Menkauhor
| Menkauhor | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Mencherés (řecky)[1] | |||||||||||||
 Menkauhor | |||||||||||||
| Doba vlády | 2373–2366 př. n. l.[2][3] 7 let (Beckerath) 8 let (Turínský královský papyrus)[4] 9 let (Manehto)[4] asi 8 let[5] | ||||||||||||
| Rodné jméno |
| ||||||||||||
| Trůnní jméno |
Menkauhor | ||||||||||||
| Horovo jméno |
| ||||||||||||
| Zlatý Hor |
| ||||||||||||
| Manželka | Meresanch IV.[6] | ||||||||||||
| Otec | Niuserre? | ||||||||||||
| Matka | Reputnub[7] nebo Chentkaus III. [8] | ||||||||||||
| Narození | 25. století př. n. l. | ||||||||||||
| Hrobka | neurčena | ||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
Menkauhor, též Mencherés (řecky), byl sedmý panovník egyptské 5. dynastie. Vládl v letech ~2373–2366 př. n. l.[2][3]
O Menkauhorově vládě a činech je toho známo velmi málo. Podle Turínského královského papyru vládl 8 let. S jistotou se ví pouze to, že na trůn nastoupil po králi Niuserreovi.[1][5] Nebyla objevena ani jeho hrobka.[1][5] Je však pravděpodobné, že se nachází v Dahšúru či Sakkáře, s menší pravděpodobností v Abúsíru. Společně s faraonem Šepseskarem patří k nejméně známým panovníkům starého Egypta. Menkauhor rozestavěl pyramidu, jejíž lokalita byla dlouho nejistá, nicméně v roce 2008 se potvrdila její existence na jižní Sakáře.[9] Z dřívějšího značení podle katalogu Richarda Lepsiuse[10] měla značně erodovaná pyramida označení Lepsius XXIX. Zahi Hawass ji podle archeologických indicií přisoudil Menkauhorovi a verifikoval její jméno Nṯr-jswt-Mn-kȝw-Ḥr (Netjer-isut-Menkauhor – Božská místa Menkauhora).
Další stavbou je faraonův zádušní chrám Achet-Re, jehož existence plyne ze souboru dokladů pocházejících z následující 6. dynastie.[3] Jeho přesnější lokalizaci se nepodařilo určit. Z pozdějšího doloženého přejmenování na Achet-Hor se usuzuje, že dosud převažující kult boha Re se pozvolna měnil na kult boha Hora a stavby zádušních chrámů tím vlastně skončily. Některé teorie o jejich původním účelu a zdůrazňování královské moci při udržování řádu světa, ale také systému jejich hospodářského zabezpečení, obsáhleji analyzoval Miroslav Verner.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 189.
- ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ a b c d VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73.
- ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
- ↑ a b c VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 302.
- ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. Praha: Mladá fronta, 2007. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37.
- ↑ Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Charles University Press Release 2015.
- ↑ Headless pyramid attributed to early Egyptian ruler [online]. 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (anglicky)
- ↑ Richard Lepsius [online]. Encyclopaedia Britannica, rev. 2018. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Dodson, Aidan; Hilton, Dyan (2004). The Complete Royal Families of Ancient Egypt. London: Thames & Hudson Ltd. ISBN 978-0-500-05128-3.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Menkauhor na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Niuserre |
|
Egyptský král ~2373–2366 př. n. l. |
|
Nástupce: Džedkare |
