Mistrovství světa ve sportovním lezení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
MS ve sportovním lezení
Aktuální ročník:
Mistrovství světa ve sportovním lezení 2018
Mistrině roku 2012 Mélanie Sandoz (FRA) při boulderingu na MS 2012 v Paříži
Mistrině roku 2012 Mélanie Sandoz (FRA) při boulderingu na MS 2012 v Paříži
Sport sportovní lezení
Založeno 1991
Vlastník Mezinárodní federace sportovního lezení (IFSC)
Prezident Marco Maria Scolaris
Poslední vítěz Rakousko Jakob Schubert (muži)
Rakousko Jessica Pilz (ženy)
Nejvíce titulů Čína Čung Čchi-sin (4, rychlost)
Rakousko Angela Eiter (4, obtížnost, ženy)
TV partneři Ifscchannel youtube
Příbuzné soutěže MS v ledolezení
MS juniorů ve sportovním lezení; Akademické MS
Zakladatel Mezinárodní horolezecká federace (UIAA)
Nižší soutěž ME ve sportovním lezení
Domácí pohár MČR v soutěžním lezení
Web Ifsc-climbing.org

Mistrovství světa ve sportovním lezení (anglicky: IFSC Climbing World Championships, francouzsky: Championnats du monde d'escalade, italsky: Campionato del mondo di arrampicata, německy: Kletterweltmeisterschaft) jsou dvouleté mistrovství světa ve sportovním lezení, pořádané Mezinárodní federací sportovního lezení (IFSC), střídají se s kontinentálními šampionáty. Tato událost určuje mužské a ženské mistry světa ve třech disciplínách: lezení na obtížnost, lezení na rychlost a bouldering.

Pro mládež a juniory IFSC pořádá také Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení. Univerzity pořádají Akademické mistrovství světa, Český horolezecký svaz Mistrovství České republiky v soutěžním lezení, UIAA pořádá v zimě Mistrovství světa v ledolezení.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 zorganizovala Mezinárodní horolezecká federace UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme) první mistrovství světa pouze ve dvou disciplínách: obtížnost a rychlost. V roce 1997 byla pod UIAA založena pro účely závodů ICC (International Council for Competition Climbing), později v roce 2007 se osamostatnila jako Mezinárodní federace sportovního lezení IFSC (International Federation of Sport Climbing).

V roce 2012 došlo k posunu ve střídání konání mistrovství světa s mistrovstvím Evropy - Mistrovství světa se konalo v roce 2011 i v roce 2012 jako ukázka lezení pro nominaci na LOH mezi nové sporty, mistrovství Evropy až o rok později v roce 2013. V České republice zastřešuje soutěžní lezení Český horolezecký svaz.[1]

Šampionát 2014 se konal ve dvou termínech a městech, mistrovství světa v boulderingu (anglicky: IFSC Boulder World Championships, německy: Boulder-Weltmeisterschaft) proběhlo v Mnichově.

Češi na MS[editovat | editovat zdroj]

První medaili (stříbrnou) získal již v roce 1995 Milan Benian v disciplíně lezení na rychlost. Prvním mistrem světa ve sportovním lezení se stal Tomáš Mrázek (obtížnost) v roce 2003 a titul obhájil také o dva roky později, na stupních vítězů stál v této disciplíně čtyřikrát po sobě v letech 2001-2007. Po něm převzal štafetu Adam Ondra, který byl na stupních vítězů šestkrát během čtyř závodů v letech 2009-2014 ve dvou disciplínách (obtížnost a bouldering). V roce 2014 se stal dvojnásobným mistrem světa (obtížnost i bouldering), za což získal mezinárodní ocenění sportovec roku 2014 od Mezinárodní federace neolympijských sportů (IWGA). Následující ročník 2016 obhájil titul mistra pouze v obtížnosti a v boulderingu skončil druhý.

Dále se na stupních vítězů objevili Martin Stráník v roce 2007 (bouldering, 2. místo) a Libor Hroza (rychlost 2. místo) v roce 2012. Jedinou českou ženou na stupních vítězů byla Věra Kotasová-Kostruhová v roce 2005 (bouldering, 3. místo).

Nejúspěšnější roky pro českou reprezentaci byly tedy r. 1995, 2005, 2014 a 2016.[2]

Níže je souhrn pouze medailových umístění na MS, o celém závodním lezení včetně ostatních závodů i umístění dalších českých reprezentantů zde pojednává obšírněji článek Závody ve sportovním lezení a jednotlivé ročníky MS.

