Ladislav Simon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ladislav Simon
Základní informace
Narození 3. dubna 1929
Klánovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 19. května 2011 (ve věku 82 let)
Čerčany
Česká republikaČeská republika Česká republika
Žánry klasická hudba, scénická hudba, opera a jazz
Povolání klavírista, hudební skladatel, hudební pedagog a dirigent
Nástroje klavír
Manžel(ka) Svatava Simonová
Děti Jan Simon
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Simon (3. dubna 1929 Klánovice19. května 2011 Čerčany) byl český hudební skladatel, hudební dramaturg a režisér, dirigent, hudební redaktor, hudební pedagog, hudební organizátor a klavírista, otec klavíristy Jana Simona a manžel režisérky Svatavy Simonové.

Studia[editovat | editovat zdroj]

V letech 19431950 na Pražské konzervatoři vystudoval hru na klavír u Kláry Jiránkové, v letech 19441945 také studoval soukromě komponování u Aloise Háby. Po absolutoriu na Pražské konzervatoři studoval dále hudební vědu a fonetiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, bezprostředně poté také dále studoval hru na klavír na pražské Hudební fakultě Akademie múzických umění u profesora Františka Raucha.

Pedagogické působení[editovat | editovat zdroj]

  • V letech 1951–1953 učil hru na klavír i hudební nauku na Loutkářské fakultě Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze.
  • V letech 1966–1968 učil hudební teorii na Ostravské konzervatoři.
  • V letech 1982–1990 vyučoval hudební teorii, skladbu a hru na klavír na Pražské konzervatoři.

Československá televize a rozhlas[editovat | editovat zdroj]

Divadelní činnost[editovat | editovat zdroj]

  • V letech 1959–1970 působil jako šéfdirigent činoherního orchestru a hudební dramaturg Divadla na Vinohradech, založil zde studio zaměřené na elektronickou hudbu.
  • V letech 1970–1974 byl rovněž vedoucím činoherního orchestru i hudebním dramaturgem činohry pražského Národního divadla.
  • V letech 1974–1976 pracoval také jako dramaturg a dirigent orchestru opery Národního divadla v Praze.

Scénická hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Národní divadlo Praha
  • Divadlo na Vinohradech
  • Divadlo E. F. Buriana
  • Divadlo S. K. Neumanna
  • Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích
  • Divadlo J. K. Tyla v Plzni
  • Divadlo F. X. Šaldy v Liberci
  • Divadlo pracujících Most
  • Divadlo bratří Mrštíků v Brně
  • Státní divadlo Brno
  • Státní divadlo Ostrava
  • Divadlo Petra Bezruče Ostrava
  • Slezské divadlo Opava
  • Těšínské divadlo

Organizátorská činnost[editovat | editovat zdroj]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Komorní díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1961 Nokturna pro flétnu, klarinet a harfu
  • 1963 Sonatina per flauto e pianoforte
  • 1965 Tři studie pro klavír a cembalo sólo, s magnetofonovým pásem
  • 1966 Antithese pro flétnu, basklarinet, klávesové a bicí nástroje a magnetofonový pás
  • 1967 Missa non sacra, pro 2 flétny, klávesové a bicí nástroje, recitátora a magnetofonový pás ­ na skladatelův text
  • 1981 Cesta. Dialog pro pět žesfových nástrojů
  • 1981 Sonáta pro klavír č. 1
  • 1984 Perokresby pro flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh a fagot
  • 1986 Sonáta pro klavír č. 2, nahrávka EBP
  • 1988 Symfonietta pro 13 dechových nástrojů
  • 1991 Trio pro flétnu, violoncello a klavír
  • 1991 Sextet pro klavír, flétnu, hoboj, klarinet, fagot a lesní roh
  • 2004 Koncertantní fantazie pro trombón a klavír (objednávka Pražského jara pro mezinárodní soutěž v roce 2004)

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 1969 Koncertino pro flétnu a orchestr
  • 1990 Koncert pro klavír a orchestr, CD Panton 1990
  • 1987 Koncert pro housle a orchestr
  • 1988 Koncert pro sopránový saxofon in B a orchestr – též pro klarinet in B
  • 1991 Concerto per fagotto e orchestra da camera
  • 1991 Koncert pro klavír a orchestr č. 2

