Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Dolní Počernice)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Praze-Dolních Počernicích | |
---|---|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Praze-Dolních Počernicích | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Dolní Počernice |
Lokalita | Národních hrdinů |
Souřadnice | 50°5′18,15″ s. š., 14°34′48,18″ v. d. |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dolních Počernicích) | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | pražská |
Vikariát | IV. pražský |
Farnost | Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie Praha-Dolní Počernice |
Status | poutní kostel |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | románský novorománský |
Výstavba | na počátku 13. století |
Specifikace | |
Délka | 21 |
Šířka | 8 |
Další informace | |
Adresa | Národních hrdinů 2 |
Ulice | Ke Smíchovu a Národních hrdinů |
Kód památky | 41233/1-1973 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dolních Počernicích je římskokatolický farní kostel v Dolních Počernicích. Postaven byl kolem roku 1200 v románském slohu. Kostel v těsném sousedství zámku byl několikrát přestavován, goticky, renesančně a barokně. V roce 1887 byl zásadně přestavěn v novorománském slohu, interiéry byly dokončeny v roce 1904.[1] Od roku 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.[2] Aktuálním sloužícím knězem je Libor Ovečka, jeho předchůdcem byl Leo Červenka. Mše se dočasně konají každou neděli pouze jednou a to v 9:00 (platí do září 2024). Dříve byly mše dvě: v 8:30 a 10:00.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kostel byl postaven kolem roku 1200, pravděpodobně na místě staršího kostela dřevěného. Tato datace vychází z archaického provedení stlačených záklenků východního okna.[3] Poche odhaduje stavbu okolo roku 1260[4], Dobroslav Líbal uvádí jako možnou dobu vzniku stavby 60. léta 12. století[5]. Zdivo z pískovcových kvádrů šířky přes 55 cm je velmi podobné zdivu kostela svatého Bartoloměje v Kyjích, proto se historici domnívají, že stavbu mohla provádět stejná stavební huť. Kostel stál v těsném sousedství panské tvrze a tribuna kostela byla pravděpodobně spojena s tvrzí dřevěnou lávkou či mostkem. Poprvé je obec písemně zmiňována v roce 1323, kostel je písemně uveden v roce 1360, kdy je zaznamenáno podací právo Doroty Pušové k farnosti kostela v Dolních Počernicích.[6]
V gotickém období proběhly dvě přestavby. Při první došlo k prodloužení lodi směrem k západu o jedno klenební pole, které je poněkud širší a směrem k původní lodi se nálevkovitě zužuje. Při druhé přestavbě byla přistavěna mohutná věž, která patrně nahradila obranou úlohu tvrze.[7]
V historických materiálech jsou zmiňováni:
- před rokem 1358 - plebán kněz Beneš
- 1358-1361 - Martin, plebán u svatého Petra na Poříčí. V tom roce byla patronkou kostela Dorota, sestra pražského měšťana Štěpána Puše; první písemná zmínka o kostele.
- 1361-1362 - Havel z Konojed,
- 1362-1380 - plebán Jakub,
- 1380-1382 - plebán Petr,
- 1382-1407 - plebán Matěj, zmiňován současně jako děkan brandýský.
Koncem 14. století vlastnil Dolní Počernice Jan z Cách, peněžník a staroměstský konšel, který současně vlastnil Čelákovice a dům v Celetné ulici (dnes čp. 560). Jeho dědicové prodali Dolní Počernice v roce 1401 Janu z Klučova. Před husitskými válkami vlastnil Dolní Počernice pražský rychtář Síně. Tomu husité v roce 1421 zboží zabavili a svěřili je Lukáši Markovi, v kostele pak byli kališničtí kněží. V roce 1448 v obci tábořilo vojsko Poděbradské jednoty před vstupem do Prahy.[7]
V roce 1562 zemřela bez dědiců tehdejší majitelka Dolních Počernic Johanka z Přítočna a panství připadlo jako odúmrť královské komoře. Ta je téhož roku prodala pražskému měšťanu Matěji Hůlkovi. Ten přestavěl tvrz a kostelní loď nechal zaklenout třemi poli cihlové klenby.[7]
Později fara zanikla.