Čeští lezci Adam Ondra a Tomáš Mrázek patří mezi pět nejúspěšnějších mužských medailstů na tomto mistrovství. V roce 2018 se do finále poprvé dostali dva čeští reprezentanti Adam Ondra a Jakub Konečný (skončili 2. a 6.-7. z deseti).

Přehled mistrovství[editovat | editovat zdroj]

Rok Místo Datum Disciplíny Závodníci Země Web Odkaz
počet obtížnost rychlost boulder para
I. 1991 Německo Frankfurt 2. říjen 2 110 22 [3]
II. 1993 Rakousko Innsbruck 30. duben 2 127 23 [4]
III. 1995 Švýcarsko Ženeva 6. květen 2 135 24 [5]
IV. 1997 Francie Paříž 1. únor 2 153 26 [6]
V. 1999 Spojené království Birmingham 3. prosinec 2 180 30 [7]
VI. 2001 Švýcarsko Winterthur 5.-8. září 3 198 25 [8]
VII. 2003 Francie Chamonix 9.-13. červenec 3 241 34 [9]
VIII. 2005 Německo Mnichov 1.-5. červenec 3 318 51 [10]
IX. 2007 Španělsko Avilés 17.-23. září 3 302 50 [11]
X. 2009 Čína Si-ning 30. červen - 5. červenec 4 219 44 [12]
XI. 2011 Itálie Arco 15.-24. červenec 4 374 56 [13]
XII. 2012 Francie Paříž 12.-16. září 4 331 56 [14]
XIII. 2014 Německo Mnichov 21.-23. srpen 1 509 52 alpenverein.de [15]
Španělsko Gijón 8.-14. září 3 med.gijon.es
XIV. 2016 Francie Paříž 14.-18. září 4 worldclimbing2016.com [16]
XV. 2018 Rakousko Innsbruck 6.-16. září 4 [16]

Výsledky mužů[editovat | editovat zdroj]

Obtížnost[editovat | editovat zdroj]

Rok zlato stříbro bronz
1991 Francie François Legrand Japonsko Júdži Hirajama Německo Guido Köstermeyer
1993 Francie François Legrand Německo Stefan Glowacz Japonsko Júdži Hirajama
1995 Francie François Legrand Francie Arnaud Petit Švýcarsko Elie Chevieux
1997 Francie François Petit USA Chris Sharma Francie François Legrand
1999 Itálie Bernardino Lagni Japonsko Júdži Hirajama Ukrajina Maxim Petrenko
2001 Francie Gérome Pouvreau Česko Tomáš Mrázek Francie François Petit
2003 Česko Tomáš Mrázek Španělsko Patxi Usobiaga Lakunza Francie David Caude
2005 Česko Tomáš Mrázek Španělsko Patxi Usobiaga Lakunza Francie Alexandre Chabot
2007 Španělsko Ramón Julián Puigblanque Španělsko Patxi Usobiaga Lakunza Švýcarsko Cédric Lachat
Česko Tomáš Mrázek
Nizozemsko Jorg Verhoeven
2009 Španělsko Patxi Usobiaga Lakunza Česko Adam Ondra Rakousko David Lama
2011 Španělsko Ramón Julián Puigblanque Rakousko Jakob Schubert Česko Adam Ondra
2012 Rakousko Jakob Schubert Kanada Sean McColl Česko Adam Ondra
2014 Česko Adam Ondra Španělsko Ramón Julián Puigblanque Japonsko Sači Amma
2016 Česko Adam Ondra Rakousko Jakob Schubert Francie Gautier Supper
2018 Rakousko Jakob Schubert Česko Adam Ondra Německo Alexander Megos


Rychlost[editovat | editovat zdroj]

