Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)
| Kostel svatého Vojtěcha | |
|---|---|
 Kostel svatého Vojtěcha | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Obec | Broumov |
| Souřadnice | 50°35′10,32″ s. š., 16°20′0,6″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | Čechy |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | Náchod |
| Farnost | Broumov |
| Zasvěcení | svatý Vojtěch |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Martin Allio, Kryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer |
| Stavební sloh | baroko |
| Specifikace | |
| Délka | 50 m |
| Šířka | 20 m |
| Výška | 30 m |
| Další informace | |
| Kód památky | 31494/6-1533 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Broumovský klášter) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Vojtěcha je benediktinský klášterní kostel v Broumově.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o kostele je z roku 1357, kdy pravděpodobně byla dokončena stavba gotického dvoulodí s polygonálním závěrem kněžiště, velkou hodinovou věží a menší zvonicí při severní straně kněžiště. Původní gotický klášterní kostel byl již zasvěcen svatému Vojtěchovi. Uctívána zde však byla i gotická Madona z poloviny 14. století. Její proslulost umocňovala legenda o tom, že ji klášteru věnoval arcibiskup Arnošt z Pardubic. Za opata Tomáše Sartoria byla zahájena přestavba kostela do barokní podoby podle projektu Martina Allia z Löwenthalu. Přestavba byla za opata Otmara Zinkeho dokončena Kryštofem a Kiliánem Ignácem Dientzenhoferovými, kteří také přestavěli další části kláštera.
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Fresky jsou dílem Jana J. S. ze Steinfelsu a zachycují život sv. Vojtěcha na klenbě a scény z historie opatství a života Krista na stěnách presbytáře. Štukatérská výzdoba je od Tommasa a Antonia Soldatiových. Kostel měl ihned po výstavbě 12 oltářů. Sochařskou složku hlavního oltáře od Jana Brokoffa nahradila v roce 1722 dílna Matěje V. Jäckela sochami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Jäckel je též autorem soch ve výklencích bočních oltářů. Hlavní oltářní obraz je dílem Antonína Lhoty z roku 1870. Obrazy na bočních oltářích v kaplích sv. Benedikta, sv. Markéty, Svatých apoštolů, Zemských patronů, Svaté rodiny a Bolestné Panny Marie jsou od Václava V. Reinera z let 1721–1722. Sochy světic v prvních dvou kaplích a relikviáře římských světců na menzách prostředních vyřezal Karel J. Hiernle. Hodnotná je kazatelna z let 1671–1672, společné dílo řezbáře Jeronýma Kohla, truhláře Matěje Vockingera a malíře Jana B. Hesse, který vytvořil návrh a provedl zlacení a štafírování.[1] V sakristii je freska od Felixe A. Schefflera Oběť Melchizedeka a štukatérská výzdoba od Bernarda Spinettiho.
Bohoslužby
[editovat | editovat zdroj]Bohoslužby se konají v úterý od 17.00 (květen-říjen).
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svatého Vojtěcha - věž -
Kostel svatého Vojtěcha - vstup -
Vstup -
Pohled do lodi -
Klenba a varhany -
Interiér -
Interiér -
Kazatelna -
Kazatelna - celkový pohled
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VÁCHA, Štěpán; HEISSLEROVÁ, Radka. Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2801-3., s. 131 a s. 449.
