Přeskočit na obsah

Luisa Alžběta Francouzská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luisa Alžběta Francouzská
vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally
Portrét
Luisa Alžběta
Doba vlády17481759
Úplné jménoMarie Louise Élisabeth de France
Narození14. srpen 1727
Versailles
Úmrtí6. prosinec 1759
Versailles
PohřbenaBazilika Saint-Denis
PředchůdceAlžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
NástupceMarie Amálie Habsbursko-Lotrinská
ManželFilip Parmský
PotomciIsabela
Ferdinand
Marie Luisa
DynastieBourboni
OtecLudvík XV. Francouzský
MatkaMarie Leszczyńská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Luisa Alžběta Francouzská, vévodkyně Parmy v roce 1750

Luisa Alžběta Francouzská (14. srpen 1727, Versailles6. prosinec 1759, Versailles) byla nejstarší dcerou krále Ludvíka XV. Francouzského a jeho manželky Marie Leszczyńské, a starší dvojče Anny Jindřišky Francouzské. Sňatkem s Filipem, mladším synem španělského krále Filipa V. se stala parmskou vévodkyní.

Dětství a původ

[editovat | editovat zdroj]
Luisa Alžběta s manželem Filipem a se dvěma mladšími dětmi Ferdinandem a Marií Luisou

Marie Luisa Alžběta Francouzská a její sestra Anna Jindřiška se narodily 14. srpna roku 1727 ve Versailles králi Ludvíkovi XV. a jeho polské manželce Marii Leszczyńské. 27. dubna 1737 byly obě ve Versailles pokřtěny. U otcova dvora byla známa jako Madame Royale, Madame Première, Madame Élisabeth. Rodina jí říkala Babette.

Byla velmi podobná svému otci, jehož byla oblíbenou dcerou.

Pečovala o ní Marie Isabela de Rohan, vévodkyně de Tallard.

Alžběta byla vychovávána společně se sestrou Jindřiškou, mladšími sestrami Marií Luisou, Marií Adélou a bratrem Ludvíkem, Dauphinem Francie. Vynikala inteligencí a učenlivostí. Ona a její bratr byli jediní, kteří měli svatbu a potomky. Ze všech potomků Ludvíka XV. se pouze Adelaida a Viktorie dožily pádu Ancien régime za vlády jejich synovce Ludvíka XVI.

Na rozdíl od svých mladších sester Žofie a Viktorie, které byly vychovávány v přísném prostředí královského opatství Fontevrault, Alžběta vyrůstala v láskyplném rodinném kruhu ve Versailles.

Manželství

[editovat | editovat zdroj]

Její zasnoubení s Filipem, španělským infantem bylo u dvora oznámeno v únoru 1739, když jí bylo jedenáct let. Filip byl třetí syn strýce Ludvíka XV., Filipa V., španělského krále a jeho druhé manželky Alžběty Parmské. Po matce zdědil Parmské vévodství a se svou manželkou založil Bourbonsko-parmskou dynastii.

Ferdinand, princ Asturijský, Luisa Alžběta a král Filip V. Španělský

Toto zasnoubení bylo z politických důvodů. Mělo zlepšit mezinárodní vztahy mezi katolickými mocnostmi Francií a Španělskem. Navzdory tomu, že Filip byl bratranec Alžbětina otce, oznámení zasnoubení nebylo na francouzském dvoře přijato dobře, protože byla malá šance, že by se Filip stal španělským králem.

Sňatek v zastoupení proběhl 26. srpna roku 1739. Alžběta neměla žádnou možnost se se svým manželem předem seznámit. Poté byla na dvoře Ludvíka XV. známa jako Madame Infanta.

S devatenáctiletým manželem se dvanáctiletá Alžběta poprvé setkala třicet kilometrů od Madridu, v Alcalá de Henares, kde se 25. října 1739 konal svatební obřad.

Z nešťastného manželství vzešli tři potomci:

Španělsko

[editovat | editovat zdroj]

V době Alžbětina příjezdu do Španělska byla etiketa u španělského dvora mnohem přísnější než ve Versailles, a aby toho nebylo málo, Alžběta brzy zjistila, že její tchyně Alžběta Parmská je velmi dominantní a přísnou osobou. A tak většinu času trávila co nejdál od královny a raději si hrála s panenkami. Alžběta napsala o svém neštěstí otci. 31. prosince roku 1741 porodila čtrnáctiletá Alžběta své první dítě, dceru, které dali po královně jméno Isabela.

