Litevská mužská basketbalová reprezentace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Litva
Žebříček FIBA:3. místo
Člen FIBA od:1936
Svaz FIBA:FIBA Europe
Národní svaz:Lietuvos Krepšinio Federacija
Kapitán:Robertas Javtokas
Trenér:Jonas Kazlauskas
Letní olympijské hry
Účasti:
Medaile:Bronzová medaile: 1992, 1996, 2000
Mistrovství světa
Účasti:
Medaile:Bronzová medaile: 2010
Mistrovství Evropy
Účasti:13×
Medaile:Zlatá medaile: 1937, 1939, 2003
Stříbrná medaile: 1995, 2013, 2015
Bronzová medaile: 1991
Údaje v infoboxu aktuální k 22. září 2015
Litevci na ME 1937
Litevci na MS 2010

Litevská mužská basketbalová reprezentace byla založena v roce 1925. Tým patří dlouhodobě ke světové špičce, získal tři tituly mistrů Evropy. Hraje v bílých a zelených dresech.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Basketbal se na Litvu dostal počátkem dvacátých let 20. století, jedním z průkopníků byl americký vojenský pilot litevského původu Steponas Darius, který pomáhal organizovat armádu nezávislé Litvy. V roce 1925 sehráli Litevci první mezistátní zápas, v němž podlehli Lotyšsku 20:41. Rozvoji hry napomohl další litevský Američan Frank Lubin, člen týmu olympijských vítězů z roku 1936, který jako hrající trenér dovedl Litevce k titulu mistrů Evropy v roce 1937 a k obhajobě v domácím prostředí roku 1939 obhájili. Košíková se tak stala litevským národním sportem.

Po anexi Litvy Sovětským svazem v roce 1940 reprezentace zanikla a litevští hráči nastupovali za sovětskou reprezentaci. V mužstvu SSSR, které vyhrálo mistrovství Evropy v basketbale mužů 1947, hráli čtyři Litevci. K nejvýraznějším hráčům sovětského období patřili Modestas Paulauskas, olympijský vítěz 1972, Šarūnas Marčiulionis, první Litevec v National Basketball Association, a šestinásobný nejlepší basketbalista Evropy Arvydas Sabonis.

Po vyhlášení litevské nezávislosti byla země v roce 1991 znovu přijata do FIBA a zajistila si účast na olympiádě 1992, kde skončila na třetím místě. Bronzové medaile Litevci obhájili i v letech 1996 a 2000. Roku 2003 ve Švédsku získali první poválečný titul mistrů Evropy, celkově jsou i přes půlstoletí nucené neúčasti na čtvrtém místě historické tabulky ME. Nejlepším výsledkem na mistrovství světa bylo třetí místo v Turecku roku 2010, kde Litva prohrála pouze v semifinále s pozdějšími vítězi z USA. Na ME 2015 skončili Litevci druzí a zajistili si tak účast na olympiádě 2016.

Rekordmanem v počtu reprezentačních startů je Gintaras Einikis se 106 zápasy, nejlepším střelcem je Artūras Karnišovas (1466 bodů v osmdesáti zápasech).

Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Rok/pořádající země Účast
MS 1950 ArgentinaArgentina Argentina NeNe
MS 1954 BrazílieBrazílie Brazílie NeNe
MS 1959 ChileChile Chile NeNe
MS 1963 BrazílieBrazílie Brazílie NeNe
MS 1967 UruguayUruguay Uruguay NeNe
MS 1970 JugoslávieJugoslávie Jugoslávie NeNe
MS 1974 PortorikoPortoriko Portoriko NeNe
MS 1978 FilipínyFilipíny Filipíny NeNe
MS 1982 KolumbieKolumbie Kolumbie NeNe
MS 1986 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko NeNe
MS 1990 ArgentinaArgentina Argentina NeNe
MS 1994 KanadaKanada Kanada NeNe
MS 1998 ŘeckoŘecko Řecko 7. místo
MS 2002 USA USA NeNe
MS 2006 JaponskoJaponsko Japonsko 7. místo
MS 2010 TureckoTurecko Turecko Bronzová medaile
MS 2014 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 4. místo
MS 2019 ČínaČína Čína 9. místo
MS 2023 FilipínyFilipíny Filipíny, JaponskoJaponsko Japonsko, IndonésieIndonésie Indonésie
Celkem Účast –
Zlatá medaile
Stříbrná medaile
Bronzová medaile

