Kramerius (digitální knihovna)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kramerius
VývojářKNAV, NKČR, MZK, INOVATIKA
První vydání2003
Aktuální verze7.0.34 (z 3.4.2024)
Operační systémLinux
Typ softwarudigitální knihovna
LicenceGNU GPL
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní digitální knihovna (2024)

Kramerius je open-source softwarové řešení pro zpřístupnění digitálních dokumentů využívané v knihovnách. Systém je pojmenován na počest Václava Matěje Krameria (1753–1808), spisovatele, překladatele a zakladatele novodobé české žurnalistiky a prvního ryze českého nakladatelství.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kramerius NK ČR v roce 2010

Systém Kramerius svým názvem navazuje na dřívější aktivity knihoven v oblasti záchrany bohemikálních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru, zejména periodik vydaných od poloviny 19. století do 90. let 20. století. V rámci projektu Kramerius, koordinovaného Národní knihovnou ČR, probíhalo ochranné reformátování dokumentů ohrožených kyselostí papíru nejprve mikrofilmováním, od konce 90. let začala souběžně také digitalizace z mikrofilmů a přímá digitalizace z fyzických předloh.[1]

Od roku 2000 je Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru – Kramerius finančně podporován Ministerstvem kultury v rámci dotačního programu VISK (Veřejné informační služby knihoven). Program slouží ke koordinaci a financování digitalizace knihovních fondů v evidovaných knihovnách. V roce 2003 byla v rámci programu vyvinuta stejnojmenná open-source digitální knihovna, která přinesla nástroj pro uživatelsky přívětivé zpřístupnění narůstajícího objemu digitálních dat, do té doby poskytovaných knihovnami zejména lokálně prostřednictvím CD-ROM.[2][3]

K rozhodnutí o vývoji nového systému přispěly problémy se stávajícím softwarem používaným Národní knihovnou ČR, který uživatelům prostřednictvím internetu poskytoval data přímo z archivního úložiště a vystavoval tak cenná archivní data riziku hackerských útoků. Hlavním impulsem pak byly povodně v roce 2002, během nichž bylo poničeno velké množství historických publikací a ve svém důsledku tak přispěly k významné akceleraci digitalizačních aktivit v paměťových institucích.[4]

Verze aplikace Kramerius[editovat | editovat zdroj]

Na vývoji systému Kramerius se na počátku podílela především Národní knihovna ČR ve spolupráci s firmou Qbizm. Knihovna Akademie věd ČR se podílela na definici funkčních požadavků a dále se postupně zapojovala do financování projektu a významně také do jeho vývoje, jehož se v roce 2008 stala hlavním koordinátorem. Později se do vývoje připojily další instituce, například Moravská zemská knihovna v Brně a Vědecká knihovna v Olomouci.

První verze systému, označovaná jako Kramerius 3, byla vyvíjena v letech 2003 až 2007. V roce 2008 bylo rozhodnuto o přípravě nové verze digitální knihovny, využívající nově pro ukládání dat repozitář Fedora. V roce 2009 byla jako dodavatel technického řešení vysoutěžena firma INCAD, první verze systému Kramerius 4 byla představena v roce 2010. Nová verze aplikace přinesla nové uživatelské rozhraní, při jehož vývoji byl kladen důraz zejména na pokročilé možnosti vyhledávání. Oproti dříve preferovanému formátu DjVu, k jehož prohlížení je potřeba využít speciální plugin, pracuje Kramerius od verze 4 v uživatelském rozhraní již s uživatelsky dostupnějším formátem JPG.

Další verze digitální knihovny, Kramerius 5, byla představena v roce 2015. Přinesla opět (volitelnou) změnu uživatelského rozhraní a zároveň API pro možnost využití alternativních uživatelských rozhraní, využívané např. mobilní aplikací Kramerius. V roce 2018 byla vydána nová oficiální verze webového klienta, označovaná jako Kramerius 6. Aktuálně nejnovější Kramerius 7 byl vydán na konci roku 2021. Zatím poslední verze aplikace přináší pro běžné uživatele méně viditelné změny zejména na straně technologie úložiště, optimalizace indexace a efektivnějšího vyhledávání nebo rozšíření možností tvorby virtuálních sbírek dokumentů.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době je v České republice provozováno okolo 50 instalací Krameria v různých verzích. Vedle českých knihoven a dalších typů paměťových institucí je systém využíván také v zahraničí, např. na Slovensku pro projekt Digitálna knižnica a digitálny archív (DIKDA), německým projektem Digitální fórum pro střední a východní Evropu (DiFMOE) nebo mezinárodním evropským projektem EODOPEN.

Pro potřeby koordinace digitalizace mezi českými knihovnami provozuje Národní knihovna ČR webovou aplikaci Registr digitalizace[5], vyvinutý ve spolupráci s Knihovnou Akademie věd ČR. V aplikaci jsou institucemi evidovány publikace, u nichž digitalizace byla provedena, probíhá nebo se plánuje. Pro uživatele hledajícího digitalizovaný dokument může Registr sloužit jako rozcestník do konkrétní digitální knihovny, která dokument digitalizovala.

