Kulík písečný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKulík písečný
alternativní popis obrázku chybí
Kulík písečný
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád krátkokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď kulíkovití (Charadriidae)
Rod kulík (Charadrius)
Binomické jméno
Charadrius hiaticula
(Linné, 1758)
Poddruhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kulík písečný na hnízdě
Charadrius hiaticula

Kulík písečný (Charadrius hiaticula) je malý, široce rozšířený zástupce čeledi kulíkovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je velký přibližně jako křepelka, dorůstá 18 – 20 cm, váží 50 - 70 g a v rozpětí křídel měří 35 – 41 cm. Má tělo podsaditého tvaru, delší končetiny, krátký zašpičatělý zobák a poměrně nápadné zbarvení. Má šedohnědý hřbet, křídla a temeno, bílé břicho, oranžové končetiny, tmavý pruh přes oko a prsa, bílé čelo a oranžovočervený zobák s černou špičkou. Je o něco větší než velmi podobný kulík říční, který postrádá tmavé zbarvení na špičce zobáku a má výraznější tenký žlutý proužek kolem oka. Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci mají jednotvárnější zbarvení a od dospělců je můžeme snadno rozeznat podle světle hnědého, často neúplného pruhu na prsou a šedožlutě zbarvených končetin.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kulík písečný je rozšířený a početně zastoupený druh, jehož populace čítá zhruba 410 - 540 000 jedinců. Hnízdí především při severním pobřeží evropského a asijského kontinentu, v Grónsku a v severovýchodní Kanadě. Je částečně tažný, evropští ptáci své hnízdiště opouští v rozmezí mezi srpnemzářím a migrují směrem na jih až po jižní pobřeží vzdáleného afrického kontinentu. Pravidelně, ale nepočetně protahuje také přes Českou republiku, ojediněle na našem území i zahnízdí.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Zdržuje se jednotlivě, často bývá zaznamenáván v přítomnosti jiných druhů bahňáků. Potravu vyhledává obvykle na bahnitých a písčitých březích vod, požírá především malý hmyz, korýše a červy. Ozývá se charakteristickým dvojslabičným „tuip“.

Kulík písčitý hnízdí na zemi na písčitém nebo bahnitém podkladu. Klade 3 - 5 lehce nažloutlých vajec s tmavým skvrněním, na kterých sedí střídavě oba rodiče přibližně po dobu 23 - 26 dnů. V období hnízdění jsou oba rodiče a nechráněná vejce velmi zranitelná, proto kulík písečný využívá k odlákání predátorů od hnízda vnímavou metodu. V případě, že se k hnízdu přiblíží predátor, jeden z rodičů rychle odběhne od hnízda, hlasitě křičí, předstírá neschopnost letu a pozornost predátora obrátí na sebe. V dostatečné vzdálenosti od hnízda vzletí a o něco později se znovu vrátí k hnízdu.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

V současné době rozeznáváme u kulíka písečného tři poddruhy, které se mezi sebou mírně liší velikostí a zbarvením.

  • Ch. h. hiaticula - hnízdí v rozmezí od západní Evropy až po Skandinávii; částečně tažný, zimuje v jihozápadní Evropě. Největší poddruh.
  • Ch. h. psammodroma - hnízdí na Islandu, Grónsku a v severovýchodní Kanadě; zimuje v západní Africe.
  • Ch. h. tundrae - hnízdí v severní Skandinávii a Asii; zimuje v Africe a v jihozápadní Asii. Nejmenší poddruh.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ringed Plover na anglické Wikipedii.

  • Common Ringed Plover - BirdLife Species Factsheet [online]. Birdlife.org, [cit. 2008-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  • DUNGEL, J.; HUDEC, K.. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 96.  
  • BURNIE, D.. Zvíře. [s.l.] : A Dorling Kindersley Book, 2002. ISBN 80-242-0862-8. S. 305.  
  • ČERNÝ, W.. Ptáci. Praha : Artia, 1980.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]