Přeskočit na obsah

Moravské náměstí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Moravské náměstí (Brno))
Tento článek je o náměstí v Brně. Další významy jsou uvedeny na stránce Moravské náměstí (rozcestník).
Moravské náměstí
západní park s multifunkční plochou
západní park s multifunkční plochou
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoBrno
Městská částBrno-střed
Část obceBrno-město
Poloha49°11′56,4″ s. š., 16°36′24,12″ v. d.
Historie
Denominace25. května 1990
Pojmenováno poMorava
Starší názvyDikasterialplatz
Lažanskýplatz
Kaiser-Josef-Platz + Am Kiosk
Lažanského nám. + Švehlova
Adolf-Hitler-Platz
náměstí Rudé armády
Další údaje
Typnáměstí
PSČ602 00
Kód ulice28533
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravské náměstí je veřejné prostranství v centru brněnské městské části Brno-střed, rozkládající se na severovýchodním okraji katastrálního území Město Brno. Jeho severní část zabírají dva parky, oddělené tramvajovou a silniční komunikací. Ve východnějším z nich se nachází monumentální pomník „Vítězství Rudé armády nad fašismem“ od sochaře Vincence Makovského. Západní část má podobu rekreačního parku s dřevinami a květinovými záhony, v jeho středu se nachází multifunkční plocha s vodním prvkem a kavárna. V jižní části Moravského náměstí stojí kostel svatého Tomáše s přilehlým areálem augustiniánského kláštera. Dlážděné náměstí spolu s ním uzavírá z jihu blok budovy DOPZ s kinem Scala a od západu sídlo Nejvyššího správního soudu.

Moravské náměstí je také významný dopravní uzel několika tramvajových a autobusových linek.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Od středověku do 18. století

[editovat | editovat zdroj]

Původně se zde nacházelo opevnění středověkého města, jedno z nejmohutnějších na Moravě. To drželo dnešní jižní část náměstí s kostelem sv. Tomáše a augustiniánským klášterem uvnitř hradeb, zatímco rozsáhlé severní plochy parku vznikly až jeho zbouráním.

Kostel svatého Tomáše pochází ze 14. století, kdy jej založil Jan Jindřich společně s augustiniánským klášterem. Dokončené kněžiště bylo posvěceno 13. března 1356,[1] současná barokní podoba kostela pochází ze 17. století. Přilehlou budovu Místodržitelského paláce, která byla do barokní podoby přestavěna ve 30. letech 18. století, využívaly po vystěhování kláštera Josefem II. od roku 1783 zemské úřady.

19. století

[editovat | editovat zdroj]
Moravské náměstí v roce 1892 s pomníkem císaře Josefa II. (stržen r. 1919)

Rozebráním městského opevnění a rozšířením náměstí o parkové plochy vzniklo největší náměstí v celém Brně. Vnější bastionový pás města nechal rozebrat už francouzský císař Napoleon I. roku 1809, na základě nařízení rakouského císaře Františka Josefa I. ze dne 25. prosince 1852 pak přestalo být Brno vojenským městem[2] a během 60. let 19. století byl zrušen i vnitřní bastionový pás hradeb.

Na rohu dnešní Lidické ulice byl v letech 1860–1863 postaven Berglův palác. V severní, parkové části náměstí byl 17. května 1891 slavnostně otevřen Německý dům[3] jako ústřední místo spolkové činnosti německých obyvatel města. Historizující budova stála v ose nově proražené ulice (dnešní Rašínovy), která propojila náměstí Svobody s Moravským, a tvořila tak novou pohledovou dominantu. O rok později byl v parku před ní vztyčen monumentální pomník Josefa II. od sochaře Antona Breneka.

Výrazně do náměstí zasáhlo zavedení tramvajové dopravy. Nejprve linka koněspřežky, jejíž dráha od 18. října 1869 vedla od Kiosku (dnešního předělu západního a východního parku Moravského náměstí) přes Žerotínovo náměstí a po Husově ulici na Šilingrovo náměstí. Ta však byla již 1. května 1872 jako nevýdělečná uzavřena. Od 2. února 1901 pak byla zprovozněna první část dvoukolejné elektrické tramvajové tratě přes Moravské náměstí, od Rašínovy (tehdy Kostelní) přes Komenského (Eliščino) náměstí na Obilní trh. Dne 12. července 1903 byla uvedena do provozu i trať od Rašínovy (tehdy již Liechtensteinovy) směrem ke Kiosku a do Lidické (Nové) ulice.