Rok zlato stříbro bronz
1991 USA Hans Florine Francie Jacky Godoffe Kazachstán Kairat Rachmetov
1993 Rusko Vladimir Něcvetajev Ukrajina Serik Kazbekov Ukrajina Jevgenij Krivošejcev
1995 Ukrajina Andrej Vedenmeer Česko Milan Benian Rusko Vladimir Něcvetajev
1997 Španělsko Daniel Andrada Ukrajina Jevgenij Krivošejcev Rusko Dmitri Bytchkov
1999 Ukrajina Vladimir Zacharov Rusko Vladimir Něcvetajev Rusko Alexei Gadeev
2001 Ukrajina Maxim Stěnkovyj Ukrajina Vladimir Zacharov Polsko Tomasz Oleksy
2003 Ukrajina Maxim Stěnkovyj Polsko Tomasz Oleksy Rusko Alexandr Pěšechonov
2005 Rusko Jevgenij Vajcechovskij Ukrajina Maxim Stěnkovyj Rusko Sergej Sinicyn
2007 Čína Čung Čchi-sin Venezuela Manuel Escobar Rusko Sergej Sinicyn
2009 Čína Čung Čchi-sin Kazachstán Alexandr Nigmatulin Rusko Ivan Novikov
2011 Čína Čung Čchi-sin Rusko Stanislav Kokorin Ukrajina Danijil Boldyrev
2012 Čína Čung Čchi-sin Česko Libor Hroza Rusko Dmitrij Timofejev
2014 Ukrajina Danijil Boldyrev Rusko Stanislav Kokorin Írán Reza Alipourshenazandifar[17]
2016 Polsko Marcin Dzienski Írán Reza Alipourshenazandifar Rusko Alexandr Šikov

Bouldering[editovat | editovat zdroj]

Rok zlato stříbro bronz
2001 Itálie Mauro Calibani Francie Frédéric Tuscan Itálie Christian Core
2003 Itálie Christian Core Francie Jérôme Meyer Polsko Tomasz Oleksy
2005 Rusko Salavat Rachmetov Rakousko Kilian Fischhuber Francie Gérome Pouvreau
2007 Rusko Dmitrij Šarafutdinov Česko Martin Stráník Švýcarsko Cédric Lachat
2009 Rusko Alexej Rubcov Rusko Rustam Gelmanov Spojené království David Barrans
2011 Rusko Dmitrij Šarafutdinov Česko Adam Ondra Rusko Rustam Gelmanov
2012 Rusko Dmitrij Šarafutdinov Rakousko Kilian Fischhuber Rusko Rustam Gelmanov
2014 Česko Adam Ondra Slovinsko Jernej Kruder Německo Jan Hojer
2016 Japonsko Tomoa Narasaki Česko Adam Ondra Francie Manuel Cornu

Výsledky žen[editovat | editovat zdroj]

Obtížnost (ženy)[editovat | editovat zdroj]

Rok zlato stříbro bronz
1991 Švýcarsko Susi Good Francie Isabelle Patissier USA Robyn Erbesfield
1993 Švýcarsko Susi Good USA Robyn Erbesfield Francie Isabelle Patissier
1995 USA Robyn Erbesfield Francie Laurence Guyon Francie Liv Sansoz
1997 Francie Liv Sansoz Belgie Muriel Sarkany Německo Marietta Uhden
1999 Francie Liv Sansoz Belgie Muriel Sarkany USA Jelena Ovčinnikovová
2001 Slovinsko Martina Čufar Belgie Muriel Sarkany Francie Chloé Minoret
2003 Belgie Muriel Sarkany Francie Emilie Pouget Francie Sandrine Levet
2005 Rakousko Angela Eiter USA Emily Harrington Japonsko Akijo Noguči
2007 Rakousko Angela Eiter Belgie Muriel Sarkany Slovinsko Maja Vidmar
2009 Rakousko Johanna Ernst Jižní Korea Kim Ča-in Slovinsko Maja Vidmar
2011 Rakousko Angela Eiter Jižní Korea Kim Ča-in Rakousko Magdalena Röck
2012 Rakousko Angela Eiter Jižní Korea Kim Ča-in Rakousko Johanna Ernst
2014 Jižní Korea Kim Ča-in Slovinsko Mina Markovič Rakousko Magdalena Röck
2016 Slovinsko Janja Garnbret Belgie Anak Verhoeven Slovinsko Mina Markovič
2018 Rakousko Jessica Pilz Slovinsko Janja Garnbret Jižní Korea Kim Ča-in

Rychlost (ženy)[editovat | editovat zdroj]

