Kostel svatého Jiří (Lučina)
| Kostel svatého Jiří v Lučině | |
|---|---|
.jpg) V září 2023 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Domažlice |
| Obec | Nemanice |
| Lokalita | Lučina |
| Souřadnice | 49°26′0,35″ s. š., 12°40′51,26″ v. d. |
  Kostel svatého Jiří v Lučině | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Užívání | zaniklý |
| Zasvěcení | svatý Jiří |
| Zánik | 70. léta 20. století |
| Architektonický popis | |
| Architekt | neznámý |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 18. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Nemanice, Česko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jiří je zaniklý, v minulosti farní kostel, který stával v zaniklé obci Lučině, která ležela při hranici s Německem, západně od Nemanic v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Po roce 1945 přestal být kostel udržován a postupně chátral a v 70. letech 20. století byl odstřelen.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel vznikal postupně. Od roku 1688 je v Lučině zmiňována zámecká kaple zasvěcená svatému Jiří. V Müllerově mapě z roku 1720 není kostel zakreslen. Až do roku 1782 byla Lučina přifařena k farnosti Waldmünchen v řezenské diecézi a potom se stala součástí farnosti v Nemanicích. Na místě zámecké kaple byl roku 1786 postaven kostel.[1] Jiný zdroj uvádí, že zámecká kaple později tvořila presbytář kostela a v roce 1753 k ní byla přistavěna kostelní věž, dokončená v roce 1775.[2] Roku 1786 byla zřízena fara, která spravovala kromě Lučiny i okolní vsi Úpor, Pilu a Lískovec.[1] Další zdroj uvádí, že roku 1770 se stala expositurou a lokálií od 21. 3. 1786. Farností byla od 28. 9. 1808.[3] Roku 1906 byl kostel nově vymalován.[1]
Počátkem padesátých let dvacátého století muselo obyvatelstvo odejít v důsledku vytvoření přísně střeženého hraničního pásma.[4] Mezi lety 1951 a 1964 zde byla dislokována 9. rota Pohraniční stráže.[5] Těžká vojenská technika dorazila do Lučiny v únoru 1956 a následovalo zboření domů. Zachovány byly pouze objekty využívané pohraničníky a ponechán byl vyrabovaný kostel a poničený hřbitov.[6]
Datace odstřelení kostela je sporná. Některé zdroje uvádí, že byl odstřelen roku 1959,[3] což je ovšem nepravděpodobné. Další zdroj uvádí se, že byl odstřelen na počátku 70. let 20. století.[7] Podle ústní informace místní občana, byl kostel odstřelen až kolem roku 1975.[1]
V roce 2000 byl založen spolek pro obnovu základů kostela a v letech 2001–2002 byl realizován projekt nazvaný „Znovuzrození kostela sv. Jiří v Lučině – Grafenriedu“. Jeho iniciátorem byl Hans Laubmeier, rodák z Pily, který byl v kostele pokřtěn. Projekt byl financován z dispozičního fondu euroregionu „Cíl 3“. Investorem byla obec Nemanice, na jejímž území se kostel nachází. Projekt podpořili i starostové Klenčí pod Čerchovem a bavorského Waldmünchenu. Zříceniny kostela byly odhaleny a stavebně zajištěny v roce 2011. V průběhu března 2017 byl vyklizen vnitřní prostor věže. Při odkrývání pozůstatků kostela byl nalezen základový kámen kostelní věže. Kámen byl opatřen letopočtem 1775, třemi křížky a do prohlubní byl vložen skleněný pohárek se sedmi mincemi. Jednalo se o ražby z doby císařovny Marie Terezie datované do let 1762–1774. Obnažené zdivo bylo částečně doplněno. V místě zničené oltářní menzy byla umístěna nová, zhotovená z kamenných kvádrů ze zříceniny jednoho z domů. Do výklenku nad bývalým oltářem byla umístěna kopie obrazu Krásné Panny Marie Grafenriedské.[8] Opravené pozůstatky kostela byly vysvěceny dne 28.4.2012.