20. století

[editovat | editovat zdroj]
Západní část parku v podobě do roku 2022, s kašnou ze 70. let 20. století

V časech okupace nacistickým Německem, od 2. prosince 1939 byl zahájen provoz i na nové trati směrem do ulice Milady Horákové (Francouzské). V té době neslo náměstí jméno Adolfa Hitlera, přestože se po něm původně mělo jmenovat náměstí Svobody, avšak zvoleno bylo větší náměstí Moravské (dříve Lažanského). Krátce po 2. světové válce, v srpnu 1945 byl zbourán značně poškozený Německý dům. Pomník Josefa II. vzal za své už dříve – při prvním výročí vzniku Československa roku 1919 byl stržen československými legionáři, úřady jej již neobnovily a kamenný podstavec byl rozebrán. Místo něj měl být později postaven pomník T. G. Masaryka podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera a sochaře Vincence Makovského. Základní kámen měl být položen původně k 20. výročí vzniku republiky 28. října 1938, což znemožnila okupace. Byl tedy slavnostně položen 27. října 1946, ale k realizaci pomníku stejně nedošlo a v polovině 50. let byl odstraněn i jeho základní kámen.[4]

Od 25. září 1946 bylo náměstí pojmenováno po Rudé armádě. Před Místodržitelským palácem byl 5. listopadu 1950 odhalen pomník s portrétní bustou maršála Malinovského, v roce 1955 přenesený na Malinovského náměstí.[5] V témže roce, u příležitosti 10. výročí osvobození Brna byl 26. dubna 1955 slavnostně odhalen monumentální památník osvobození ve východní části parku.[6] Na jeho tvorbě se podílel architekt Bohuslav Fuchs se sochařem Vincencem Makovským a sokl pro sochu rudoarmějce vytvořil Antonín Kurial.[7] Zároveň byla kompletně změněna úprava zbývající parkové části náměstí a na uprázdněném místě po nerealizovaném Masarykově pomníku přibyla kašna ve tvaru pětiúhelníku, z níž po zemi vybíhaly cípy původně červeného asfaltu, což celkově vytvářelo tvar rudé hvězdy.

Dnešní název má Moravské náměstí od roku 1990.

21. století

[editovat | editovat zdroj]
Jeden z památných dubů v parku

V letech 2009–2010 probíhala celková rekonstrukce jižní části náměstí před Místodržitelským palácem a kostelem sv. Tomáše. Autorem projektu byl Petr Hrůša spolu s Lukášem Peckou a Vítem Zenklem z Ateliéru Brno.[8][9][10] Po opravě bylo předáno veřejnosti 15. září 2010.[11] Bylo zde zrušeno dosavadní parkoviště, dlažba byla rozdělena do geometrického rastru a podobně byl rozmístěn i mobiliář. Do prostoru pak byly rozmístěny prvky zpodobňující čtyři Platónovy ctnosti, které by město mělo mít: umírněnost, moudrost, spravedlnost a statečnost.[12]

  • Spravedlnost ztvárnila měděná socha muže zvedajícího kvádr (lidově zvaná „exekutor odnášející pračku“[13]) od Maria Kotrby, instalovaná 31. srpna 2010 a slavnostně odhalená 9. září téhož roku na piazzetě před Nejvyšším správním soudem.[14]
  • Umírněnost je představována sochařsky lapidární hranolovou kašnou, situovanou osově naproti Kotrbově soše, před Místodržitelským palácem.[15]
  • Moudrost či prozíravost symbolizuje bronzový model města z roku 1645, kdy úspěšně čelilo obléhání švédského vojska. Plastický model, jehož předlohou byla veduta Hanse Benno Bayera a Hanse Jörga Zeissera,[16] je umístěn na kvádru při jižní straně náměstí.
  • Původně byla v roce 2009 vypsána soutěž na ztvárnění čtvrté ctnosti formou jezdecké sochy Jošta Lucemburského, jehož hrobka se nachází právě ve zdejším kostele sv. Tomáše (a v lednu 1999 byla otevřena).[17] Hodnotící komise vybrala z téměř 50 návrhů ten od Maria Kotrby, autora alegorie spravedlnosti, avšak Rada města Brna se s výběrem neztotožnila, realizaci odložila a v roce 2012 vyhlásila soutěž novou.[18][19] Z 21 návrhů pak byly komisí vybrány tři nejlepší, z nichž rada odsouhlasila model od Jaroslava Róny.[20][21] Autor pak na soše pracoval tři roky, podle vlastního vyjádření však netvořil portrétní sochu Jošta, nýbrž především stylizovaného středověkého rytíře jako alegorii statečnosti.[22] Po instalaci na místo byla slavnostně odhalena 28. října 2015.[23]

V letech 2012–2013 došlo i na opravu parkové části náměstí, zejména pomníku osvobození a jeho okolí.[24] Socha rudoarmějce byla 11. října 2012 demontována a odvezena do Buštěhradu k restaurátorskému ošetření. Obnoveny byly trávníky i mobiliář, k zásadním změnám v prostorovém řešení však nedošlo.[25]

