Litevská mužská basketbalová reprezentace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Litva
Žebříček FIBA: 3. místo
Člen FIBA od: 1936
Svaz FIBA: FIBA Europe
Národní svaz: Lietuvos Krepšinio Federacija
Kapitán: Robertas Javtokas
Trenér: Jonas Kazlauskas
Letní olympijské hry
Účasti:
Medaile: Bronzová medaile: 1992, 1996, 2000
Mistrovství světa
Účasti:
Medaile: Bronzová medaile: 2010
Mistrovství Evropy
Účasti: 13×
Medaile: Zlatá medaile: 1937, 1939, 2003
Stříbrná medaile: 1995, 2013, 2015
Bronzová medaile: 1991
Poslední aktualizace: 22. září 2015
Litevci na ME 1937
Litevci na MS 2010

Litevská mužská basketbalová reprezentace byla založena v roce 1925. Tým patří dlouhodobě ke světové špičce, získal tři tituly mistrů Evropy. Hraje v bílých a zelených dresech.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Basketbal se na Litvu dostal počátkem dvacátých let 20. století, jedním z průkopníků byl americký vojenský pilot litevského původu Steponas Darius, který pomáhal organizovat armádu nezávislé Litvy. V roce 1925 sehráli Litevci první mezistátní zápas, v němž podlehli Lotyšsku 20:41. Rozvoji hry napomohl další litevský Američan Frank Lubin, člen týmu olympijských vítězů z roku 1936, který jako hrající trenér dovedl Litevce k titulu mistrů Evropy v roce 1937 a k obhajobě v domácím prostředí roku 1939 obhájili. Košíková se tak stala litevským národním sportem.

Po anexi Litvy Sovětským svazem v roce 1940 reprezentace zanikla a litevští hráči nastupovali za sovětskou reprezentaci. V mužstvu SSSR, které vyhrálo mistrovství Evropy v basketbale mužů 1947, hráli čtyři Litevci. K nejvýraznějším hráčům sovětského období patřili Modestas Paulauskas, olympijský vítěz 1972, Šarūnas Marčiulionis, první Litevec v National Basketball Association, a šestinásobný nejlepší basketbalista Evropy Arvydas Sabonis.

Po vyhlášení litevské nezávislosti byla země v roce 1991 znovu přijata do FIBA a zajistila si účast na olympiádě 1992, kde skončila na třetím místě. Bronzové medaile Litevci obhájili i v letech 1996 a 2000. Roku 2003 ve Švédsku získali první poválečný titul mistrů Evropy, celkově jsou i přes půlstoletí nucené neúčasti na čtvrtém místě historické tabulky ME. Nejlepším výsledkem na mistrovství světa bylo třetí místo v Turecku roku 2010, kde Litva prohrála pouze v semifinále s pozdějšími vítězi z USA. Na ME 2015 skončili Litevci druzí a zajistili si tak účast na olympiádě 2016.

Rekordmanem v počtu reprezentačních startů je Gintaras Einikis se 106 zápasy, nejlepším střelcem je Artūras Karnišovas (1466 bodů v osmdesáti zápasech).

Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Rok/pořádající země Účast
MS 1950 Argentina Argentina Bez účasti
MS 1954 Brazílie Brazílie Bez účasti
MS 1959 Chile Chile Bez účasti
MS 1963 Brazílie Brazílie Bez účasti
MS 1967 Uruguay Uruguay Bez účasti
MS 1970 Jugoslávie Jugoslávie Bez účasti
MS 1974 Portoriko Portoriko Bez účasti
MS 1978 Filipíny Filipíny Bez účasti
MS 1982 Kolumbie Kolumbie Bez účasti
MS 1986 Španělsko Španělsko Bez účasti
MS 1990 Argentina Argentina Bez účasti
MS 1994 Kanada Kanada Bez účasti
MS 1998 Řecko Řecko 7. místo
MS 2002 USA USA Bez účasti
MS 2006 Japonsko Japonsko 7. místo
MS 2010 Turecko Turecko Bronzová medaile
MS 2014 Španělsko Španělsko 4. místo
MS 2019 Čína Čína
Celkem Účast - 4x
Zlato - 0x, Stříbro - 0x, Bronz - 1x