V roce 1745 se Filipova mladší sestra Marie Tereza Rafaela Španělská provdala za Alžbětina bratra Ludvíka, Dauphina Francie.

V roce 1748 mohla Alžběta opustit Španělsko. Ve smlouvě Aix-la-Chapelle (1748), která ukončila Války o rakouské dědictví musela císařovna Svaté říše římské Marie Terezie postoupit vévodství Parma, Piacenza a Guastalla svému nepříteli, španělskému králi Filipovi V. Z podnětu Ludvíka XV. se Filip a Alžběta stali vévodou a vévodkyní Parmy.

Versailles

[editovat | editovat zdroj]

Na cestě do Parmy se Alžběta 11. prosince 1748 zastavila nejdříve ve Versailles. Během svého několikaměsíčního pobytu ve Versailles se seznámila s Madame de Pompadour, otcovou milenkou.

Během této první návštěvy Francie jí dvořané popsali jako okouzlující ženu s pronikavýma očima, které vyjadřují její inteligenci, zatímco méně chápaví pozorovatelé prohlašovali, že vypadá jako dobře provdaná mladá žena vyzrálá mateřstvím. Do Parmy přijela v říjnu 1749. V Parmě žila s manželem ve vévodském paláci Colorno. V roce 1751 porodila dvě děti, syna Ferdinanda a dceru Marii Luisu.

Roku 1752 zemřela Alžbětina sestra Anna Jindřiška Francouzská a tak se Alžběta v září vypravila do Francie navštívit její hrob. Ve Versailles pak zůstala téměř rok.

V září 1757 se Alžběta opět vrátila do Francie uspořádat svatbu své dcery Isabely s rakouským arcivévodou Josefem Rakouským, budoucím císařem Josefem II., která se konala v roce 1760.

V srpnu 1759 zemřel bezdětný španělský král Ferdinand VI. Španělský a novým panovníkem se stal jeho mladší bratr (Filipův starší bratr) Karel III. Španělský.

Ve Versailles Alžběta onemocněla neštovicemi, kterým 6. prosince 1759 podlehla. Byla pohřbena 27. března 1760 v bazilice Saint-Denis po boku svého mladšího dvojčete, Jindřišky. Jejich hrobky byly v roce 1793 během Velké francouzské revoluce znesvěceny.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Ludvík XIV.
 
 
Ludvík Francouzský
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Habsburská
 
 
Ludvík Francouzský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Maria Bavorský
 
 
Marie Anna Bavorská
 
 
 
 
 
 
Jindřiška Adéla Marie Savojská
 
 
Ludvík XV.
 
 
 
 
 
 
Karel Emanuel II. Savojský
 
 
Viktor Amadeus II.
 
 
 
 
 
 
Marie Johanna Savojská
 
 
Marie Adelaide Savojská
 
 
 
 
 
 
Filip I. Orleánský
 
 
Anna Marie Orléanská
 
 
 
 
 
 
Henrietta Anna Stuartovna
 
Luisa Alžběta Francouzská
 
 
 
 
 
Bogusław Leszczyński
 
 
Rafał Leszczyński
 
 
 
 
 
 
Anna Dönhoff
 
 
Stanislav I. Leszczyński
 
 
 
 
 
 
Stanisław Jan Jabłonowski
 
 
Anna Leszczyńska
 
 
 
 
 
 
Marianna Kazanowska
 
 
Marie Leszczyńská
 
 
 
 
 
 
Krzysztof Opaliński
 
 
Jan Karol Opaliński
 
 
 
 
 
 
Teresa Konstancja Czarnkowska
 
 
Kateřina Opalinská
 
 
 
 
 
 
Adam Uriel Czarnkowski
 
 
Zofia Czarnkowska Opalińska
 
 
 
 
 
 
Teresa Zaleska
 

Tituly a oslovení

[editovat | editovat zdroj]
  • 14. srpna 1727 - 25. října 1739: Madame Royale
  • 25. října 1739 - 18. října 1748: Její Královská Výsost Doña Luisa Isabel, infantka španělská
  • 18. října 1748 - 6. prosince 1759: Její Královská Výsost parmská vévodkyně

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louise Élisabeth of France na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Madame Royale
Předchůdce:
Marie Tereza Španělská
17271739
Luisa Alžběta Francouzská
Nástupce:
Marie Terezie Bourbonská
Vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally
Předchůdce:
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
17481759
Luisa Alžběta Francouzská
Nástupce:
Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská