav. Kromě toho, jeho území se nacházely v sousedství Švédska a pro manželský svazek dvou dynastii, které uzavíraly smlouvy a úmluvy mezi sebou, věkový rozdíl čerstvých novomanželů nikdy nehrál důležitou roli.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Рыдзевская Е. А. Древняя Русь и Скандинавия IX-XIV вв. Москва. 1978. 239 с.
- Braun F. Das historische Russland jim nordischen Schrifttum des X-XIV. Jahrhunderts // FestschriftEugenMogkzum 70. Geburtstag.-Halle. 1924. S. 157–167
- Jonsson J. R. Svensk Balladtradition. I. Balladkallor och balladtyper. Stockholm, 1967. 296 s.
- Богуславский В. В. Славянская энциклопедия. Киевская Русь - Московия: в 2 т. - М .: Олма-Пресс, 2001.
- Войтович Л. Княжеские династии Восточной Европы (конец IX - начало XVI в.).
- Карпов А. Ю. Владимир Святой. - М .: Молодая гвардия - ЖЗЛ; Русское слово, 1997.
- Древняя Русь в свете зарубежных источников. / Под редакцией Е. А. Мельниковой. - М .: Логос, 1999.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vyšeslav Novgorodský na Wikimedia Commons
