Kostel svaté Barbory (Chomutov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svaté Barbory
v Chomutově
Kostel svaté Barbory
Kostel svaté Barbory
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Chomutov
Obec Chomutov
Souřadnice
Kostel svaté Barbory
Kostel svaté
Barbory
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát krušnohorský
Farnost děkanství Chomutov
Status filiální kostel
Architektonický popis
Stavební sloh gotický
Výstavba 2. polovina 15. století
Specifikace
Umístění oltáře východ
Stavební materiál lomové zdivo
Odkazy
Adresa Lipská 2120/51
430 03 Chomutov
Ulice Lipská
Kód památky 25002/5-893 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Barbory je římskokatolický kostel zasvěcený svaté BarbořeChomutově. Stojí na okraji terasy nad řekou Chomutovkou v bývalé Horní Vsi. Na západní straně kostela, kde měla stát vlastní chrámová loď, je malý park s pomníkem obětem válek. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výstavba kostela začala ve druhé polovině patnáctého století a částečně byla dokončena okolo roku 1500. Z roku 1584 se zachovala zpráva o poškození rozestavěného kostela požárem, když byla jeho věž při letní bouři zasažena bleskem. Jiří Popel z Lobkovic v roce 1593 plánoval dostavbu kostela, u kterého chtěl založil klášter, k čemuž již nedošlo. Během třicetileté války byl rozestavěný kostel poškozen, protože ho švédští vojáci používali jako opevněný opěrný bod. V roce 1667 byla nedostavěná loď rozebrána na materiál použitý při stavbě mostu přes Chomutovku. Zbylé presbyterium s věží bylo upraveno a sloužilo jako farní kostel pro Horní Ves. Patronátní právo vykonávali chomutovští jezuité.[2]

V letech 17571759 během sedmileté války kostel znovu sloužil jako pevnost a byl natolik poškozen, že mu během druhé poloviny osmnáctého století hrozilo zbourání. Roku 1813 byli u kostela pohřbeni ruští kozáci, padlí během tažení proti Napoleonovi. Po roce 1829 byl v budově uskladněn střelný prach a teprve v roce 1835 začala na popud A. B. Hilleho úprava zpět na kostel.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Z původního stavebního záměru zůstalo stát obdélné kněžiště s trojbokým závěrem, ke kterému je na severní straně přistavěna věž a na opačné straně malá předsíň. Dnešní loď má plochý strop a valbovou střechu, nad kterou vystupuje osmiboký sanktusníkcibulovou střechou. Hlavní vstup vede hrotitým profilovaným portálem v jižní zdi. Hrotitá okna jsou oproti původnímu záměru částečně zazděná. V západní zdi je patrný zazděný vítězný oblouk a vstup na kazatelnu, která měla být nad zbouranou lodí. Věž je vybavena řadou klíčových a kalhotových střílen.[2]

V přízemí věže se nachází křížově zaklenutá sakristie, ze které vede točité schodiště do vyšších pater a ze kterého se mělo vstupovat na kazatelnu. V jižní zdi sakristie je sanktuářpískovcovým ostěním. Při mladších úpravách byla postavena úzká chodba chodba, které spojuje sakristii s východní části presbyteria. Podél jeho západní zdi stojí dvoupatrová kruchta.[2]

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní barokní oltář je ze druhé poloviny sedmnáctého století. Zdobí ho obraz svaté Barbory od Hanse Gamlincka z roku 1755 a sochy svatého Janasvatého Petra z doby okolo roku 1525. Malý boční oltář se sochou svatého Linharta je zasvěcený svaté Anně a jeho obraz namaloval F. Köhler v roce 1856. Dále se uvnitř nachází socha archanděla Michaela a obrazy Pietysvaté rodiny z poloviny osmnáctého století.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-02]. Identifikátor záznamu 136093 : Kostel sv. Barbory. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Chomutov – Horní Ves, s. 15–22. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]