Rok zlato stříbro bronz
1991 Belgie Isabelle Dorsimond Francie Agnès Brard Rusko Venera Čerešněvová
1993 Rusko Olga Bibiková Belgie Isabelle Dorsimond Polsko Renata Piszczek
1995 Francie Natalie Richer Francie Cécile Avezou Polsko Renata Piszczek
1997 Rusko Taťjana Rujgová Rusko Irina Zaytseva Rusko Olga Bibiková
1999 Ukrajina Olga Zacharovová Ukrajina Olena Repko Rusko Natalia Novikova
2001 Ukrajina Olena Repko Rusko Maja Piratinskaja Rusko Svetlana Sutkina
2003 Ukrajina Olena Repko Rusko Taťjana Rujgová Rusko Valentina Jurinová
2005 Ukrajina Olena Repko Rusko Valentina Jurinová Polsko Edyta Ropek
2007 Rusko Taťjana Rujgová Polsko Edyta Ropek Rusko Valentina Jurinová
2009 Čína Che Cchuej-lien Čína Che Cchuej-fang Čína Chunhua Li
2011 Rusko Marija Krasavinová Rusko Anna Cyganovová Kazachstán Tamara Kuzněcovová
2012 Rusko Julija Levočkinová Rusko Julija Kaplinová Rusko Natalia Titova
2014[18] Rusko Alina Gajdamakinová Polsko Klaudia Buczek Polsko Aleksandra Rudzinska
2016 Rusko Anna Cyganovová Francie Anouck Jaubert Rusko Julija Kaplinová

Bouldering (ženy)[editovat | editovat zdroj]

Rok zlato stříbro bronz
2001 Francie Myriam Motteau Francie Sandrine Levet Ukrajina Natalia Perlova
2003 Francie Sandrine Levet Ukrajina Natalia Perlova Francie Fanny Rogeaux
2005 Ukrajina Olga Šalagina Rusko Julija Abramčuková Česko Věra Kotasová-Kostruhová
2007 Rakousko Anna Stöhr Japonsko Akijo Noguči Rusko Olga Bibiková
2009 Rusko Julija Abramčuková Ukrajina Olga Šalagina Rakousko Anna Stöhr
2011 Rakousko Anna Stöhr USA Sasha DiGiulian Německo Juliane Wurm
2012 Francie Mélanie Sandoz Rusko Olga Jakovlevová Rakousko Anna Stöhr
2014 Německo Juliane Wurm USA Alex Puccio Japonsko Akijo Noguči
2016 Švýcarsko Petra Klingler Japonsko Miho Nonaka Japonsko Akijo Noguči

Nejúspěšnější medailisté[editovat | editovat zdroj]

Muži[editovat | editovat zdroj]

Jméno Celkem Zlato Stříbro Bronz Disciplíny Období
Čína Čung Čchi-sin 4 Zlatá medaileZlatá medaileZlatá medaileZlatá medaile rychlost 2007 — 2012
Česko Adam Ondra 9 Zlatá medaileZlatá medaileZlatá medaile Stříbrná medaileStříbrná medaileStříbrná medaileStříbrná medaile Bronzová medaileBronzová medaile obtížnost, bouldering 2009 — 2018
Francie François Legrand 4 Zlatá medaileZlatá medaileZlatá medaile Stříbrná medaile obtížnost 1991 — 1997
Rusko Dmitrij Šarafutdinov 3 Zlatá medaileZlatá medaileZlatá medaile bouldering 2007 — 2012
Česko Jakob Schubert 4 Zlatá medaileZlatá medaile Stříbrná medaileStříbrná medaile obtížnost 2011 — 2018
Česko Tomáš Mrázek 4 Zlatá medaileZlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile obtížnost 2001 — 2007
Španělsko Ramón Julián Puigblanque 3 Zlatá medaileZlatá medaile Stříbrná medaile obtížnost 2007 — 2014
Ukrajina Maxim Stěnkovyj 3 Zlatá medaileZlatá medaile Stříbrná medaile rychlost 2001 — 2005
Španělsko Patxi Usobiaga Lakunza 4 Zlatá medaile Stříbrná medaileStříbrná medaileStříbrná medaile obtížnost 2003 — 2009
Rusko Vladimir Něcvetajev 3 Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile rychlost 1993 — 1999
Japonsko Júdži Hirajama 3 Stříbrná medaileStříbrná medaile Bronzová medaile obtížnost 1991 — 1999
Rusko Rustam Gelmanov 3 Stříbrná medaile Bronzová medaileBronzová medaile bouldering 2009 — 2012
Polsko Tomasz Oleksy 3 Stříbrná medaile Bronzová medaileBronzová medaile rychlost, bouldering 2001 — 2003