V roce 1644 získal Dolní Počernice Rudolf Colloredo. Z doby jeho držení pocházely barokní úpravy zámku i kostela. Věž kostela byla zvýšena a opatřena barokní cibulovou bání. Novější podoba byla zachycena na vyobrazení z doby stavby železniční trati Severní státní dráhy v letech 1842–1845.[7]
Na konci 17. století byly Dolní Počernice přifařeny k Hostivaři. V roce 1700 byly hostivařským farářem slouženy mše každou čtvrtou neděli. K Dolním Počernicím tehdy patřily i Svépravice, v Dolních Počernicích bylo tehdy 101 věřících a ve Svépravicích 17. V roce 1786 byly Dolní Počernice přifařeny ke Kyjím. Žádost farníků o vlastní farnost byla 17. listopadu 1786 zamítnuta. Kyjští faráři sloužili v Dolních Počernicích mši každou třetí neděli a o všech mariánských svátcích.
V roce 1856 získal panství původně uherský šlechtický rod Dercsényiů de Dercsény.[8][9] Tehdy byl kostel zásadně upraven v novorománském stylu, který zvenku zakryl téměř všechny původní románské prvky s výjimkou okénka ve východní stěně presbytáře. Interiér kostela ale zůstal v zásadě zachován.[7]
V roce 1897 byla v Dolních Počernicích zřízena samostatná fara. Prvním farářem byl Bedřich Mašek.[1] V roce 1907 měla farnost 76 domů, kde žilo 632 katolíků, 2 evangelíci, 23 židé.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kostel Nanebevzetí P. Marie je orientovaná, původně románská stavba. Kostel byl mnohokrát přestavován a upravován a z původního románského vzhledu se zachovalo pouze okénko ve východní stěně presbytáře.
Loď
[editovat | editovat zdroj]Loď kostela je obdélníková 13,87 x 6,12 m[10]. Do kněžiště vede polokruhový triumfální oblouk bez profilace. Loď je zaklenuta třemi poli křížové klenby, která se opírá o přízední pilíře. Klenba je cihlová o síle půl cihly a pochází z renesanční přestavby koncem 16. století. Před tím měla loď pravděpodobně dřevěný trámový strop.[7]
V západní části lodi je tribuna (kruchta). Ta byla s největší pravděpodobností spojena se sousední tvrzí dřevěnou lávkou nebo mostkem, neboť v sousední východní části dnešního zámku jsou zachovány zbytky původní gotické tvrze.[7]
K severozápadnímu nároží lodi přiléhá hranolová věž, která byla postavena během gotické přestavby po husitských válkách. V jejím přízemí je klenutá sakristie do které vede z lodi pozdně gotický portálek, pravděpodobně ze začátku 15. století.[1][7]
-
Pohled do lodi směrem ke kněžišti
-
Pohled od kněžiště do lodi
Presbytář
[editovat | editovat zdroj]Presbytář je obdélníkový o rozměrech 3,7 x 3,05 m a je zaklenut kamennou valenou klenbou.[10] Ve východní stěně je zachováno románské okénko - jediný viditelný zbytek původního kostela. Okénko má rozměry 11 x 56 cm, široce rozevřené špalety a mírně stlačené záklenky.[7] V roce 1887 byla k severní straně presbytáře přistavěna panská oratoř v podobě apsidy.[1]
V roce 2004 byly objeveny v presbytáři románské nástěnné malby z první poloviny 13. století. Provedeny byly technikou fresco-secco. Na východní stěně je nad románským oknem zobrazen Trůnící Kristus mezi dvěma anděly. Tento výjev je oddělen pásem s rostlinnými motivy od nižších výjevů, kde nalevo od okna je zovrazena scéna Zvěstování pastýřům, kde anděl ukazuje dvěma postavám pastýřů k betlémské hvězdě. Třetí postava byla patrně zobrazena v pravé dolní části.[11] Na pravé straně je zobrazen výjev Navštívení Panny Marie.[12] Uprostřed pod špaletou východního okna je zobrazeno Ukřižování Ježíše Krista.[3]
Na severní stěně presbytáře je pravděpodobně zobrazeno narození Krista.[13] Na jižní stěně je pak zobrazen Kristův vjezd do Jeruzaléma. Napravo jsou potom zbytky další neidentifikované scény, na které jsou dvě mužské postavy, z toho jedna s typickým židovským kloboukem.[3]
