Čtenář (časopis)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Čtenář – měsíčník pro knihovny je nejstarším kontinuálně vycházejícím českým celostátním knihovnickým periodikem. Z periodika, které se mělo zaměřovat především na práci se čtenáři, přinášet materiály pro čtenářské kluby a kroužky, pokyny pro knihovníky a zprávy z knihoven, se proměnil v odborný časopis sledující proměny knihovnického oboru za 70. let své existence.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O vydávání časopisu Čtenář bylo rozhodnuto na 1. sjezdu českých a slovenských knihovníků v květnu 1948 v Brně. První dvojčíslo, jehož podtitul zněl měsíčník pro práci se čtenářem, vyšlo 15. února 1949 a jeho vydavatelem se na krátkou dobu stal Masarykův lidovýchovný ústav v Praze, aby ho posléze vystřídalo čtrnáct dalších vydavatelů. Bylo to ovlivněno proměnami společenské a politické situace především před rokem 1989. Předposledním vydavatelem bylo Ministerstvo kultury ČR v nakladatelství Panorama a poté v nakladatelství Academia. V roce 1993 časopis převzala Středočeská vědecká knihovna v Kladně, kde vychází doposud. Časopis je vydávám s podporou Středočeského kraje a Ministerstva kultury ČR z programu Knihovna 21. Výtvarnou a grafickou podobu časopisu v letech 1960 až 1996 vtiskl malíř a grafik Miloslav Jágr, modernější tvář mu dala grafička Kateřina Bobková.[1][2]

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Obsahová náplň časopis Čtenář se v průběhu let proměňovala. Z prvotního rádce pro knihovníky jak pracovat se čtenáři – jakou literaturu doporučovat, jakou naopak z fondů vyřazovat (především v 50. letech 20. století), se postupně časopis vyprofiloval na odborné periodikum určené především knihovníkům veřejných, odborných a školních knihoven, které jim mělo pomoci s profesionalizací oboru. Časopis zaznamenával a zaznamenává důležité mezníky knihovnického oboru, seznamoval a reflektuje nástup nových technologií, které ho zásadně proměnily. Informoval o nových přístupech k uživatelům, nových službách, představoval významné stavby knihoven a jejich funkce jako míst setkávání, studia i komunitního centra. Kromě tištěné verze má i elektronickou verzi určenou pro předplatitele té tištěné.[1][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BOŘKOVÁ, Zuzana. 30 let českého knihovnictví na stránkách časopisu Čtenář (1960-1989). dspace.cuni.cz. 2012-09-17. Dostupné online [cit. 2019-02-14]. (česky) 
  2. MIKA, Jiří, ŠVORCOVÁ, Vladimíra a POSPÍŠIL, Zdeněk. Středočeská vědecká knihovna trojím pohledem: sborník k 120. výročí. První vydání. V Kladně: Středočeská vědecká knihovna, 2017. S. 56 -62.
  3. MĚSÍČNÍK PRO KNIHOVNY, Čtenář. Čtenář - měsíčník pro knihovny. časopis. 15. 1. 2019, roč. 71, čís. 1, s. 1-45. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]