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Jméno Celkem Zlato Stříbro Bronz Disciplíny Období
Rakousko Angela Eiter 4 Zlatá medaileZlatá medaileZlatá medaileZlatá medaile obtížnost 2005 — 2012
Ukrajina Olena Repko 4 Zlatá medaileZlatá medaileZlatá medaile Stříbrná medaile rychlost 1999 — 2005
Rusko Taťjana Rujgová 3 Zlatá medaileZlatá medaile Stříbrná medaile rychlost 1997 — 2007
Rakousko Anna Stöhr 4 Zlatá medaileZlatá medaile Bronzová medaileBronzová medaile bouldering 2007 — 2012
Francie Liv Sansoz 3 Zlatá medaileZlatá medaile Bronzová medaile obtížnost 1995 — 1999
Belgie Muriel Sarkany 5 Zlatá medaile Stříbrná medaileStříbrná medaileStříbrná medaileStříbrná medaile obtížnost 1997 — 2007
Jižní Korea Kim Ča-in 5 Zlatá medaile Stříbrná medaileStříbrná medaileStříbrná medaile Bronzová medaile obtížnost 2009 — 2018
USA Robyn Erbesfield 3 Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile obtížnost 1991 — 1995
Francie Sandrine Levet 3 Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile obtížnost, bouldering 2001 — 2003
Slovinsko Janja Garnbret 2 Zlatá medaile Stříbrná medaile obtížnost 2016 — 2018
Rusko Olga Bibiková 3 Zlatá medaile Bronzová medaileBronzová medaile rychlost, bouldering 1993 — 2007
Japonsko Akijo Noguči 4 Stříbrná medaile Bronzová medaileBronzová medaileBronzová medaile obtížnost, bouldering 2005 — 2016
Rusko Valentina Jurinová 3 Stříbrná medaile Bronzová medaileBronzová medaile rychlost 2003 — 2007

Čeští Mistři a medailisté[editovat | editovat zdroj]

Šampionát Disciplína Lezec/lezkyně Zlato Stříbro Bronz
MS 1995 Rychlost Milan Benian Stříbrná medaile
MS 2001 Obtížnost Tomáš Mrázek Stříbrná medaile
MS 2003 Obtížnost Tomáš Mrázek Zlatá medaile
MS 2005 Obtížnost Tomáš Mrázek Zlatá medaile
MS 2005 Bouldering Věra Kotasová-Kostruhová Bronzová medaile
MS 2007 Obtížnost Tomáš Mrázek Bronzová medaile
MS 2007 Bouldering Martin Stráník Stříbrná medaile
MS 2009 Obtížnost Adam Ondra Stříbrná medaile
MS 2011 Obtížnost Adam Ondra Bronzová medaile
MS 2011 Bouldering Adam Ondra Stříbrná medaile
MS 2012 Obtížnost Adam Ondra Bronzová medaile
MS 2012 Rychlost Libor Hroza Stříbrná medaile
MS 2014 Obtížnost Adam Ondra Zlatá medaile
MS 2014 Bouldering Adam Ondra Zlatá medaile
MS 2016 Obtížnost Adam Ondra Zlatá medaile
MS 2016 Bouldering Adam Ondra Stříbrná medaile
MS 2018 Obtížnost Adam Ondra Stříbrná medaile

Medaile podle zemí[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Země 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2012 2014 2016 celkem
1. RuskoRusko Rusko 1 2 1 4 3 2 3 5 5 4 5 7 2 3 47
2. FrancieFrancie Francie 4 2 6 3 1 6 6 2 1 3 34
3. UkrajinaUkrajina Ukrajina 2 1 1 4 4 3 3 1 1 1 21
4. RakouskoRakousko Rakousko 2 2 3 4 5 1 1 18
5. ČeskoČesko Česko 1 1 1 2 2 1 2 2 2 2 16
6. PolskoPolsko Polsko 1 1 1 2 1 1 2 1 10
7. USAUSA USA 2 1 1 1 1 1 1 1 9
7. JaponskoJaponsko Japonsko 1 1 1 1 1 2 3 9
9. ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 1 1 1 2 1 1 1 8
9. BelgieBelgie Belgie 1 1 1 1 1 1 1 1 8
11. ČínaČína Čína 1 4 1 1 7
11. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 1 1 1 2 2 7
13. NěmeckoNěmecko Německo 1 1 1 1 2 6
13. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 1 1 1 2 1 6
15. ItálieItálie Itálie 1 2 1 4
15. Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea 1 1 1 1 4
17. KazachstánKazachstán Kazachstán 1 1 1 3
18. ÍránÍrán Írán 1 1 2
19. Spojené královstvíSpojené království Spojené království 1 1
19. VenezuelaVenezuela Venezuela 1 1
19. NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 1 1
19. KanadaKanada Kanada 1 1
22 celkem 12 12 12 12 12 18 18 18 20 18 18 18 18 18 224