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 1986 Srovnání raka s lancknechtem. Cyklus písní pro baryton a klavír na texty Hanse Sachse v překladu Ivana Wernische
  • 1988 Artikule proti vojně, pro baryton sólo, klavír sólo, dechový kvintet, žesťový kvintet a kvintet bicích nástrojů na texty Hanse Sachse
  • 1988 Suita z baletu Jennifer, pro velký orchestr, nahrávka ČRo
  • 1989 Křest svatého Vladimíra. Opera-oratorium na texty Karla Havlíčka Borovského pro sóla, dětský a smíšený sbor a velký orchestr
  • 1993 Requiem za zemřelé, pro které byla hudba životem. Oratorium pro sóla, smíšený sbor, dva jazzové orchestry a varhany, CD Clarton 1994
  • 1999 Mullier amicta sole. Oratorium pro sólo, sbor, symfonický a jazzový orchestr

Skladby pro velký jazzový orchestr[editovat | editovat zdroj]

  • 1971 Šachová dáma – blues pro jazzový orchestr, nahrávka ČRo
  • 1971 Tisíc sluncí – freska pro jazzový orchestr, nahrávka ČRo
  • 1972 Blues nešťastně narozených dětí, nahrávka ČRo

Hudebně dramatická díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1977 Jennifer. Taneční drama, libreto Ladislav a Svatava Simonovi, pro soprán a mezzosoprán sólo, činoherce, smíšený sbor a velký orchestr
  • 1978 Medea. Taneční drama. Transkripce melodramu Jiřího Antonína Bendy, pro recitátora a komorní orchestr
  • 1982 Dvanáct měsíců. Taneční balada na námět pohádky Boženy Němcové, libreto E. Hofmann, pro velký orchestr
  • 1986 Kašpar – muž, který prodává rány holí. Operní groteska o třech dějstvích, libreto Ladislav a Svatava Simonovi, pro soprán, mezzosoprán, alt, 2 tenory, 3 basy, komorní smíšený sbor, komorní orchestr
  • 1990 Dáma s kaméliemi. Symfonicko-dramatická variace na téma Verdiho opery La Traviata, pro velký orchestr. Televizní film, režie Petr Weigl (1992)

Scénická hudba[editovat | editovat zdroj]

Divadlo na Vinohradech - výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1959 George Farquhar: Bubny a trumpety
  • 1959 Josef Kajetán Tyl: Lesní panna aneb Cesta do Ameriky
  • 1959 William Shakespeare: Koriolanus
  • 1960 Slátan Dudow: Zázračná kariéra Alberta Heytmanna
  • 1960 Federico Gárcía Lorca: Čarokrásná ševcová
  • 1961 Josef Kajetán Tyl: Jan Hus
  • 1961 Arthur Miller: Hon na čarodějnice
  • 1961 Ludvík Aškenázy: C. K. Státní ženich
  • 1962 Arnold Wesker: Kuchyně
  • 1962 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy
  • 1962 Michail Šatrov: Synkopy pro trumpetu
  • 1962 Eugéne O'Neil: Milionový Marco
  • 1963 William Shakespeare: Julius Caesar
  • 1967 František Pavlíček: Nanebevstoupení Sašky Krista
  • 1968 Lesja Ukrajinka: Lesní píseň
  • 1969 Friedrich Dürrenmatt: Král Jan
  • 1969 Georges Feydeau: Brouk v hlavě
  • 1970 Vladislav Vančura: Josefina

Národní divadlo Praha[editovat | editovat zdroj]

  • 1969 Jean Anouih: Tomáš Becket
  • 1970 Josef Kajetán Tyl: Krvavý soud
  • 1970 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti
  • 1971 Václav V. Štech: Třetí zvonění
  • 1972 Michail Alexandrovič Šolochov: Rozrušená země
  • 1973 William Shakespeare: Othello
  • 1972 Václav Klicpera: Hadrián z Římsů
  • 1972 Paul Zindel: Vliv gama paprsků na měsíčky zahradní
  • 1973 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy
  • 1973 Josef Kajetán Tyl: Paličova žena
  • 1974 Ignatij Dvoreckij: Člověk odjinud
  • 1975 Lev Nikolajevič Tolstoj, Georgij Pavlovič Ansimov: Vojna a mír

Jiná díla[editovat | editovat zdroj]

  • autor znělky k televiznímu Večerníčku
  • autor scénické hudby k několika stovkám televizních inscenací

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]