Mikrobiota křížolistá

Mikrobiota křížolistá
	Mikrobiota křížolistá (Microbiota decussata)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta);
Třída	jehličnany (Pinopsida);
Řád	borovicotvaré (Pinales);
Čeleď	cypřišovité (Cupressaceae);
Rod	mikrobiota (Microbiota); Komarov, 1923
Binomické jméno
	Microbiota decussata; Komarov, 1923
	Místo původu mikrobioty křížolisté Místo původu mikrobioty křížolisté
Synonyma
	mikrobiota křížmovstřícná;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikrobiota křížolistá (Microbiota decussata) nazývaná také Mikrobiota křižmovstřícná, je hustě větvený, stálezelený keř pocházející z ruského Dálného východu. Jako endemit tam roste v tvrdých klimatických podmínkách výhradně v Přímořském kraji, v sopečném pohoří Sichote-Aliň sahajícím do výše přes 2000 m. Původní areál této dřeviny se nachází na špatně přístupném, odlehlém, biology málo prozkoumaném místě a proto byla ruským vědci objevena až počátkem dvacátých let dvacátého století. Vzhledem k politické a vědecké izolaci Sovětského svazu byla pro západní botaniku téměř 50 let nedostupná a neznámá.

Původně byla klasifikována jako druh podobný zeravci východnímu (Platycladus orientalis), který se tehdy jmenoval Biota orientalis. Pro svou podobnost s ním a malý vzrůst dostala jméno Microbiota - malá biota. Pozdější molekulární studie zjistily podstatnou odlišnost od všech rodů z čeledi cypřišovitých a byla prohlášena za jediný druh monotypického, pro ni zvlášť ustaveného rodu mikrobiota.^[2]^[3]^[4]

Ekologie

Její přetržitý areál zahrnuje plochu asi 70 000 km². Roste na jižních horských svazích, nad tamní hranici lesa nebo v hluboko zaříznutých údolích horních toků řek v nadmořské výšce 500 až 1600 m n. m. Obvykle se vyskytuje na slunném až polostinném stanovišti se žulovým podložím v propustných, kamenitých nebo hlinito-písčitých půdách s malou vrstvou humusu. Podnebí je tam poměrně vlhké, chladné, drsné, silně větrné a v zimním období teplota klesá až pod -40 °C: Klima je v létě ovlivňováno vlhkými monzuny přicházejícími z jihu a jihovýchodu, naopak v zimě vanou silné, suché, mrazivé větry od západu z pevniny. Je dlouhověkou dřevinou, dožívá se 80 až 100 let. Netrpí nemocemi a není napadána hmyzem.

Do Evropy byla poprvé dovezena teprve v roce 1963, kdy ji jako úplnou novinku dovezl do Arboreta Nový Dvůr u Opavy tamní ředitel. Získal ji na základě dobrých vztahů s botaniky ze Střední Asie, z Taškentu, kde byla tehdy pěstována.^[2]^[3]^[5]^[6]

Popis

Jednodomý, nízký, hustý, široce rozprostřený keř vyrůstající do výšky 0,5 až 1 m a šířky 2 až 5 m. Poléhavé větve, stejně jako krátké kmínky, mají kůru nahnědlou, někdy slabě načervenalou a mohou být dlouhé až 2,5 m. Listy jsou jasně zelené, šupinovité, křižmostojné, asi 2 mm dlouhé a 1 mm široké, oválné s protáhlou špičkou a bělavým okrajem, přes střed mají nevýraznou žlázku. Listy jsou mírně dvojtvaré, neplodné větvičky mají listy více špičaté, odstálé a s výraznou středovou žlázkou. Špičky větviček i mírně zploštělých letorostů jsou slabě předkloněné. S příchodem zimy se listy barví do bronzová.

