Přeskočit na obsah

Meda Valentová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Meda Valentová
Meda Valentová v roli Heleny ze hry O. Nedbala: Polská krev, rež. Jan Bor, Divadlo na Vinohradech, 1932
Meda Valentová v roli Heleny ze hry O. Nedbala: Polská krev, rež. Jan Bor, Divadlo na Vinohradech, 1932
Narození24. května 1898
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. prosince 1973 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meda Valentová, rozená Marie Valentová (24. května 1898 Smíchov[1] – 12. prosince 1973 Praha) byla česká herečka a překladatelka.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Pocházela z rodiny státního úředníka Karla Valenty a jeho ženy Miloslavy rozené Růžičkové. S divadlem začínala jako elévka v činohře Nového německého divadla v Praze v roce 1917.[2] V letech 1919–1921 vystupovala v kabaretu Červená sedma pod uměleckým jménem Meda Andresová. Následně působila v divadlech v Olomouci (1921–1922), Ostravě (1922–1924) a v menších pražských divadlech a varieté.[2] Od roku 1930 příležitostně hostovala v Divadle na Vinohradech,[3] od roku 1936 zde působila jako stálý host.[4]

Vystupovala především na scéně Komorního divadla. Po nástupu nového ředitele Divadla na Vinohradech Dr. Bedřicha Jahna v roce 1935 a v souvislosti s jeho úsilím o umělecké zkvalitnění repertoáru Komorního divadla, jí byla smlouva o pohostinských hrách omezena na čtyři role do roka, přičemž stejnou smlouvu obdržela i Anna Sedláčková. Valentová požádala tedy o přijetí za řádného člena stálého souboru s tím, že chce hrát starší role. Tyto však byly obsazovány především osvědčenými herečkami Marií Ptákovou, Martou Májovou a Růženou Šlemrovou, takže stálé angažmá nezískala a další uměleckou účast odmítla.[5] Angažmá získala až po odchodu ředitele Jahna v roce 1940 a v Divadle na Vinohradech pak působila do roku 1945.[6]

Po válce vystupovala na scénách Divadla v Karlíně (1945–1946), Divadla Voskovce a Wericha (1946–1948), od roku 1948 působila v Divadle státního filmu a v letech 1951–1959 v Divadle Na Fidlovačce.[2]

Byla především herečkou konverzačních her, jejíž herecký projev byl silně ovlivněn operetními konvencemi.[7]

Překládala rovněž divadelní hry z ruštiny, uváděné pak např. na scéně Divadla československé armády, resp. Vinohradského divadla.[8]

Jejím prvním manželem byl od roku 1919 ředitel divadla Rokoko Mirko Andres (Vladimír Andres nar. 1887). Manželství bylo v roce 1923 rozvedeno. Podruhé byla provdána od roku 1926 za Karla Černého (1895), avšak i toto manželství skončilo rozvodem. Po třetí se vdala v roce 1944 za Miloslava Václavíka (1913).

Citát

[editovat | editovat zdroj]
„ Byla to půvabná, křehká blondýnka líbivého zjevu, inteligentní a vkusná, takže mohla být nadějí Sedmy. Později jako Meda Valentová prošla mnoho pražských divadel, zejména Vinohradské. “
— Jiří Červený[9]
Walter P-III SuperSport a Meda Valentová

Divadelní role, výběr

[editovat | editovat zdroj]
  • 1930 Robert Spitzer: Zamilovaná Američanka, titul. role (j. h.), Komorní divadlo, režie Gabriel Hart
  • 1930 Paul Armont, Marcel Gerbidon: Dobrodružství paní Ireny, titul.role (j. h.), Komorní divadlo, režie Jan Bor
  • 1931 G. Forzano: Madonna Oretta, titul.role (j. h.), Komorní divadlo, režie Bohuš Stejskal
  • 1931 Victorien Sardou, Émile Moreau: Madame Sans-Gene, Kateřina (j. h.), Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
  • 1931 G. B. Shaw: Pygmalion, Liza (j. h.), Komorní divadlo, režie Jan Bor
  • 1932 Oskar Nedbal: Polská krev, Helena (j. h.), Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor
  • 1932 František Langer: Velbloud uchem jehly, Zuzka (j. h.), Komorní divadlo, režie Jan Bor
  • 1944 F. X. Svoboda: Čekanky, Divadlo J.K.Tyla, režie Karel Jernek
  • 1944 H. Sudermann: Boj motýlů, titul. role, Komorní divadlo
  • 1950 Gabriela Zapolská: Morálka paní Dulské, titul. role, Divadlo státního filmu
  • 1956 Julian Tuwim: Vojín královny Madagaskaru, Ručkovská, Divadlo Na Fidlovačce, režie F. Paul j. h.
  • 1958 Paul Lincke: Paní Luna, bytná Matylda Smetáková, Divadlo Na Fidlovačce, režie Fritz Steiner

Filmografie, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Překlady, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Václava na Smíchově
  2. ↑ a b c Český film : herci a herečky III, s. 588.
  3. ↑ Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 117.
  4. ↑ V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180.
  5. ↑ Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 10, 15.
  6. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3.
  7. ↑ František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 176.
  8. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 182, ISBN 978-80-239-9604-3.
  9. ↑ Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 263–4

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 27–8, ISBN 80-7023-118-1
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 239, 272
  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 144
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 176
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 263, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 263–4
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 113, 142, 146, 151, 311, 345.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri , 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 588–589.
  • Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 70, obraz. část str. 130
  • Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 6, 10, 15
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 254, 369
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180
  • Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 117
  • Redakční rada: Ročenka Kruhu solistů Městských divadel pražských 1936, ročník XIII, Městské divadlo na Král.Vinohradech, Praha, 1936, str. 60
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 45, 47, 50, 180–182, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 45 (foto), 181

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Meda_Valentová&oldid=24324070“