Kosovo Polje
| Kosovo Polje Fushë Kosovë | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°38′18″ s. š., 21°5′51″ v. d. |
| Nadmořská výška | 543 m n. m. |
| Stát |  Kosovo |
  Kosovo Polje | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 12 919 (2011) |
| Správa | |
| Oficiální web | kk |
| PSČ | 12000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kosovo Polje (albánsky Fushë Kosovë, srbsky Косово Поље / Kosovo Polje) je město a opština v Kosovu. Nachází se jihozápadně od hlavního města Prištiny v Prištinském okruhu. Je významným silničním a železničním uzlem. Administrativně je sídlem vlastní opštiny. Podle sčítání lidu z roku 2011 ve městě bydlí asi 13 000 obyvatel, zatímco celá stejnojmenná opština má 34 000 obyvatel.
V blízkosti města se nachází také Gazimestan, místo bitvy na Kosově Poli a hrobka sultána Murada I.
Západně od obce protéká řeka Sitnica, do ní se vlévá řeka Prištevka, která teče jižně od obce.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec vznikla v roce 1864, ještě jako součást Osmanské říše.[1] Turci sem dosídlili čerkeské obyvatelstvo, které se odsud postupně rozestěhovalo do dalších krajů Kosova.
Obec vznikla v roce 1921 v souvislosti s programem vysílání jugoslávských kolonistů na území Kosova.[1] Na Kosovo Pole přišli lidé z Liky, Sremu, Banátu, údolí řeky Morači, Bosny, Niše a dalších oblastí tehdejšího království. Samotné sídlo se rozvíjelo podél hlavní silnice, která tvoří přivaděč od místního nádraží k samotné Prištině. Nikdy tak nemělo vlastní náměstí ani přirozenou strukturu srovnatelnou s jinými sídly v regionu. Původní název Priština-Stanica se v roce 1937 změnil v souvislosti s otevřením trati do Peće na současné Kosovo Polje. V roce 1940 zde byl zbudován kostel sv. Mikuláše (srbsky Sveti Nikola).
Po skončení druhé světové války se vlivem urbanizace Kosova do obce, která byla většinově srbská, začali přistěhovávat Albánci, jejichž počet se v poměru k srbskému obyvatelstvu postupně zvětšoval. Rozvoj města probíhal především po druhé světové válce. V roce 1954 získalo Kosovo Polje elektrickou energii a bylo připojeno na vodovodní síť.[2] V dobách existence socialistické Jugoslávie se zde nacházel velký textilní závod, který zaměstnával 1,2 tisíce lidí. Průmysl se rozvíjel hlavně při místní železniční stanici, kde stojí dnes i radnice.
V roce 1986 sepsali místní Srbové petici proti albánskému nacionalismu a vydali ji v místních novinách.[3] V roce 1987 město navštívil Slobodan Milošević, který zde pronesl do televize větu Nikdo vás nesmí bít (srbochorvatsky Niko ne sme da vas bije), kterou reagoval na napjatou situaci mezi místními Srby a Albánci. Do války v Kosovu byla obec osídlena většinově srbským obyvatelstvem.[4]
V roce 1991 měla obec 16 154 obyvatel.[1] Nacházely se zde dvě základní školy a gymnázium.[2]
Během války v Kosovu zde bojovníci Kosovské osvobozenecké armády popravili starostu města srbské národnosti. Konflikt způsobil značné škody; vedl k vystěhování srbského obyvatelstva z města. Zničeny byly místní knihovny a poškozena infrastruktura.
V roce 2011 zde žilo 12 919 obyvatel. Drtivá většina z nich je albánské národnosti. Do války v letech 1998–1999 žila v Kosovu Polji srbská menšina, která představovala cca 25 % obyvatel města. Ta byla během konfliktu buď vyhnána, nebo dobrovolně odešla.[zdroj?] V roce 2004 zde byly zničeny oba pravoslavné kostely. Později byly obnoveny (dnes zde stojí kostel sv. Mikuláše a kostel sv. Kateřiny).
Na počátku 21. století se uvažovalo o zřízení náměstí, neboť Kosovu Polji veřejné prostranství chybí.[5] Vzhledem k růstu počtu obyvatel sídla nahradila v některé části města původní menší domy i bloková zástavba. Stavělo se do jisté míry živelně, bez většího plánování a podél dalších silnic, které do obce směřují.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Východně od města se směrem k Prištině nachází průmyslová zóna, jejíž rozvoj začal již v dobách existence SFRJ. Okolí města je intenzivně zemědělsky využíváno. Na území města se nachází dva povrchové doly, a to Goleš a Strezovce.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
V Kosově Polji se nachází hlavní železniční stanice pro celé Kosovo. Železniční spojení odsud vede do Peći, do Kosovské Mitrovice, Uroševace a do Prištiny (ačkoliv spojka do kosovské metropole má jen velmi omezený dopravní význam).
Po kosovské válce v rámci modernizace místní dopravní sítě byly vybudovány nové silnice a dálnice, které měly za cíl odvést tranzitní dopravu mimo město. Jedna z dálnic zde tvoří jižní obchvat Prištiny a druhá spojuje hlavní město Kosova s Kačanikem a Skopje v Severní Makedonii.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kosovo Polje, s. 225. (srbština)
- ↑ a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kosovo Polje, s. 226. (srbština)
- ↑ VICKERS, Miranda. Between Serb and Albanian: A History of Kosovo. London: Columbia University Press New York, 1998. Dostupné online. ISBN 0-231-11383-8. S. 221. (angličtina)
- ↑ VICKERS, Miranda. Between Serb and Albanian: A History of Kosovo. London: Columbia University Press New York, 1998. Dostupné online. ISBN 0-231-11383-8. S. 293. (angličtina)
- ↑ Článek na stránkách Koha Ditore (albánsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosovo Polje na Wikimedia Commons
Autoritní data  |
|
|---|