Přeskočit na obsah

Martin Šulík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. Martin Šulík, ArtD.
Narození20. října 1962 (62 let)
Žilina
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVysoká škola múzických umění v Bratislavě
Aktivní roky1984–
RodičeAnton Šulík
Český lev
Nejlepší režie
1995: Zahrada
2005: Sluneční stát (nominace)
2018: Tlumočník (nominace)
2021: Muž se zaječíma ušima (nominace)
Nejlepší scénář
1995: Zahrada
2018: Tlumočník (nominace)
2021: Muž se zaječíma ušima (nominace)
Nejlepší dokument
2010: 25 ze šedesátých aneb Československá nová vlna (nominace)
Umělecké ceny
Slnko v sieti: Najlepšia filmová réžia
2006: Sluneční stát
2008: Martin Slivka: „... muž, který sázel stromy“ (nominace)
2012: Cigán
2019: Tlumočník
2022: Muž se zaječíma ušima (nominace)
Slnko v sieti: Najlepší filmový scenár
2006: Sluneční stát
2008: Martin Slivka: „... muž, který sázel stromy“ (nominace)
2012: Cigán (nominace)
2019: Tlumočník
2022: Muž se zaječíma ušima (nominace)
Slnko v sieti: Najlepší dokumentárny film
2008: Martin Slivka: „... muž, který sázel stromy“ (nominace)
2012: 25 ze šedesátých aneb Československá nová vlna
MFF Karlovy Vary: Zvláštní cena poroty
1995: Zahrada
2011: Cigán
MFF Karlovy Vary: Křišťálový glóbus
1995: Zahrada (nominace)
2005: Sluneční stát (nominace)
2011: Cigán (nominace)
MFF Hong Kong: Cena Signis
2012: Cigán (nominace)
MFF Varšava: Nejlepší režisér
2020: Muž se zaječíma ušima
MFF Varšava: Cena ekumenické poroty
2020: Muž se zaječíma ušima
MFF Varšava: Velká cena
2020: Muž se zaječíma ušima (nominace)
AČFK: Výroční cena
2012: Martin Šulík
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Šulík (* 20. října 1962 Žilina) je slovenský režisér, scenárista, herec a vysokoškolský pedagog. Jeho otec Anton Šulík byl filmovým hercem, bratr Anton Šulík ml. je filmový a divadelní režisér.

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1981–1986 vystudoval filmovou a televizní režii na bratislavské VŠMU. V roce 1984 si zahrál ve filmu Úhel pohledu postavu studenta dokumentaristiky Ivana Stoklasy, který se prostřednictvím natáčeného filmového portrétu dostane do sporu se svojí přítelkyní i pedagogy ve škole.

Martin Šulík debutoval v roce 1991 celovečerním snímkem Neha. Se scenáristou Ondrejem Šulajem, kameramanem Martinem Štrbou, hudebním skladatelem Vladimírem Godárem a výtvarníkem Františkem Liptákem spolupracoval i na dalších filmech (Všechno, co mám rád, Zahrada, Orbis Pictus aj.). Šulíkův film Zahrada získal pět Českých lvů, Cenu slovenské filmové kritiky, několik ocenění na MFF v Karlových Varech, Cenu českých filmových kritiků i slovenskou cenu Igrica. Uspěl také na festivalech v Mannheimu, Chotěbuzi, Bologni, Turíně, Saint-Étienne a v Belfortu. Film Krajinka, na kterém poprvé scenáristicky spolupracoval s Dušanem Duškem, zaslala Slovenská filmová a televizní akademie do výběru na oscarové nominace.

Martin Šulík natočil mnoho úspěšných dokumentů. Režisérsky je podepsán pod projektem Zlatá šedesátá, který mapuje tvůrce a filmy Československé nové vlny. Podle deníků scenáristy a režiséra Pavla Juráčka natočil Klíč k určování trpaslíků aneb poslední cesta Lemuela Gullivera (2002), materiál o nerealizovaných filmech Juraje Jakubiska představil ve snímcích Monolog Juraja J. a Nenakrútené filmy Juraja J. (2001). V roce 2007 natočil dokument Martin Slivka: „... muž, který sázel stromy“.

Je držitelem dvou Českých lvů (z 10 nominací)[1] za režii a scénář filmu Zahrada (1993), čtyřikrát (ze 16 nominací) získal slovenskou filmovou cenu Slnko v sieti za film, režii a scénář Slunečního státu (2006), za režii Cigána (2012), dokumentární film 25 ze šedesátých aneb Československá nová vlna (2012) a za film, režii a scénář Tlumočníka (2019). Martin Šulík v roce 2012 obdržel Výroční cenu ASFK za přínos slovenské kinematografii a klubovému hnutí.

V letech 2016 až 2018 zastával funkci prezidenta Slovenské filmové a televizní akademie (SFTA)[2], zároveň je členem i České filmové a televizní akademie (ČFTA).[3] Od roku 1994 působí jako vedoucí Katedry filmové a televizní režie na VŠMU. Na svých filmech se uplatňuje jako scenárista, má za sebou herecké role i režijní působení na divadle, od roku 1997 působí i jako producent. Přijímá pozvání na besedy se studenty jiných filmových škol, workshopy, festivaly a podobné akce.

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Režie

[editovat | editovat zdroj]

Herec

[editovat | editovat zdroj]
  • 1983 Zrelá mladosť (četník)
  • 1984 Haló, mami!
  • 1984 Úhel pohledu (Ivan Stoklasa)
  • 1984 Vesnický sen
  • 1985 Kára plná bolesti (četník)
  • 1986 Zakázané uvoľnenie (Frco)
  • 1999 Praha očima – povídka Absolutní láska (Petrův kamarád)
  • 2002 Výlet (farář)
  • 2016 Učitelka
  • 2020 Muž se zaječíma ušima
  • 2020 Služebníci
  • 2022 Buko

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin Šulík na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Martin Šulík ocenění [online]. Kinobox.cz [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ Akademici [online]. SFTA [cit. 2017-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-16. 
  3. ↑ Akademici [online]. ČFTA [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Český lev za nejlepší režii

Jan Hřebejk (1993) • Milan Šteindler (1994) • Martin Šulík (1995) • Jan Svěrák (1996) • Petr Zelenka (1997) • Vladimír Michálek (1998) • Saša Gedeon (1999) • Jan Hřebejk (2000) • Jan Svěrák (2001) • Petr Zelenka (2002) • Vladimír Morávek (2003) • Jan Hřebejk (2004) • Bohdan Sláma (2005) • Jiří Menzel (2006) • Jan Svěrák (2007) • Petr Zelenka (2008) • Marek Najbrt (2009) • Radim Špaček (2010) • Zdeněk Jiráský (2011) • David Ondříček (2012) • Agnieszka Holland (2013) • Petr Václav (2014) • Jan Prušinovský (2015) • Julius Ševčík (2016) • Bohdan Sláma (2017) • Olmo Omerzu (2018) • Václav Marhoul (2019) • Agnieszka Holland (2020) • David Ondříček (2021) • Petr Václav (2022) • Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar (2023)

Český lev za nejlepší scénář

Václav Šašek (1993) • Halina Pawlowská (1994) • Marek Leščák, Ondrej Šulaj, Martin Šulík (1995) • Zdeněk Svěrák (1996) • Petr Zelenka (1997) • Jiří Křižan (1998) • Saša Gedeon (1999) • Petr Jarchovský (2000) • Jiří Hubač (2001) • Alice Nellis (2002) • Jan Budař, Vladimír Morávek (2003) • Petr Jarchovský (2004) • Bohdan Sláma (2005) • Robert Sedláček (2006) • Zdeněk Svěrák (2007) • Bohdan Sláma (2008) • Marek Najbrt, Robert Geisler, Benjamin Tuček (2009) • Ondřej Štindl (2010) • Václav Havel (2011) • Marek Epstein, David Ondříček, Misha Votruba (2012) • Štěpán Hulík (2013) • Petr Václav (2014) • Petr Zelenka (2015) • Petr Kolečko, Alex Koenigsmark, Julius Ševčík (2016) • Bohdan Sláma (2017) • Petr Pýcha (2018) • Jiří Havelka (2019) • Ivan Arsenjev (2020) • Marek Šindelka, Vojtěch Mašek (2021) • Jan Poláček, Vojtěch Mašek (2022) • Alice Nellis (2023)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martin_Šulík&oldid=24182466“