Vítězové podle zemí[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Země 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2012 2014 2016 celkem
1. RuskoRusko Rusko 2 1 2 2 2 2 2 1 1 15
2. FrancieFrancie Francie 1 1 2 2 1 2 1 1 11
3. UkrajinaUkrajina Ukrajina 1 2 2 2 2 1 10
4. RakouskoRakousko Rakousko 1 2 1 2 2 8
5. ČínaČína Čína 1 2 1 1 5
5. ČeskoČesko Česko 1 1 2 1 5
7. ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 1 1 1 1 4
8. ItálieItálie Itálie 1 1 1 3
8. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 1 1 1 3
10. USAUSA USA 1 1 2
10. BelgieBelgie Belgie 1 1 2
10. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 1 1 2
13. Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea 1 1
13. NěmeckoNěmecko Německo 1 1
13. PolskoPolsko Polsko 1 1
13. JaponskoJaponsko Japonsko 1 1
16 celkem 4 4 4 4 4 6 6 6 6 6 6 6 6 6 74

Videozáznamy z Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Sportovní kanál IFSC na Youtube

Rok Místo Pozvánka Obtížnost Rychlost Bouldering Paralezení Jiné
finále semifinále finále rekordy finále semifinále
1991 NěmeckoFrankfurt x x x x x
1993 Rakousko Innsbruck x x x x x
1995 Švýcarsko Ženeva x x x x x
1997 Francie Paříž x x x x x
1999 Spojené království Birmingham x x x x x
2001 Švýcarsko Winterthur x x x x x x x
2003 Francie Chamonix x x x x x x x
2005 Německo Mnichov x x x x x x x
2007 Španělsko Avilés x x x x x x x
2009 Čína Xining x x x x x x x
2011 Itálie Arco pozvánka nejlepší x nejlepší Q.Z. rychlostní rekord nejlepší x A.O. finále
2012 Francie Paříž teaser muži ženy muži ženy muži ženy nejrychlejší muži ženy muži ženy muži ženy
finále vyhlášení
2014 Německo Mnichov teaser muži/ženy muži/ženy kval. muži ženy
2014 Španělsko Gijón x muži/ženy muži/ženy muži/ženy D.B. rychlostní rekord muži/ženy A.O. finále
2016 Francie Paříž pozvánka teaser muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy
2018 Rakousko Innsbruck x x x x x x x

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IFSC Historie závodního lezení. www.ifsc-climbing.org [online]. [cit. 2015-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  2. IFSC World Championships
  3. UIAA World Championship - Frankfurt 1991 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. UIAA World Championship - Innsbruck 1993 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. UIAA World Championship - Genève 1995 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. UIAA World Championship - Paris 1997 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. UIAA World Championship - Birmingham (GBR) 1999 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. UIAA World Championship - Winterthur (SUI) 2001 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. UIAA Worldchampionship - Chamonix (FRA) 2003 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. UIAA World Championship - Munich (GER) 2005 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. IFSC Climbing World Championship (L + B + S) - Aviles (ESP) 2007 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. IFSC Climbing World Championships - Qinghai (CHN) 2009 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. IFSC Climbing World Championships - Arco (ITA) 2011 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. IFSC Climbing World Championship - Paris (FRA) 2012 [online]. ifsc-climbing.org [cit. 2013-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. http://www.ifsc-climbing.org/index.php/world-competition/world-championships
  16. a b Next IFSC World Championships Announcement [online]. [cit. 2014-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-05. (anglicky) 
  17. http://www.ifsc-climbing.org/index.php/world-competition/results#!comp=1500&cat=23
  18. http://www.ifsc-climbing.org/index.php/world-competition/results#!comp=1500&cat=24

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]