Přeskočit na obsah

Miloslav Jebavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miloslav Jebavý
Narození27. srpna 1911
Háje nad Jizerou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. července 1949 (ve věku 37 let)
Věznice Pankrác, Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Národnostčeská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska v Žatci, kde je uvedeno jeho jméno

Miloslav Jebavý (27. srpna 1911 Háje nad Jizerou18. července 1949 Věznice Pankrác, Praha) byl český voják a legionář. V roce 1949 byl za trestné činy velezrady a vyzvědačství odsouzen v politickém procesu k trestu smrti.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Dětství a mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v srpnu 1911 v obci Háje nad Jizerou na Semilsku. Jeho otec, který byl zabit Němci v roce 1941 byl kovář. V mládí absolvoval obecnou školu v obci Loukov, později úspěšně absolvoval také gymnázium v Olomouci. Měl nejméně jednoho bratra.

V roce 1930 odjel do Paříže, později odcestoval na jih do francouzské Marseille. Ještě v listopadu téhož roku vstoupil do cizinecké legie. V průběhu let poté sloužil v jejích řadách v Maroku a Alžírsku. V rámci svého působení byl jmenován rotmistrem a později také důstojnickým čekatelem. Na počátku druhé světové války byl poslán zpět do Francie. Jednotka, v níž byl umístěn, zaujala pozice mezi Maginotovou linie a Siegfriedovou linií. Při útoku Německa na Francii sváděla jeho jednotka těžké boje a byla prakticky zcela zničena. Během francouzské kapitulace se nacházel poblíž demarkační linie u města Dijon. Poté byl poslán zpět do Afriky.[2]

Brzy po svém návratu na kontinent se rozhodl uprchnout do Anglie. V červnu 1941 úspěšně po krádeži rybářského plavidla v marocké Casablance doplul s několika dalšími vojáky z Československa na území Velké Británie, když zakotvil na Gibraltaru. Poté se stal členem britské armády a absolvoval rozsáhlý výcvik včetně paradesantního tréninku. Po určitou dobu poté vykonával zpravodajskou činnost. Ještě v tomtéž roce opět působil v Maroku a Alžírsku. V roce 1942 se jeho působnost rozšířila na území Libye a později téhož roku byl vysazen v severní Francii, když seskočil padákem. Na začátku roku 1943 jej pak ponorka vysadila u břehů jihovýchodní Francie. Od července 1943 do ledna 1944 byl vězněn ve městě Eysses, neboť byl zatčen policií Vichistické Francie ve městě Montpellier. V lednu 1944 ale z vězení uprchnul a přes Pyrenejský poloostrov se dostal zpět do Gibraltaru, odkud doplul do Anglie. V rámci svého působení v britské armádě získal majorskou hodnost. V létě 1944 byl poté z vlastní iniciativy zařazen do francouzské armády pod vedením Charles de Gaulla. Poté působil ve funkci prvního velitele parašutistického praporu v Camberley. Později začal opět působit v cizinecké legii. V březnu 1945 byl těžce zraněn v bojích u řeky Rýn. Z léčení byl propuštěn až o téměř rok později, na konci února 1946.[3] Poté byl zproštěn vojenské služby a obdržel několik francouzských vyznamenání.[4]

Návrat do vlasti a smrt

[editovat | editovat zdroj]

Do Československa se poté vrátil v dubnu 1946. Po svém návratu do vlasti začal pracovat ve firmě Prago-Export, kterou vlastnil jeho bratr. V březnu 1949 byl náhle zatčen Státní bezpečností v rámci Akce Norbert. Krátce po svém zatčení byl obviněn ze spiknutí s britskými a americkými zpravodajskými službami, přičemž měl celé spiknutí společně s Karlem Sabelou řídit.[5] Podle prokuratury se tím snažil o státní převrat. V červnu 1949 byl Státním soudem v Praze odsouzen za zločin velezrady a vyzvědačství k trestu smrti. Popraven byl o pouhý měsíc později v Pankrácké věznici.[6][7][8] Dodnes přitom není jasné, zda či nakolik byla obvinění smyšlená, neboť podle pozdějších výpovědí byla přiznání vynucena mučením.

Po sametové revoluci byl v roce 1991 rehabilitován. V březnu 2019 byla na místě jeho bydliště odhalena pamětní deska.[9]

  1. Chtěli vyjet s tanky Cromwell na komunisty? Proces v roce 1949. [online]. 2013-07-16 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Hrdinu druhé světové války komunisté bez mrknutí oka popravili: V oprátce visel 12 minut!. Reflex.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  3. OPPELT, Robert. Bojoval proti nacistům, po Únoru ho ale popravili komunisti. Mezi prvními. iDNES.cz [online]. 2019-03-09 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  4. Poslední adresa | Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka. Poslední adresa [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  5. WWW.IGALILEO.CZ, Galileo Corporation s r o-. Vzpomínka na kapitána Sabelu a další popravené odbojáře. www.mesto-zatec.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  6. Miloslav Jebavý (1911–1949) - Ústav pro studium totalitních režimů. 320dy2e.257.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  7. Miloslav Jebavý byl popraven 18. července 1949. – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  8. Puč žateckých tankistů? Asi šlo o smyšlené spiknutí, za které komunisti popravili několik důstojníků. Plus [online]. 2023-02-07 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  9. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]