V srpnu 2016 městská část Brno-střed vyhlásila veřejnou architektonicko-urbanistickou a krajinářskou soutěž o návrh parku na náměstí, v části kolem pěticípé fontány.[26] Počátkem prosince byly vyhlášeny výsledky, porota z 20 návrhů vybrala záměr kanceláře Consequence forma, se záměrem jeho realizace v roce 2018.[27][28][29] Smlouva s vítězem soutěže byla uzavřena v březnu 2019, projekční práce skončily v létě 2021. Původní kašnu nahradila centrální multifunkční plocha s vodním prvkem a mlžnými tryskami, kterou obepíná dřevěný sedací lem s obvodem 120 metrů. Centrální plocha je určena k rekreačnímu i kulturnímu využití. Nová parková úprava zahrnuje systém sběru dešťových vod, shromažďovaných pro závlahové účely. V severní části parku vznikla kavárna s veřejnými toaletami.[30] Revitalizační a stavební práce započaly 1. března 2022, skončily v listopadu téhož roku. Kavárna byla zprovozněna na jaře 2023. Náklady rekonstrukce dosáhly 132,5 milionů korun, ostatní náklady činily asi 10 milionů korun. Město Brno se podílelo 95,5 miliony, zbytek financovala městská část Brno-střed.[31]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
Tramvaj linky 1 na zastávce Moravské náměstí

Moravské náměstí je významný městský dopravní uzel, jsou zastávky tramvají a denních a nočních autobusů. Jezdí zde jedna denní autobusová linka (67[32]), 2 noční autobusové linky (N90[33] a N91[34]) a 5 tramvajových linek (1,[35] 3,[36] 5,[37] 6[38] a 9[39]). Autobusy jezdívají v 15–30 minutovém intervalu. Noční autobusy jezdí jednou až dvakrát za hodinu. Tramvaje jezdí ve špičce 5–10 minut od sebe.

Tramvajová trať na Moravském náměstí byla modernizována[kdy?] včetně samotné zastávky. V rámci modernizace je v přístřešku zásuvka na nabíjení, dotyková obrazovka, kde je možné si prohlédnout jízdní řády a najít další informace.[40]

Vývoj názvu

[editovat | editovat zdroj]

Významné budovy

[editovat | editovat zdroj]
  • Místodržitelský palác
    Místodržitelský palác
  • Kostel svatého Tomáše
    Kostel svatého Tomáše
  • budova Nejvyššího správního soudu
    budova Nejvyššího správního soudu
  • Berglův palác
    Berglův palác
  • Kounicův palác
    Kounicův palác
  • Německý dům a pomník Josefa II.
    Německý dům a pomník Josefa II.

Výtvarná díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Pomník rudoarmejce na paměť osvobození Brna (26. dubna 1945)
    Pomník rudoarmejce na paměť osvobození Brna (26. dubna 1945)
  • Socha „Odvaha“, dedikovaná Joštu Lucemburskému
    Socha „Odvaha“, dedikovaná Joštu Lucemburskému
  • Socha „Spravedlnost“
    Socha „Spravedlnost“
  • Model Brna v roce 1645 v jižní části náměstí
    Model Brna v roce 1645 v jižní části náměstí
  • Kašna u Místodržitelského paláce
    Kašna u Místodržitelského paláce