Mistrovství Evropy[editovat | editovat zdroj]

Rok/pořádající země Účast
ME 1935 Švýcarsko Švýcarsko Bez účasti
ME 1937 Lotyšsko Lotyšsko Zlatá medaile
ME 1939 Litva Litva Zlatá medaile
ME 1946 Švýcarsko Švýcarsko Bez účasti
ME 1947 Česká republika ČSR Bez účasti
ME 1949 Egyptské království Egypt Bez účasti
ME 1951 Francie Francie Bez účasti
ME 1953 Sovětský svaz SSSR Bez účasti
ME 1955 Maďarsko 1949 Maďarsko Bez účasti
ME 1957 Bulharsko Bulharsko Bez účasti
ME 1959 Turecko Turecko Bez účasti
ME 1961 Jugoslávie Jugoslávie Bez účasti
ME 1963 Polsko Polsko Bez účasti
ME 1965 Sovětský svaz SSSR Bez účasti
ME 1967 Finsko Finsko Bez účasti
ME 1969 Itálie Itálie Bez účasti
ME 1971 Německo Německo Bez účasti
ME 1973 Španělsko Španělsko Bez účasti
ME 1975 Jugoslávie Jugoslávie Bez účasti
ME 1977 Belgie Belgie Bez účasti
ME 1979 Itálie Itálie Bez účasti
ME 1981 Československo ČSSR Bez účasti
ME 1983 Francie Francie Bez účasti
ME 1985 Německo Německo Bez účasti
ME 1987 Řecko Řecko Bez účasti
ME 1989 Jugoslávie Jugoslávie Bez účasti
ME 1991 Itálie Itálie Bez účasti
ME 1993 Německo Německo Bez účasti
ME 1995 Řecko Řecko Stříbrná medaile
ME 1997 Španělsko Španělsko 6. místo
ME 1999 Francie Francie 5. místo
ME 2001 Turecko Turecko 12. místo
ME 2003 Švédsko Švédsko Zlatá medaile
ME 2005 Srbsko a Černá Hora Srbsko a Černá Hora 5. místo
ME 2007 Španělsko Španělsko Bronzová medaile
ME 2009 Polsko Polsko 11. místo
ME 2011 Litva Litva 5. místo
ME 2013 Slovinsko Slovinsko Stříbrná medaile
ME 2015 Chorvatsko Chorvatsko, Francie Francie, Lotyšsko Lotyšsko, Německo Německo Stříbrná medaile
ME 2017 Finsko Finsko, Izrael Israel, Rumunsko Rumunsko, Turecko Turecko 9. místo
Celkem Účast - 14x
Zlato - 3x, Stříbro - 3x, Bronz - 1x

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Rok/pořádající země Účast
Berlín 1936 Bez účasti
Londýn 1948 Bez účasti
Helsinky 1952 Bez účasti
Melbourne 1956 Bez účasti
Řím 1960 Bez účasti
Tokio 1964 Bez účasti
Mexiko 1968 Bez účasti
Mnichov 1972 Bez účasti
Montreal 1976 Bez účasti
Moskva 1980 Bez účasti
Los Angeles 1984 Bez účasti
Soul 1988 Bez účasti
Barcelona 1992 Bronzová medaile
Atlanta 1996 Bronzová medaile
Sydney 2000 Bronzová medaile
Atény 2004 4. místo
Peking 2008 4. místo
Londýn 2012 8. místo
Rio de Janeiro 2016 7. místo
Celkem Účast - 7x
Zlato - 0x, Stříbro - 0x, Bronz - 3x

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]