Malby podle historiků umění vykazují podobnost s malbami v kostele svatého Benedikta v Krnově.[3]
Malby byly v letech 2010-2014 zrestaurovány Miroslavem Koželuhem.[3]
-
Kněžiště
-
Severní stěna presbytáře, pravděpodobně výjev Narození Páně
-
Východní stěna presbytáře, výjev Zvěstování pastýřům
-
Východní stěna presbytáře, výjev Navštívení Panny Marie
-
Jižní stěna presbytáře vlevo, Kristův vjezd do Jeruzaléma
-
Jižní stěna presbytáře vpravo, neidentifikovaná scéna se dvěma mužskými postavami
Věž
[editovat | editovat zdroj]Věž byla zbudována během druhé gotické přestavby a převzala patrně úlohu obranného opevnění. V přízemí i v patře jsou prostory věže zaklenuty nepravidelnou křížovou klenbou. V devatenáctém století byla věž zvýšena o jedno patro, do kterého byl umístěn i hodinový stroj s ciferníky, a zastřešena klasicistní helmicí.
Tato podoba je zachycena z jihu na vedutě Dolních Počernic i ze západu na vedutě Hostavic z publikace Beschreibende und malerische Darstellung der K. K. österreichischen Staatseisenbahn von Olmütz bis Prag z roku 1845.[14]
Vybavení
[editovat | editovat zdroj]Po přestavbě na přelomu 19. a 20. století se v kostele nacházel rokokový hlavní oltář z roku 1749, s figurkami andílků. Nad brankami po stranách oltáře byly sošky sv. Petra a Pavla. Po stranách svatostánku sochy klečících andělů s trojramennými svícny. Na vrchu oltáře byla kartuše s mariánským monogramem. Původní obraz Nanebevzetí Panny Marie byl roku 1863 nahrazen novým obrazem Panna Maria s Ježíškem od Josefa Vojtěcha Hellicha. V roce 1904 byl původní obraz na oltář vrácen a Hellichův obraz byl umístěn na kruchtě.
Raně barokní boční oltáře byly z roku 1678. Oltářní obrazy sv. Josefa a sv. Anny namaloval Josef Vojtěch Hellich v roce 1863.
Na vítězném oblouku byla barokní kartuše s nápisem Gaude et laetare Virgo Maria alleluja (Raduj se a plesej Panno Maria alleluja), kterou nesly postavy andělů v obláčcích.
Barokní kazatelna se soškami evangelistů na řečništi.[1]
Po roce 1989 se kostel stal cílem několika loupeží (8. ledna 1991, 13. srpna 1991, 6. srpna 1993), kdy byly uloupeny sochy, oltářní obraz, křížová cesta i liturgické předměty. Zbytek oltáře byl zapůjčen do kostela Narození sv. Jana Křtitele ve Velízi. Postranní oltáře s Hellichovými obrazy svatého Josefa a svaté Anny byly zrestaurovány a v roce 2016 vráceny do kostela. Kartuše na vítězném oblouku byla nahrazena ikonou Zesnutí Panny Marie.[15]
Zvony
[editovat | editovat zdroj]Na věži byly před rokem 1914 zavěšeny dva zvony:
- zvon s latinským nápisem "Od blesku a bouře vysvoboď nás Pane Ježíši Kriste. Roku 1734". Tento zvon byl ulit pražským zvonařem Zachariášem Ditrichem za 180 zlatých a váží asi 150 kg (290 a 1/2 libry),
- zvon bez nápisu, v roce 1781 jej přelil Jan Krist. Schunke.[1]
Hřbitov
[editovat | editovat zdroj]Okolo kostela se nalézal hřbitov, který byl používán do roku 1786.[7] Na pilíři vstupních vrat je barokní socha svatého Vavřince. Pod schodištěm na jižní straně kostela je barokní socha sv. Jana Nepomuckého.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl I.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Kostel Nanebevzetí P. Marie, s. 278-279.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-13]. Identifikátor záznamu 153339 : kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e VŠETEČKOVÁ, Zuzana, Hana Hlaváčková, Jaroslava Kroupová, Pavel Kroupa, Marcela Stránská. Středověká nástěnná malba ve středních Čechách. 2. vyd. Praha: Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště středních Čech v Praze: Lepton studio, 2011. 351 s. ISBN 978-80-904503-2-5, ISBN 978-80-86516-42-4. Kapitola Dolní Počernice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, s. 83–88.