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Posvěcení dokončeného kněžiště kostela sv. Tomáše a Zvěstování Panny Marie [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2015-10-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ JURÁNEK, Roman. Brněnské hradby [online]. [cit. 2008-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  3. ↑ Slavnostní otevření Německého domu v Brně [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2015-10-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ Položení základního kamene k pomníku T. G. Masaryka [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2015-10-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ Odhalení pomníku maršála Malinovského [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2015-10-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Slavnostní odhalení památníku Rudé armády na Moravském náměstí [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2015-10-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ Rudoarmějec [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2015-10-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ Rekonstrukce Moravského náměstí, Brno [online]. Ateliér Brno, s. r. o. [cit. 2015-11-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ II. etapa rekonstrukce Moravského náměstí, Brno [online]. Ateliér Brno, s. r. o. [cit. 2015-11-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ VYSKOČIL, Ladislav. Rekonstrukce Moravského náměstí: Situační zpráva o postupu výstavby [online]. Brno.cz [cit. 2015-11-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ REICH, Michal. Moravské náměstí je po rekonstrukci opět otevřené. Brněnský deník [online]. 2010-09-15 [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. 
  12. ↑ Rekonstrukce části Moravského náměstí [online]. Národní památkový ústav, 2011-02-24 [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. ↑ NEJEDLÝ, Jan. Ztraceno v jazyce: Brd Prd. Lidové noviny. 31. srpen 2019, s. 19. ISSN 0862-5921. 
  14. ↑ ČT Brno. Moravské náměstí už má první ze svých čtyř dominant. Česká televize [online]. 2010-09-09 [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. 
  15. ↑ kašna (symbol umírněnosti) [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. 
  16. ↑ Model Brna z roku 1645 [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. 
  17. ↑ Otevření hrobky Jošta Lucemburského [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  18. ↑ Jezdecká socha Jošta se vrátila do Urban centra. iBrno.cz [online]. [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  19. ↑ jezdecká socha markraběte Jošta [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  20. ↑ rdk. Moravské náměstí ozdobí jezdecká socha. Má symbolizovat odvahu. Česká televize [online]. 2012-11-14 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  21. ↑ ČTK. Jezdecká socha Jošta v Brně bude vyrůstat přímo z dlažby náměstí. Archiweb.cz [online]. 2012-11-15 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  22. ↑ ŠULCOVÁ, Helena; HAVEL, Prokop. Vytvořil jsem symbol středověkého rytíře, říká Jaroslav Róna o soše Jošta Lucemburského v Brně. Radiožurnál [online]. 2015-10-29 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  23. ↑ ČTK. V Brně odhalili jezdeckou sochu Jošta Lucemburského. České noviny.cz [online]. 2015-10-28, rev. 2015-10-28 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  24. ↑ PLUHAŘ, Jan. Rekonstrukce na Moravském náměstí potrvají do srpna. muniMEDIA [online]. 2012-10-26 [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  25. ↑ VARTÁK, Martin. Bronzová socha rudoarmějce se vrátila na Moravské náměstí v Brně, brzy ji doplní jezdecká socha. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-07-23 [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  26. ↑ SOCHOR, Jakub. Brno vyhlásilo soutěž na park na Moravském náměstí. Design Mag [online]. 2016-08-09 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  27. ↑ MEITNER, Zdeněk. V Brně vybrali budoucí podobu Moravského náměstí. Archiweb [online]. 2016-12-02 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  28. ↑ Park na Moravském náměstí v Brně [online]. Česká komora architektů, 2016-12-02 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  29. ↑ Park na Moravském náměstí se nově dočká restaurace, kavárny a velké multifunkční plochy [online]. Městská část Brno-střed, 2016-12-02 [cit. 2016-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-04. 
  30. ↑ POŇUCHÁLEK, Filip; DOBEŠOVÁ, Kateřina. Začala rekonstrukce parku na Moravském náměstí. V centru tak vznikne atraktivní veřejný prostor k odpočinku, hře i zábavě [online]. Brno: Městská část Brno-střed, 1. března 2022 [cit. 2023-07-03]. Dostupné online. 
  31. ↑ Rekonstrukce parku na Moravském náměstí jde do finále [online]. Magistrát města Brna, 2022-11-07 [cit. 2023-07-03]. Dostupné online. 
  32. ↑ POKORA, Ondřej. Autobus 67 | Jízdní řády Brno. www.jrbrno.cz [online]. [cit. 2018-08-29]. Dostupné online. 
  33. ↑ POKORA, Ondřej. Noční autobus N90 | Jízdní řády Brno. www.jrbrno.cz [online]. [cit. 2018-08-29]. Dostupné online. 
  34. ↑ POKORA, Ondřej. Noční autobus N91 | Jízdní řády Brno. www.jrbrno.cz [online]. [cit. 2018-08-29]. Dostupné online. 
  35. ↑ POKORA, Ondřej. Tramvaj 1 | Jízdní řády Brno. www.jrbrno.cz [online]. [cit. 2018-08-29]. Dostupné online. 
  36. ↑ POKORA, Ondřej. Tramvaj 3 | Jízdní řády Brno. www.jrbrno.cz [online]. [cit. 2018-08-29]. Dostupné online. 
  37. ↑ POKORA, Ondřej. Tramvaj 5 | Jízdní řády Brno. www.jrbrno.cz [online]. [cit. 2018-08-29]. Dostupné online. 
  38. ↑ POKORA, Ondřej. Tramvaj 6 | Jízdní řády Brno. www.jrbrno.cz [online]. [cit. 2018-08-29]. Dostupné online. 
  39. ↑ POKORA, Ondřej. Tramvaj 9 | Jízdní řády Brno. www.jrbrno.cz [online]. [cit. 2018-08-29]. Dostupné online. 
  40. ↑ Chytré zastávky dobijí lidem mobil. Varují také před dopravními komplikacemi. Brněnský deník. 2018-08-29. Dostupné online [cit. 2018-08-29]. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Moravské_náměstí&oldid=24171266“