Mětikalov
| Mětikalov | |
|---|---|
.jpg) Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vojenský újezd Hradiště |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′25″ s. š., 13°11′1″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Tureč u Hradiště (45,52 km²) |
  Mětikalov | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 53 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mětikalov (německy Meckl) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách necelých šest kilometrů od Podbořanského Rohozce v nadmořské výšce okolo 660 metrů.[1]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen z příjmení Mětikal (tj. ten, kdo mísí kal) ve významu Mětikalův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Metikalow (1495), … Mitikalovem (1542), Mietikalow (1546), Netikalow (1555), Netikalow (1603), zu Mekel (1653), Mekelen (1654), Meckel (1787) a Meckl nebo Mekel (1846).[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Mětikalovu je z roku 1495, kdy vesnici koupil tepelský klášter. Roku 1542 Mětikalov patřil k panství hradu Mašťov. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo osm sedláků, deset chalupníků, dva zahradníci a tři poddaní bez pozemků. Jeden ze sedláků měl hospodu a jeden chalupník provozoval pilu u pustého mlýna s jedním kolem. Na polích se pěstovalo žito a malé množství pšenice, ale hlavním zdrojem obživy byla výroba příze.[3]
Podle adresáře z roku 1914 byl Mětikalov prosperující vesnicí. Měl dvoutřídní školu založenou v roce 1785 (školní budova byla postavena v roce 1896), spořitelnu a záložnu. Fungovaly zde dva mlýny, dva hostince, dva obchody a dvě trafiky, živnost provozoval řezník, obchodník s dobytkem a deset řemeslníků. Ve vsi také sídlila stavební firma. Obyvatelé se sdružovali v pěveckém a hudebním spolku a hrávali divadlo. Pošta a železniční stanice byly v Doupově.[3]
Ve středu vesnice stál kostel, fara a škola. V sousedství kostela býval malý park s pomníkem padlým. Zásobování vodou zajišťovala zastřešená studna na návsi, od které vedla dřevěná potrubí ke dvěma největším selským usedlostem.[3]
Mětikalov zanikl vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během druhé etapy rušení sídel. Úředně byla vesnice zrušena 31. srpna 1953.[3]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Mětikalov stával v katastrálním území Tureč u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi osm kilometrů severozápadně od Valče. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 660 metrů na severovýchodním úpatí vrchu Jírovské strážiště (856 metrů). Oblast leží v centrální části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní. Východně od zaniklé vesnice protéká říčka Liboc.[5]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí stál Mětikalov na rozhraní mírně teplé oblasti MT3 (severovýchodně od vsi) a chladné oblasti CH7 (jihozápadně od vsi).[4] Pro oblast MT3 jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce. V chladnější oblasti CH7 dosahují průměrné teploty v lednu −3 až −4 °C a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek se pohybuje mezi 850 a 1000 milimetry, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[6]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 318 obyvatel (z toho 159 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 315 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 297 obyvatel německé národnosti, kteří byli s výjimkou šesti židů a dvou evangelíků členy římskokatolické církve.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 259 | 280 | 324 | 345 | 324 | 318 | 297 | 55 |
| Domy | 24 | 44 | 49 | 51 | 52 | 53 | 54 | 40 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Mětikalov býval až do zrušení patrimoniální správy součástí mašťovského panství.[3] Poté se roku 1850 stal obcí v okrese Kadaň, ke které patřily osady Bukovina a Jeseň,[3] která však byla sčítání lidu v roce 1880 uváděna samostatná obec.[10]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Dominantou vesnice býval kostel Panny Marie Sněžné postavený roku 1783. Boční oltáře pocházely ze sedmnáctého století a krucifix (z okruhu Ulricha Creutze) z první čtvrtiny století šestnáctého.[3]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1834 zde jako lokalista krátce působil Johann Nepomuk Oettl.[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-06]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 59–60.
- ↑ a b c d e f g BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Mětikalov, s. 50–51.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 208.
- ↑ MAREŠ, Jan. O včelaři Oettlovi z Podbořanska. Svobodný hlas. 18. duben 2002, čís. 16, s. 5. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Mětikalov – Meckl, s. 50.