Velký počet instalací Krameria a nutnost všechny prohledávat, vedlo k potřebě vytvořit národní agregátor digitálních knihoven Česká digitální knihovna. Ten by měl zajistit vyhledávání v dokumentech obsažených v digitálních knihovnách provozovaných jednotlivými knihovnami v České republice. Cílem je zajištění přístupu k digitálním dokumentům v knihovnách z jednoho místa. V současné době jsou v České digitální knihovně k dispozici data z Národní knihovny ČR, Moravské zemské knihovny v Brně, Knihovny Akademie věd ČR, Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, Knihovny Antonína Švehly, Národního filmového archivu a Krajské knihovny v Pardubicích. Paralelně se vyvíjí i jednotné uživatelské rozhraní Krameria provozované pod názvem Digitální knihovna[6] Moravskou zemskou knihovnou v Brně s přechodem do 35 instancí Krameria, mezi nimiž je možno jednotlivě přepínat. Oproti České digitální knihovně nenabízí Digitální knihovna jednotný index a tedy ani možnost prohledávání napříč zapojenými digitálními knihovnami.

Autorský zákon a Kramerius[editovat | editovat zdroj]

Dokumenty prezentované prostřednictvím systému Kramerius mohou být zpřístupňovány v souladu s autorským zákonem v několika různých režimech.

Volné dokumenty[editovat | editovat zdroj]

Zcela volně je možné zpřístupňovat zejména dokumenty, u nichž uplynula lhůta 70 let od úmrtí posledního ze spoluautorů (včetně např. překladatele nebo ilustrátora) a zároveň uplynulo 50 let od vydání, dále úřední díla, nebo díla, k nimž držitel práv příslušné knihovně udělil licenci pro plné zpřístupnění.[7] V případě, že není úmrtí relevantních nositelů práv k dílu známo, uplatňuje se zpravidla v digitálních knihovnách tzv. vyvratitelná domněnka, že u děl vydaných před 110 a více lety majetková práva uplynula.[8]

Díla nedostupná na trhu[editovat | editovat zdroj]

V části, zejména větších, instancí digitálních knihoven Kramerius je dostupná možnost získat po přihlášení (účtem knihovny nebo univerzity) přístup k tzv. dílům nedostupným na trhu. Jedná se o autorsky chráněná slovesná díla, ktera byla vydána na území ČR, jsou nedostupná v běžné obchodní síti, byla vydána před více než 20 lety (monografie), resp. 10 lety (periodika) a jsou zařazena na tzv. Seznam děl nedostupných na trhu[9] provozovaný Národní knihovnou ČR. Díla splňující tyto podmínky je na základě licenční smlouvy mezi Národní knihovnou ČR a kolektivními správci DILIA a OOA-S, možné s určitými omezeními zpřístupňovat uživatelům na území ČR online. K hlavním omezením patří podmínka přihlášení účtem některé ze zapojených knihoven[10] a znemožnění pořizování digitální a tiskové kopie dokumentů.

Autorsky chráněná díla bez možnosti vzdáleného přístupu[editovat | editovat zdroj]

Zpřístupnění autorsky chráněných dokumentů, které nesplňují podmínku pro zpřístupnění v režimu děl nedostupných na trhu je možné pouze v budovách knihoven, které mají dokument ve své digitální knihovně a vlastní nebo prokazatelně vlastnily původní předlohy digitalizace. Digitální kopie děl s autorskoprávní ochranou je možné v rozhraní digitální knihovny vyhledat a zobrazit v podobě náhledu, není však možné získat čitelnou podobu dokumentu. Zájemce o text si může konkrétní vyhledané dokumenty vypůjčit v knihovně (dostupnost vyhledat např. v Souborném katalogu ČR), nebo požádat o službu dodání dokumentu (např. Virtuální polytechnická knihovna).

