Mstislav Vladimirovič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mstislav Chrabrý
Mstislav and Rededia.jpg
Narození 983
Úmrtí 1036 (ve věku 52–53 let)
Černihiv
Místo pohřbení Černihiv
Děti Evstafij Mstislavič
Rodiče Vladimír I. Kyjevský a Rogněda Polocká
Příbuzní Predslava Vladimirovna, Dobroněga Kyjevská, Premislava Vladimirovna, Jaroslav I. Moudrý, Vyšeslav Vladimirovič, Izjaslav Vladimirovič, Vsjevolod Vladimírovič, Boris Vladimirovič, Gleb Vladimirovič a Stanislav Vladimirovič (sourozenci)
Funkce černigovský kníže
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mstislav Vladimirovič, přezdívaný také Mstislav Chrabrý (pravděpodobně 9831036) byl kníže Tmutarakaňského knížectví (990/1010 - 1036) a Černigovského knížectví (1024 - 1036), syn Vladimíra I. Velkého a jeho manželky Adély.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně se narodil v roce 983 o něco později než Svatoslav Vladimirovič a Jaroslav I. Moudrý. Mstislav Vladimirovič umřel během lovu v roce 1036.

Tmutarakaňský kníže (990/1010 - 1036)[editovat | editovat zdroj]

Za vlády v Tmutarakaňském knížectví (990/1010 - 1036) se mu podařilo podmanit si Chazary, kteří obývali pobřeží Azovského moře. Kasogovové byli pohraničním obyvatelstvem abcházsko-adygejského původu, které obývalo území Kumsko-manyčské sníženiny - zasahovalo tedy do území Alanů, což vadilo jejich knížeti Rededovi a kníže rozpoutal válku.

Průběh Mstislavovovy vítězné války popisuje ve své kronice letopisec Nikon a je zaznamenána i v pozdějším vydání Slova o pluku Igorovom. Na počest vítězství ve válce kníže postavil kamenný chrám, jehož základy se našly při archeologických vykopávkách ve městě Tmutarakaň.

V roce 1024 Mstislav začal bojovat proti svému bratru Jaroslavu I.. O rok dříve (1023), kdy se kyjevský panovník snažil zmírnit zmatek v Vladimirsko-suzdalské knížectví, Mstislav se dostal až ke Kyjevu, město si však nedokázal podmanit. Místo těchto oblastí proto obsadil území a podmanil si obyvatelstvo kolem Černigova. Jen co se konflikty ve Vladimirsko-suzdalském knížectví Jaroslavu I. podařilo uhasit, odebral se do Novgorodu posbírat armádu proti svému bratrovi Mstislavovi, kterému v bitvě v roce 1024 podlehl a byl nucen utéci do Novgorodu. Mstislav se však poslal k Jaroslavovi I. posly, aby mu oznámili, že se klidně může vrátit do Kyjeva a vládnout tam jako nejvyšší panovník Kyjevské Rusi po pravou stranu řeky Dněpr. Ten mu však nevěřil a do Kyjeva místo sebe poslal své náměstky, kteří v něm vládli, dokud se bratři nesetkali před branami Kyjeva, kde oba podepsali mírovou smlouvu. Jaroslav I. získal Kyjev a pravou stranu Dněpru a jeho bratr Mstislav Vladimirovič vládl na straně opačné Černigovu a Perejaslavu.

Černigovský kníže (1024 - 1036)[editovat | editovat zdroj]

Během panování knížete v Černigovském knížectví se snažil ovládnout území Jasů kolem ústí řeky Kura, kam v roce 1029 vtrhl společně s kmenem Alanů. V roce 1031 se jeho vojska objevila u Kaspického moře, napadla město Baku a vylodila se v oblasti Arran, ve kterém právě zemřel místní panovník Feld. Novým panovníkem oblasti se stal jeho syn Musa, avšak druhý syn za vydatné podpory širvanšacha doufal v nadějný zisk čerstvě obsazeného trůnu. Mstislav však se svým vojskem začal podporovat Musu a jeho bratra poslal do města Bajlakany. V této situaci mělo Mstislavovo vojsko volnou cestu přes Arménii do Byzantské říše. Mstislav se na základě podpory Musa v boji proti jeho bratrovi o trůn společně s jeho spojencem - alanskými knížetem - doufal na zisk území v ústí řeky Kura, ale situace se v roce 1032 značně změnila. Musa se oženil s dcerou širvanšacha a stal se tak Mstislavovým spojencem. Emír Derbentu Mansur se k tomuto svazu přidal také. Ten však byl v nepřátelském vtahuje vůči carovi Sarirovi Bucht-Šize, kterému dal jeho dceru za ženu. Sarirovo vojsko, které tradičně podporoval Tmutarakaňsko-alanský svaz se nyní ocitlo v nepřátelském obklíčení a bylo postupně napadáno derbentci a Lezginci. Ty se v roce 1033 spojená rusko-alanská vojska pokoušela porazit, ale nebyla úspěšná.

Děti[editovat | editovat zdroj]

Podle Lübeckého letopisu byla jeho ženou Anastázia, s níž měl dvě děti:

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mstislav Vladimirovič na slovenské Wikipedii.