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní kostel na obdélném půdorysu byl postaven v barokním slohu. Byl doplněn hranolovitou věží, zakončenou cibulovitou bání s křížem. Úzký presbytář se čtvercovými sakristiemi po stranách byl trojboce uzavřený. Hlavní vstup do kostela byl obrácen k návsi. Loď měla půdorys 7 × 11 metrů a byla plochostropá. Střecha byla pokryta červeným šindelem a poté oplechována. Presbytář byl sklenut křížově s lunetami v závěru a prostor podvěží sklenut plackou. Kostel měl hlavní vchod obrácený k návsi a dva postranní. Jeden vedl do české sakristie, druhý do bavorské. Kostel prosvěcovalo osm vysokých vitrážových oken.[1]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář s obrazem znázorňující svatého Jiří bojujícího s drakem byl dílem domažlického malíře Wimmera, který se dochoval a nachází se v kostele v Nemanicích. Vpravo se nacházel oltář s obrazem Matky Boží s Ježíškem, který je rovněž v Nemanicích. Dalším byl obraz Krásné Panny Marie Grafenriedské. Jednalo se o kopii obrazu z 1. čtvrtiny 13. století, která byla v kapli v Řezně. I tento obraz se podařilo zachránit a je vystaven v muzeu ve Waldmünchenu. Po levé straně kostelní lodi se nacházel oltář s obrazem Ježíše a křtitelnice. Stěny byly vyzdobeny čtrnácti velkými dřevěnými vyřezávanými obrazy, znázorňujícími křížovou cestu a obrazy svatých.[1]
Podařilo se zachránit i trosky varhan, které byly vyrobeny na zakázku roku 1789 v Tachově varhanářem Janem Mikulášem Gartnerem. Ty jsou nyní rekonstruovány v Brně a zvažuje se, že by je mohla získat brněnská konzervatoř.[9]
Ve zvonici visely tři zvony, dva z nich byly zrekvírovány pro válečné potřeby v první světové válce. Díky dobročinné sbírce se mohl roku 1920 koupit jeden, roku 1922 druhý zvon.[1]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Nejsnazší přístup autem je z německé strany. Silnice vede přes hraniční přechod Lísková až do bavorské vesnice Untergrafenried, kde lze zaparkovat u hraničního přechodu pro pěší. Ke kostelu vede asi 1 kilometr dlouhá polní cesta. Z české strany mají turisté a cykloturisté možnost dostat se ke kostelu po asi 3,5 km dlouhé zeleně značené turistické cestě. Pro auto je tato trasa nevhodná z důvodu špatného povrchu.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g PEKLOVÁ, Michaela. Archeologie vesnic zaniklých po roce 1945, výzkum vsi Lučina – Grafenried. Plzeň, 2014 [cit. 2023-10-14]. 69 s. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Pavel Vařeka. s. 12-14. Dostupné online.
- ↑ a b VALENČÍK, Michal. kostel sv. Jiří [online]. znicenekostely.cz, 2017-11-04 [cit. 2023-10-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Kostely a kaple v západních Čechách [online]. kaplicky.cesty.in [cit. 2023-10-14]. Dostupné online.
- ↑ OBŮRKOVÁ, Eva. Lučina: zaniklá, a živá. Lidové noviny. 2019-01-19, roč. XXXII, čís. 16, s. 34.
- ↑ Grafenried – Lučina [online]. Vojensko.cz [cit. 2023-10-14]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, Zdeněk. Putování po zaniklých místech Českého lesa I. Domažlicko. 3 upravené. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2021. 380 s. ISBN 978-80-7660-011-9. S. 156-157. Dále jen Procházka (2021).
- ↑ Stavebně historické zhodnocení objektů odkrytých v zaniklé obci Lučina – Grafenried (2014–2017) [online]. svazekdomazlicko.cz [cit. 2023-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Procházka (2021), s. 314–320.
- ↑ Brněnská konzervatoř získá vzácné Gartnerovy varhany [online]. operaplus.cz, 2023-08-31 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Lučina – znovu objevená zaniklá vesnice. Domažlice: Svazek Domažlicko, 2023. 6 s. (Prospekt). S. 6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel sv. Jiří na Wikimedia Commons