- ↑ kolektiv vědeckých a odborných pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze za vedení a redakce Emanuela Pocheho. Umělecké památky Čech. Svazek 1. A-J. Praha: Academia, 1977. 643 s. Kapitola Dolní Počernice - Kostel Nanebevzetí P. Marie, s. 303–304.
- ↑ LÍBAL, Dobroslav. recenze knihy "Raně středověká architektura v Čechách". Umění. 1974, roč. XXII, s. 169. ISSN 0049-5123.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. 340. vyd. Svazek XV. Praha: Argo, 1998. ISBN 80-7203-115-5. Kapitola Tvrze v okolí Libně, s. 303.
- ↑ a b c d e f g h i j KAŠIČKA, František; NECHVÁTAL, Bořivoj. Stavební vývoj zámku a farního kostela v Dolních Počernicích. Památky a příroda. 1975, čís. 35, s. 173–185. ISSN 0139-9853.
- ↑ Dercsényi de Dercsény. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2024-09-09]. Dostupné online.
- ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev: minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3., opravené vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 330 s. Dostupné online. ISBN 978-80-204-1049-8. OCLC ocm55502039 OCLC: ocm55502039.
- ↑ a b PODLAHA, Antonín; ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 15, politický okres Karlínský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1901. (Soupis památek). Dostupné online. Kapitola Počernice dolní - Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, s. 281–284. (německy)[nedostupný zdroj]
- ↑ Lk 2, 8-10 (Kral, ČEP)
- ↑ Lk 1, 40–56 (Kral, ČEP)
- ↑ Lk 2, 7, 12, 16–56 (Kral, 7%2C12, 16-56 ČEP)
- ↑ FÖRSTER, Ludwig; DEMARTEAU, Amédée; BENKO, Anton. Beschreibende und malerische Darstellung der K. K. österreichischen Staatseisenbahn von Olmütz bis Prag. Wien: Verlag von L. Försters artist. Anstalt, 1845. 24 + přílohy s. Dostupné online. Kapitola list 17. (německy)
- ↑ KRŇÁVKOVÁ, Marcela. Kam mizí věci z kostela?. Dolnopočernický zpravodaj. 2014, čís. 7/8/9, s. 10. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PODLAHA, Antonín; ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 15, politický okres Karlínský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1901. (Soupis památek). Dostupné online. Kapitola Počernice dolní - Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, s. 281–284. (německy) Archivováno 20. 8. 2016 na Wayback Machine.
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém: díl I.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Kostel Nanebevzetí P. Marie, s. 278-279.
- KAŠIČKA, František; NECHVÁTAL, Bořivoj. Stavební vývoj zámku a farního kostela v Dolních Počernicích. Památky a příroda. 1975, čís. 35, s. 173–185. ISSN 0139-9853.
- kolektiv vědeckých a odborných pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze za vedení a redakce Emanuela Pocheho. Umělecké památky Čech. Svazek 1. A-J. Praha: Academia, 1977. 643 s. Kapitola Dolní Počernice - Kostel Nanebevzetí P. Marie, s. 303–304.
- VŠETEČKOVÁ, Zuzana, Hana Hlaváčková, Jaroslava Kroupová, Pavel Kroupa, Marcela Stránská. Středověká nástěnná malba ve středních Čechách. 2. vyd. Praha: Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště středních Čech v Praze: Lepton studio, 2011. 351 s. ISBN 978-80-904503-2-5, ISBN 978-80-86516-42-4. Kapitola Dolní Počernice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, s. 83–88.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
- Farnost při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Dolních Počernicích - stránka farnosti