Mistrovství světa ve sportovním lezení 2001

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
6. Mistrovství světa
ve sportovním lezení
logo UIAA
logo UIAA
Základní informace
Sportsportovní lezení
ZeměŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
OrganizaceUIAA, IFSC, CAS, ČHS
Webtheuiaa.org
ifsc-climbing.org
sac-cas.ch
horosvaz.cz
Obtížnost
MěstoWinterthur
Datum5.—8. září
ZlatoFrancie Gérome Pouvreau
Slovinsko Martina Čufarová
StříbroČesko Tomáš Mrázek
Belgie Muriel Sarkanyová
BronzFrancie François Petit
Francie Chloé Minoret
Rychlost
MěstoWinterthur
Datum5.—8. září
ZlatoUkrajina Maksym Stenkovyj
Ukrajina Olena Repko
StříbroUkrajina Volodymyr Zacharov
Rusko Maja Piratinskaja
BronzPolsko Tomasz Oleksy
Rusko Svetlana Sutkina
Bouldering
MěstoWinterthur
Datum5.—8. září
ZlatoItálie Mauro Calibani
Francie Myriam Motteau
StříbroFrancie Frédéric Tuscan
Francie Sandrine Levet
BronzItálie Christian Core
Ukrajina Natalia Perlova
← 1999
2001
2003 →
Logo MS 2001
Haly Sulzer—Hallen 52 a 53 u náměstí Katharina—Sulzer—Platz

Mistrovství světa ve sportovním lezení 2001 (anglicky: UIAA Climbing World Championship, francouzsky: Championnats du monde d'escalade, italsky: Campionato del mondo di arrampicata, německy: Kletterweltmeisterschaft) se uskutečnilo jako šestý ročník 5.—8. září ve Winterthuru pod hlavičkou Mezinárodní horolezecké federace (UIAA), závodilo se v lezení na obtížnost a rychlost, a poprvé také v boulderingu.[1]

Průběh závodů[editovat | editovat zdroj]

Dílčí výsledky jsou nejlépe patrné z německého článku na Wikipedii. Do finále žen se dostalo 14 závodnic které topovali semifinálovou cestu. V boulderingu se lezla kvalifikace i finále na šesti bouldrech, u žen nenastoupila do finálové dvacítky Verena Tcherechneva.

Češi na MS[editovat | editovat zdroj]

Tomáš Mrázek získal druhou českou medaili na Mistrovství světa, první svou i českou v lezení na obtížnost (v tomto roce ještě jako junior). Nejlépe se umístily dvacátá pátá Lenka Trnková v lezení na obtížnost a jedenáctá Helena Lipenská v boulderingu.[2]

Výsledky mužů a žen[editovat | editovat zdroj]

     Pořadatelská země
obtížnost rychlost bouldering
muži ženy muži ženy muži ženy
1. Francie Gérome Pouvreau 1. Slovinsko Martina Čufarová 1. Ukrajina Maksym Stenkovyj 1. Ukrajina Olena Repko 1. Itálie Mauro Calibani 1. Francie Myriam Motteau
2. Česko Tomáš Mrázek 2. Belgie Muriel Sarkanyová 2. Ukrajina Volodymyr Zacharov 2. Rusko Maja Piratinskaja 2. Francie Frédéric Tuscan 2. Francie Sandrine Levet
3. Francie François Petit 3. Francie Chloé Minoret 3. Polsko Tomasz Oleksy 3. Rusko Svetlana Sutkina 3. Itálie Christian Core 3. Ukrajina Natalia Perlova
43.—48. Česko Petr Solanský 25. Česko Lenka Trnková 17. Česko Petr Solanský 31. Česko Radovan Souček 11. Česko Helena Lipenská
62.—63. Česko Jiří Lautner 52.—55. Česko Jiří Lautner
9 finalistů 14 finalistek 8/4 finalistů 4 finalistek 20 finalistů 19 finalistek
26 semifinalistů 26 semifinalistek 16 semifinalistů 8 semifinalistek bez semifinále bez semifinále
71 mužů 52 žen 20 mužů 12 žen 55 mužů 30 žen

Čeští Mistři a medailisté[editovat | editovat zdroj]

Disciplína Lezec/lezkyně Zlato Stříbro Bronz
Obtížnost Tomáš Mrázek Stříbrná medaile

Medaile podle zemí[editovat | editovat zdroj]

pořadí stát Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile celkem
1. FrancieFrancie Francie 2 2 1 5
2. UkrajinaUkrajina Ukrajina 2 1 1 4
3. ItálieItálie Itálie 1 0 1 2
4. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 1 0 0 1
5. RuskoRusko Rusko 0 1 1 2
6. ČeskoČesko Česko 0 1 0 1
6. BelgieBelgie Belgie 0 1 0 1
6. PolskoPolsko Polsko 0 1 0 1

Zúčastněné země[editovat | editovat zdroj]

(dle nejlepšího závodníka)
obtížnost rychlost bouldering
muži ženy muži ženy muži ženy
1. Francie Slovinsko Ukrajina Ukrajina Itálie Francie
2. Česko Belgie Polsko Rusko Francie Ukrajina
3. Japonsko Francie Rusko Polsko Španělsko Německo
4. Španělsko Rakousko Švýcarsko Bulharsko Rusko Polsko
5. Německo Rusko Maďarsko Německo Španělsko
6. Itálie Itálie Bulharsko Slovinsko Česko
7. Rusko Německo Česko Rakousko Rakousko
8. Ukrajina Japonsko Ukrajina Rusko
9. Švýcarsko Švýcarsko Nizozemsko Itálie
10. Slovinsko Jižní Korea Spojené království Slovensko
11. Rakousko USA Švýcarsko Nizozemsko
12. Bulharsko Ukrajina Slovensko Švédsko
13. Slovensko Švédsko Polsko Bulharsko
14. Nizozemsko Česko Česko Nový Zéland
15. Finsko Polsko USA Slovinsko
16. Spojené království Slovensko Bulharsko Dánsko
17. Polsko Španělsko Švédsko Finsko
18. Jižní Korea Finsko Jižní Korea
19. Švédsko Nizozemsko Nový Zéland
20. Norsko Bulharsko
21. Nový Zéland Norsko
22. Spojené království
23. Nový Zéland
24. Dánsko
(25) 21 24 7 4 19 17

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]