Vyšeslav Vladimirovič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vyšeslav Vladimirovič
Narození 977
Úmrtí 1010 (ve věku 32–33 let)
Veliký Novgorod
Rodiče Vladimír I. Kyjevský a Olava
Příbuzní Predslava Vladimirovna, Premislava Vladimirovna, Dobroněga Kyjevská, Jaroslav I. Moudrý, Mstislav Chrabrý, Izjaslav Vladimirovič, Vsjevolod Vladimírovič, Boris Vladimirovič, Gleb Vladimirovič a Stanislav Vladimirovič (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vyšeslav Vladimirovič (9771010 Novgorod)[1] byl novgorodský kníže a nejstarší syn Vladimíra I. Velkého a jeho varjažské manželky Olavy, kterou někteří historici považovali za Češku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Vyšeslava Vladimiroviče se stal novgorodským knížetem Jaroslav I. Moudrý, ačkoli kandidátů mezi jeho bratry bylo více. Ti však z různých důvodů neměli možnost trůn získat. Izjaslav I. Vladimirovič umřel v roce 1001 a Sviatopolk I. byl po roce 1013 eskortován k otci Vladimíru I. do Vyšgorodu, kde byl střežen.

Existuje i mnohem starší verze Vyšeslavovy smrti. Podle výkladů varjažských ság vdova švédského krále Erika IV. Vítěze Sigrid nesouhlasila s dvořením knížete Vissawalda (Vyšeslav Vladimirovič) a v roce 995[2] ho upálila a za manžela si vzala dánského krále Svena I.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyšeslav Vladimirovič na slovenské Wikipedii.

  1. Nejpravděpodobnější rok narození Vyšeslava Vladimiroviče je rok 977. Jeho data narození a úmrtí se však nedají věrohodně potvrdit. Jaroslav I. Moudrý odhadoval rok smrti svého bratra na roky 1013 - 1014 v Novgorodě.
  2. Historik F. Braun však knížete Vissawalda spojuje se jménem Vsevoloda Vladimiroviče. Ten však do své územní zprávy dostal Vladimírsko-volynské knížectví, a dvořit mu mohla snad jen polácká kněžna. Navíc, v roce 995 měl Vsevolod Vladimirovič pouhých 11 let. V té době měla Sigrid kolem 20 let a více jí mohl vyhovovat 17letý Vyšeslav. Kromě toho, jeho území se nacházely v sousedství Švédska a pro manželský svazek dvou dynastii, které uzavíraly smlouvy a úmluvy mezi sebou, věkový rozdíl čerstvých novomanželů nikdy nehrál důležitou roli.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Рыдзевская Е. А. Древняя Русь и Скандинавия IX-XIV вв. Москва. 1978. 239 с.
  • Braun F. Das historische Russland jim nordischen Schrifttum des X-XIV. Jahrhunderts // FestschriftEugenMogkzum 70. Geburtstag.-Halle. 1924. S. 157-167
  • Jonsson J. R. Svensk Balladtradition. I. Balladkallor och balladtyper. Stockholm, 1967. 296 s.
  • Богуславский В. В. Славянская энциклопедия. Киевская Русь - Московия: в 2 т. - М .: Олма-Пресс, 2001.
  • Войтович Л. Княжеские династии Восточной Европы (конец IX - начало XVI в.).
  • Карпов А. Ю. Владимир Святой. - М .: Молодая гвардия - ЖЗЛ; Русское слово, 1997.
  • Древняя Русь в свете зарубежных источников. / Под редакцией Е. А. Мельниковой. - М .: Логос, 1999.