Městský hřbitov v Hranicích

Městský hřbitov v Hranicích
	Vstupní brána hřbitova
Lokalita
Stát	Česko
Kraj	Olomoucký
Okres	Přerov
Obec	Hranice
Zeměpisné souřadnice	49°32′52,73″ s. š., 17°44′28,13″ v. d.
Specifikace
Architekti	Lukáš Eker Vlach
Výstavba	20. léta 17. století, přestavba 1869
Odkazy
Oficiální web	http://tsmpr.cz/sluzby/sprava-hrbitovu/ustredni-hrbitov-prerov/
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městský hřbitov v Hranicích je hlavní městský hřbitov v Hranicích, na východním okraji historického jádra města. Nachází se v ulici U Hřbitova, v těsné blízkosti železniční trati 280 Hranice na Moravě – Púchov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Hrob rodiny Františka Šromoty, prvního českého starosty města

Hřbitov byl zřízen z gesce luteránského faráře ve 20. letech 17. století na pozemku na předměstí jako nový městský hřbitov, došlo zde též k přesunu cenných náhrobků. Stavbu prováděl zednický mistr Lukáš Eker Vlach a jeho tovaryši, kteří tou dobou v Hranicích pobývali a pracovali. V 18. století byl zrušen hřbitov s kostelem svatého Jana Křtitele, a nový hřbitov se tak stal hlavním pohřebištěm v Hranicích. S příchodem 19. století postupně chátral, roku 1869 byla pak provedena generální rekonstrukce a přestavba hřbitova. Vystavěna byla hřbitovní brána, pozemek byl výrazně rozšířen a obehnán zdí. Několik set metru severně od areálu se pak nachází městský židovský hřbitov zřízený v 17. století. Byl zde též umístěn pomník obětem epidemie cholery během prusko-rakouské války roku 1866.

Podél zdi jsou umístěny hrobky a čestné hroby významných obyvatel města.

V letech 1935 až 1937 byl u hřbitova vztyčen mohutný památník s mauzoleeem Čechům a Slovákům padlým v první světové válce na místě bývalého vojenského hřbitova, který musel být z důvodu prosakování spodních vod zrušen. V mauzoleu je uloženo přibližně 1500 schránek s ostatky pohřbených. Autorem projektu byl major Ladislav Procházka.

Pohřbeni jsou zde také vojáci a legionáři bojující ve druhé světové válce, stejně jako vojáci Rudé armády padlí při osvobozování Československa roku 1945. Vzhledem k vojenské tradici města je na hřbitově pohřbena a pohřbívána řada armádních činitelů a vojáků z povolání.