Mikrobiota křížolistá má nejmenší šišky na celé severní polokouli, jsou velké jen 2 až 3 mm. V minulosti byla často považována za rostlinu dvoudomou, protože mnoho rostlin má tendenci nevytvářet samičí šištice. Samčí šištice jsou žlutavé a vyrůstají na koncích letorostů. Samičí rostou na zkrácených letorostech, jsou kulovité nebo vejčité, skládají se z kožovitých šupin tvořících misku. Zralé šišky jsou vodorovně odstálé, asi 6 mm dlouhé a 3 mm tlusté, mají dvě dřevnaté semenné šupin a uprostřed uzrává obvykle jen jediné semeno. To je eliptické, hladké, lesklé, tmavě hnědé až černé, bezkřídlé a zralé již prvým rokem. K opylení větrem dochází v dubnu nebo květnu, šišky dozrávají od konce srpna do počátku října.^[2]^[3]^[5]^[7]^[8]^[9]

Význam

Ve středoevropských podmínkách se mikrobiotě dobře daří. Raší však poměrně včasně a na některých chladných místech trpí pozdními jarními mrazíky, mírně namrzá. Vysazuje se na skalky i do větších zahrad, nejlépe poslouží jako rychle srůstající půdní kryt, snáší stříhání a stinné stanoviště. Dobře vypadá na ohraničení zeleně nebo na okraji kamenných zídek. V blízkosti se obvykle neuplatní nižší dřeviny a trvalky, brzy je zaroste. Množí se vyzrálými řízky, nejlépe s patkou. nebo i semeny z vlastní sklizně.^[2]^[3]^[7]

Ohrožení

Přestože nejsou žádné indicie o snižování množství jedinců rostoucích ve volné přírodě, je v ruském červeném seznamu považována za ohroženou rostlinu. V IUCN je však zařazená mezi málo dotčené druhy (LC).^[6]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
↑ ^a ^b ^c ^d LEUGNEROVÁ, Gabriela. BOTANY.cz: Mikrobiota křížolistá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 04.07.2007 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d Dendrologie.cz: Mikrobiota křížolistá [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 08.06.2007 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online.
↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Microbiota decussata [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2017-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
↑ ^a ^b EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database: Microbiota decussata [online]. Christopher J. Earle, The Gymnosperm Database [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b FAJON, A. IUCN Red List of Threatened Species: Microbiota decussata [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2013 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Plant Finder: Microbiota decussata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ BRAND, Mark H. Microbiota decussata [online]. UCONN, University of Connecticut, Storrs, Mansfield, CT, USA [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ CHRISTMAN, Steve. Florida plant encyclopedia: Microbiota decussata [online]. University of Florida, Tallahassee, FL, USA, rev. 02.04.2004 [cit. 2017-03-17]. decussata/826 Dostupné online. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu mikrobiota křížolistá na Wikimedia Commons
Taxon Microbiota decussata ve Wikidruzích

[5845f6e08a15490227cab65d54fd40f95cbc9a13-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

[botany-2] LEUGNEROVÁ, Gabriela. BOTANY.cz: Mikrobiota křížolistá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 04.07.2007 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online.

[dendro-3] Dendrologie.cz: Mikrobiota křížolistá [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 08.06.2007 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online.

[4] HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Microbiota decussata [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2017-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)

[conif-5] EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database: Microbiota decussata [online]. Christopher J. Earle, The Gymnosperm Database [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky)

[IUCN-6] FAJON, A. IUCN Red List of Threatened Species: Microbiota decussata [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2013 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky)

[miss-7] Plant Finder: Microbiota decussata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky)

[hort-8] BRAND, Mark H. Microbiota decussata [online]. UCONN, University of Connecticut, Storrs, Mansfield, CT, USA [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky)

[florid-9] CHRISTMAN, Steve. Florida plant encyclopedia: Microbiota decussata [online]. University of Florida, Tallahassee, FL, USA, rev. 02.04.2004 [cit. 2017-03-17]. decussata/826 Dostupné online. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]