Mistrovství Evropy[editovat | editovat zdroj]

Rok/pořádající země Účast
ME 1935 ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko NeNe
ME 1937 LotyšskoLotyšsko Lotyšsko Zlatá medaile
ME 1939 LitvaLitva Litva Zlatá medaile
ME 1946 ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko NeNe
ME 1947 Československo ČSR NeNe
ME 1949 Egyptské království Egypt NeNe
ME 1951 FrancieFrancie Francie NeNe
ME 1953 Sovětský svaz SSSR NeNe
ME 1955 Maďarská lidová republika Maďarsko NeNe
ME 1957 Bulharsko Bulharsko NeNe
ME 1959 TureckoTurecko Turecko NeNe
ME 1961 JugoslávieJugoslávie Jugoslávie NeNe
ME 1963 PolskoPolsko Polsko NeNe
ME 1965 Sovětský svaz SSSR NeNe
ME 1967 FinskoFinsko Finsko NeNe
ME 1969 ItálieItálie Itálie NeNe
ME 1971 NěmeckoNěmecko Německo NeNe
ME 1973 Španělský stát Španělsko NeNe
ME 1975 JugoslávieJugoslávie Jugoslávie NeNe
ME 1977 BelgieBelgie Belgie NeNe
ME 1979 ItálieItálie Itálie NeNe
ME 1981 Československo ČSSR NeNe
ME 1983 FrancieFrancie Francie NeNe
ME 1985 NěmeckoNěmecko Německo NeNe
ME 1987 ŘeckoŘecko Řecko NeNe
ME 1989 JugoslávieJugoslávie Jugoslávie NeNe
ME 1991 ItálieItálie Itálie NeNe
ME 1993 NěmeckoNěmecko Německo NeNe
ME 1995 ŘeckoŘecko Řecko Stříbrná medaile
ME 1997 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 6. místo
ME 1999 FrancieFrancie Francie 5. místo
ME 2001 TureckoTurecko Turecko 12. místo
ME 2003 ŠvédskoŠvédsko Švédsko Zlatá medaile
ME 2005 Srbsko a Černá HoraSrbsko a Černá Hora Srbsko a Černá Hora 5. místo
ME 2007 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Bronzová medaile
ME 2009 PolskoPolsko Polsko 11. místo
ME 2011 LitvaLitva Litva 5. místo
ME 2013 SlovinskoSlovinsko Slovinsko Stříbrná medaile
ME 2015 ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko, FrancieFrancie Francie, LotyšskoLotyšsko Lotyšsko, NěmeckoNěmecko Německo Stříbrná medaile
ME 2017 FinskoFinsko Finsko, IzraelIzrael Izrael, RumunskoRumunsko Rumunsko, TureckoTurecko Turecko 9. místo
ME 2022 ČeskoČesko Česko, GruzieGruzie Gruzie, NěmeckoNěmecko Německo, ItálieItálie Itálie AnoAno
Celkem Účast – 14×
Zlatá medaile
Stříbrná medaile
Bronzová medaile

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Rok/pořádající země Účast
Berlín 1936 NeNe
Londýn 1948 NeNe
Helsinky 1952 NeNe
Melbourne 1956 NeNe
Řím 1960 NeNe
Tokio 1964 NeNe
Mexiko 1968 NeNe
Mnichov 1972 NeNe
Montreal 1976 NeNe
Moskva 1980 NeNe
Los Angeles 1984 NeNe
Soul 1988 NeNe
Barcelona 1992 Bronzová medaile
Atlanta 1996 Bronzová medaile
Sydney 2000 Bronzová medaile
Atény 2004 4. místo
Peking 2008 4. místo
Londýn 2012 8. místo
Rio de Janeiro 2016 7. místo
Tokio 2020
Celkem Účast –
Zlatá medaile
Stříbrná medaile
Bronzová medaile

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]