Marie Pujmanová
Marie Pujmanová | |
---|---|
Marie Pujmanová | |
Rodné jméno | Marie Hennerová |
Narození | 8. června 1893 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. května 1958 (ve věku 64 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Pseudonym | Olga Nerská |
Povolání | spisovatelka, básnířka, redaktorka a kritička |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Ocenění | národní umělec (1953) |
Manžel(ka) | Ferdinand Pujman (1919–1958) Vlastislav Zátka |
Děti | Petr Pujman |
Rodiče | Kamil Henner |
Příbuzní | Kamil Henner (sourozenec) Jan Bartoš (sestřin manžel) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Pujmanová, rozená Hennerová, (8. června 1893, Praha[1] – 19. května 1958, Praha) byla česká spisovatelka a novinářka. Laureátka Státní ceny (1937, 1948, 1951, 1953, 1955).[2] Byl jí udělen titul národní umělkyně (1953).[3]
Život
Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela.[4]
Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. (Svatba se konala v Praze, v kostele Panny Marie Sněžné).[5] Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem.
Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman(1921-1986) a spisovatel Petr Pujman (1929-1989). Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30.let 20.století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska.[6]
Přispívala do Rudého práva (kde se snažila působit na děti), Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd.
V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji.[7] V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení,[8] byla členkou československé delegace na II. světovém kongresu obránců míru v Sheffieldu (1950).[9]
Rodina
Starší syn RNDr. Vojtěch Pujman (1921-1986) se věnoval výzkumu v oblasti patologie zvířat, byl držitelem dvou patentů[10]; oženil se s historičkou umění Olgou Strettiovou (*1928). Mladší syn Petr (1929-1989) byl na základě provokace StB odsouzen k 15 letům vězení, po 10 měsících byl po obdržení milosti propuštěn.[11] (Zdroje obvykle uvádějí, že byl amnestován, v letech 1949-1950 však k amnestii nedošlo.) Později se stal novinářem, spisovatelem a překladatelem prózy z angličtiny a francouzštiny. Vnučka Alexandra Wünschová Pujmanová (1954-2017) pokračovala v rodinné tradici právnické profese a vyučovala na právnické fakultě UK.
Dílo
Počátky její tvorby byly ovlivněny impresionismem, pozdější tvorba je již zcela pod vlivem socialistických myšlenek. Její tvorbu ovlivnil František Xaver Šalda a Růžena Svobodová. Později na ni velmi zapůsobil Julius Fučík.
Její díla mají větší invenci a jsou přesvědčivější než díla Marie Majerové. Dokázala vystavět dramatický příběh i psychologickou studii člověka. Po roce 1933 svými knihami bojovala proti nezaměstnanosti a fašismu. Po roce 1948 sklouzla k socialistickému realismu.
- Pod křídly – (1917) zachycuje dětství citově prudké Irénky, autobiografické prvky
- Povídky z městského sadu – (1920) reakce na první světovou válku
- Pacientka doktora Hegla – (1931) příběh o měšťanské dívce Karle, která se zamiluje do ženatého doktora a stane se jeho milenkou, musí se vyrovnat s opovržením ze strany své vlastní společenské třídy, vymanit se z jejích pout a projít deziluzí lásky, aby vyzrála v samostatnou vyrovnanou ženu a stala se spokojenou svobodnou matkou
- Předtucha – (1942) novela zabývající problémem dospívajících dětí, příběh o úzkosti o životy blízkých.
- Svítání – (1949) zachycuje zde měnící se život mládeže, jedná se o soubor povídek, které jsou rozděleny do třech částí:
- Za časů císaře pána – život dětí v Rakousku-Uhersku.
- Čerti s ním šijí – z období první republiky
- Včera a dnes – po roce 1945
- Sestra Alena – (1958) krátká povídka o mladé zdravotní sestře, která se zamiluje do pacienta po nefrektomii, i přes jeho špatný zdravotní stav si ho vezme, končí tragicky
- Modré Vánoce – (1958)
Románová trilogie
- Lidé na křižovatce – (1937) román z prostředí velkého závodu (továrník Kazmar – Tomáš Baťa), zde na osudech lidí sleduje změny politického myšlení 20. let 20. století. Používá zde vnitřní monolog. Z celé trilogie nejkvalitnější dílo. – Státní cena v r. 1937.[12]
- Hra s ohněm – (1948), politický román vypráví o osudu G. Dimitrova (obviněného ze zapálení říšského sněmu). Dostupné online. – Státní cena v r. 1948.
- Život proti smrti – (1952), dokončuje osudy hlavních postav na konci války. – Státní cena v r. 1953.
Poezie
Její poezie je velmi politická a trpí všemi problémy poezie 50. let 20. století.
- Zpěvník – (1939)
- Verše Mateřské – (1940)
- Rafael a Satelit – (1944), veršovaná jinotajná povídka o domově – téměř nepolitické dílo.
- Radost i žal – (1945)
- Vyznání lásky – (1949)
- Milióny holubiček – (1950) [+ Vyznání lásky → Státní cena v r. 1951.[13]]
- Čínský úsměv – (1954)
- Praha – (1954) → Státní cena v r. 1955.
- Marie Curieová – (1957), poéma – téměř nepolitické dílo.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ Seznam laureátů literárních cen na webu Ústavu pro českou literaturu AV ČR– dostupné online
- ↑ Malá československá encyklopedie. Svazek 5., Pom–S. 1. vyd. Praha: Academia, 1987, 998 s. [Heslo „Marie Pujmanová" je na str. 208.]
- ↑ OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, P-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Marie Pujmanová, s. 1163.
- ↑ Národní politika, 3.6.1912, s.3, Oznámení sňatku (dostupné online v NK ČR)
- ↑ Malá československá encyklopedie. Svazek 5., Pom–S. 1. vyd. Praha: Academia, 1987, 998 s. [Heslo „Společnost přátel demokratického Španělska" je na str. 818.]
- ↑ NOR, A. C. Život nebyl sen (2). [s.l.]: Atlantis, 1994. ISBN 80-7108-068-3. S. 688.
- ↑ Zastavte bombardování Koreje - Dopis spisovatelky Marie Pujmanové. Rudé právo. 25. 8. 1950, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Delegáti československého lidu na II. světovém kongresu obránců mírů. Rudé právo. 11. 11. 1950, s. 1. Dostupné online.
- ↑ https://patents.justia.com/inventor/vojtech-pujman
- ↑ Pražský hrad, archiv, protokol Os (Klement Gottwald): č. 363 - Poděkování Marie Pujmanové a Ferdinanda Pujmana za udělení milosti
- ↑ Seznam laureátů literárních cen na webu Ústavu pro českou literaturu AV ČR– dostupné online
- ↑ Seznam laureátů literárních cen na webu Ústavu pro českou literaturu AV ČR– dostupné online
Literatura
- BLAHYNKA, Milan. Marie Pujmanová. Vydání 1. Praha: Československý spisovatel, 1961, 125 s. cnb000515882.
- BLAHYNKA, Milan, ed. Čeští spisovatelé 20.století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. [Stať „Marie Pujmanová" je na str. 500–505.]
- Lexikon české literatury, osobnosti, díla, autoři; díl 3, M - Ř, kolektiv autorů, editor Jiří Opelík Praha: Academia 1990
- TAX, Jaroslav. Marie Pujmanová: (tvůrčí drama 1909-1937). 1. vydání. Praha: Universita Karlova, 1972. 156 s. cnb002893369.
- Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakladatelství XYZ, Praha, 2011, s.193, 195, ISBN 978-80-7388-552-6
Související články
Externí odkazy
- Osoba Marie Pujmanová ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Pujmanová
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Kamil Henner 1861 (otec Marie Pujmanové)
- Heslo „Marie Pujmanová" ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Základní typ epické věty u B. Němcové a M. Pujmanové
- Glosa k románu M. Pujmanové
- České spisovatelky
- Čeští básníci
- Čeští romanopisci
- Impresionističtí spisovatelé
- Surrealističtí spisovatelé
- Spisovatelé socialistického realismu
- Českoslovenští národní umělci
- Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda
- Pohřbení na Slavíně
- Narození v Praze
- Úmrtí v Praze
- Narození 1893
- Úmrtí 1958
- Narození 8. června
- Úmrtí 19. května