Instituce používající Krameria a umožňující dálkový přístup[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ MELICHAR, Marek; HUTAŘ, Jan. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj I.. Duha [online]. Moravská zemská knihovna, 2013-11-18 [cit. 18.4.2024]. Dostupné online. ISSN 1804-4255. 
  2. ↑ POLIŠENSKÝ, Jiří. Systém Kramerius : nástroj pro zpřístupňování digitalizovaných dokumentů. Čtenář. 2005, roč. 57, čís. 6, s. 186-187. Dostupné online. ISSN 0011-2321. 
  3. ↑ MELICHAR, Marek; HUTAŘ, Jan. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj I.. Duha [online]. Moravská zemská knihovna, 2013-11-18 [cit. 18.4.2024]. Dostupné online. ISSN 1804-4255. 
  4. ↑ * POLIŠENSKÝ, Jiří. Systém Kramerius : nástroj pro zpřístupňování digitalizovaných dokumentů. Čtenář. 2005, roč. 57, čís. 6, s. 186-187. Dostupné online. ISSN 0011-2321. 
  5. ↑ http://registrdigitalizace.cz
  6. ↑ http://www.digitalniknihovna.cz/
  7. ↑ KERSCH, Filip. Digitální knihovna AV ČR a systém Kramerius. Informace – zpravodaj Knihovny AV ČR [online]. Knihovna AV ČR, 2022 [cit. 29.4.2024]. Čís. 1. Dostupné online. ISSN 1805-2800. 
  8. ↑ RICHTER, Vít; MATUŠÍK, Zdeněk; VOZÁR, Zdenko; FOLTÝN, Tomáš. Metodika pro zajištění bezpečného přístupu k datům v rámci různých režimů zpřístupnění digitálního obsahu [online]. 2022 [cit. 2024-04-29]. S. 14. Dostupné online. 
  9. ↑ https://sdnnt.nkp.cz.
  10. ↑ https://ndk.cz/knihinst
  11. ↑ Kramerius 5, DiFMOE
  12. ↑ Kramerius 3, Divadelní ústav v Praze
  13. ↑ Kramerius 5, JVK ČB. kramerius.cbvk.cz:8080 [online]. [cit. 2014-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-28. 
  14. ↑ Kramerius 5, AV ČR
  15. ↑ Kramerius 5, KAŠ
  16. ↑ Kramerius 5, KNM
  17. ↑ Kramerius 5, ZČM. kramerius.zcm.cz [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. 
  18. ↑ Kramerius 5, KKFBZ
  19. ↑ Kramerius 5 KKKV
  20. ↑ Kramerius 5, KK Vysočiny
  21. ↑ Kramerius 5, KVKLI
  22. ↑ Kramerius 5, MENDELU
  23. ↑ Kramerius 5, MěK ČT
  24. ↑ Kramerius 5, MěK P
  25. ↑ Kramerius ARMY
  26. ↑ Kramerius 5, MZK
  27. ↑ Kramerius 5, MSVK. camea.svkos.cz [online]. [cit. 2014-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-26. 
  28. ↑ Kramerius 4, Muzeum východních Čech
  29. ↑ Kramerius 5, LMDA 5
  30. ↑ Kramerius 5, NA
  31. ↑ Kramerius 5, NFA
  32. ↑ Kramerius 3, NKP
  33. ↑ Kramerius 5, NKP s NDK
  34. ↑ Kramerius 5, NLK
  35. ↑ Kramerius 5, NM
  36. ↑ Kramerius 3, NTK. kramerius.stk.cz [online]. [cit. 2010-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-27. 
  37. ↑ Kramerius 5, NTK
  38. ↑ Kramerius 5, SVKUL
  39. ↑ Kramerius 5, SLU. kramerius.slu.cz [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. 
  40. ↑ Kramerius 5, SVKKL
  41. ↑ Kramerius 5, SVKPL
  42. ↑ Kramerius 5, SVKHK. kramerius4.svkhk.cz [online]. [cit. 2017-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-09. 
  43. ↑ Kramerius 5, FSV UK. kramerius.fsv.cuni.cz [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-30. 
  44. ↑ Kramerius 5, 1. LF UK
  45. ↑ Kramerius 3, VK Olomouc. noviny.vkol.cz [online]. [cit. 2010-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-25. 
  46. ↑ Kramerius 5, VK Olomouc
  47. ↑ Kramerius 5, VŠE
  48. ↑ Kramerius 5, VUGTK
  49. ↑ Kramerius 5, Židovské muzeum v Praze

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BROŽEK, Aleš. Systém Kramerius v knihovnách ČR na konci roku 2021. Čtenář. 2022, roč. 74, čís. 3. Dostupné online. 
  • BROŽEK, Aleš. Systém Kramerius v knihovnách ČR na konci roku 2019. Čtenář. 2020, roč. 72, čís. 4. Dostupné online. 
  • BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2017. Čtenář. 2018, roč. 70, čís. 5. Dostupné online. 
  • BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, čís. 5. Dostupné online. 
  • BROŽEK, Aleš. Systém Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2013. Čtenář. 2014, roč. 66, čís. 4. Dostupné online. 
  • BROŽEK, Aleš. Systém Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2011. Čtenář. 2012, roč. 64, čís. 4. Dostupné online. 
  • LHOTÁK, Martin. Digitalizační pracoviště Knihovny AV ČR. In Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2005, roč. 5, č. 1, [cit. 2010-04-23]. ISSN 1213-8231.
  • LJUBKA, Ivan. Kramerius : vývoj aplikace pro zpřístupnění. In Knihovny současnosti 2008. Brno : Sdružení knihoven ČR, 2008, s. 91-94. ISBN 978-80-86249-49-0.
  • POLIŠENSKÝ, Jiří. Systém Kramerius : nástroj pro zpřístupňování digitalizovaných dokumentů. Čtenář. 2005, roč. 57, čís. 6, s. 186-187. Dostupné online. ISSN 0011-2321. 
  • VRBENSKÁ, Františka. Spolupráce na programu ochranného reformátování „Kramerius“ : zkušenosti a perspektivy. In INFOS 2005 : zborník z 33. medzinárodného informatického sympózia, ktoré sa konalo v dňoch 25.-28. apríla 2005 v Starej Lesnej. Vyd. 1. Bratislava : Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005 [cit. 2010-03-16]. s. 212. ISBN 80-85165-91-0.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digitální_knihovna)&oldid=23884261“