Kostel svatého Mikuláše (Orasice)
| Kostel svatého Mikuláše v Orasicích | |
|---|---|
 Kostel sv. Mikuláše v Orasicích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Orasice |
| Souřadnice | 50°23′10,13″ s. š., 13°54′6,92″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | Chožov |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1725 |
| Další informace | |
| Kód památky | 43364/5-1329 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Mikuláše v Orasicích je barokní sakrální stavbou, která je součástí areálu hřbitova, obehnaného kamennou zdí s barokní branou, kaplí a márnicí. Areál je umístěn na návrší nad obcí. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Místní kostel je poprvé písemně zmiňován v roce 1356. Byl umístěn na kopci nad vsí. Tuto původní stavbu nahradil zřejmě v roce 1725 (dle data na klenáku hlavního portálu) barokní kostel postavený zřejmě[2] podle plánů litoměřického stavitele Octavia Broggia.[3]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Exteriér[editovat | editovat zdroj]
Kostel je barokní, jednolodní a obdélný. Má užší obdélný presbytář a obdélnou sakristii po severní straně. Po jižní straně západního průčelí je hranolová věž. Západní průčelí je s konvexně prohnutou střední částí a vyžlabenými nárožími členěno pilastry a vpadlými poli a ukončeno obdélným štítem s nikou. V nice se nachází socha sv. Mikuláše. Průčelí má křídlaté zdi a trojúhelníkový nástavec. V ose je obdélný portál s kartuší a nápisem RENOV. 1725 na klenáku. Hranolová věž je dvoupatrová. Má vyžlabená nároží, pilastry a obdélná okna. Boční fasády a sakristie jsou členěny lizénovými rámci se zapuštěnými pilastry a obdélnými okny. Kouty mezi lodí a presbytářem jsou konkávní. Východní fasáda je s lizénovým rámem a nárožními pilastry. V ose má obdélné okno a portálek. Před portálkem je dvouramenné schodiště s plným zábradlím a kamennými koulemi.[2]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Presbytář má valenou klenbu se stýkajícími se lunetami. Za oltářem ve východní stěně je obdélný portál. Triumfální oblouk je polokruhový. Dlouhá obdélná loď je kryta dřevěným stropem s nástěnnými malbami. Na čtyřech velkých středních polích je vymalováno Zvěstování Panně Marii a tři výjevy z legendy o sv. Mikuláši. Na menších polích jsou ornamentální andílčí postavy a drobné výjevy z legendy o sv. Mikuláši. Nacházejí se zde nápisy: 1705, Renov. AD MDCCV, MCIII. Část maleb pochází z roku 1705, část z období kolem poloviny 18. století. Všechny malby byly restaurovány v roce 1903 a po letech zanedbávání opět roku 2016[4]. Kruchta je dřevěná. Ve čtyřech polích poprsnice kruchty jsou barokní obrazy církevních Otců. V kartuši uprostřed je malovaný znak.[2]
Vybavení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše je pseudobarokní. Pochází z 19. století a má barokní tabernákl a rokokové andílky. Boční oltář má barokní renovovaný obraz Zmrtvýchvstání a rokokovou zasklenou skříňku (svatyňku) s andílčími hlavičkami. Kazatelna je barokní z poloviny 18. století s pseudobarokními doplňky. V kostele se nachází osm barokních obrazů světců: sv. Zikmunda, sv. Václava, sv. Víta, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Ludmily, sv. Rocha a sv. Isidora. Dále jsou zde barokní obrazy Svaté rodiny, sv. Jana Nepomuckého a Čtrnácti svatých pomocníků. Obraz Kamenování sv. Štěpána s donátorem pochází z počátku 17. století. Pískovcová křtitelnice je gotická.[2]
Okolí[editovat | editovat zdroj]
Kolem kostela je hřbitov, obehnaný kamennou zdí, kterou na východě prolamuje rustikální barokní brána, ke které vede kamenné schodiště. Brána je ukončena trojúhelníkovým štítem s postranními volutami. Vstup je polokruhově zakončený se zkoseným ostěním. Je na něm vyryto Prokopus Ao 17(73?). Do zdi hřbitova jsou vloženy v jihozápadním a severovýchodním rohu kaple a márnice. Márnice na hřbitově je barokní, obdélná a přízemní. Má mansardovou střechu. Na jejím průčelí se nachází lizénový rámec, který je obloukem zdvižený v ose nad obdélným portálem. Po jeho stranách jsou dvě oválná okna.[2]
V obci je socha sv. Václava z roku 1719. Za obcí se nachází barokní kamenná Pieta a kamenný kříž s železným korpusem z 19. století.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-01]. Identifikátor záznamu 155653 : Kostel sv. Mikuláše, Orasice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1977. 580 s. Kapitola Orasice /Louny/, s. 540.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 35.
- ↑ Restaurátoři zachránili malovaný strop v kostele na Lounsku (ceskenoviny.cz). 24.12.2016.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Mikuláše, Počedělice (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Mikuláše, Orasice na webu Hrady.cz
