Kosovo Polje
| Kosovo Polje Косово поље | |
 | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 42°37′48″ s. š., 21°7′12″ v. d. |
| Nadmořská výška | 543 m n. m. |
| Stát |
 Kosovo |
  Kosovo Polje | |
| Správa | |
| Oficiální web |
kk |
| PSČ | 12000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kosovo Polje (albánsky Fushë Kosovë, v srbské cyrilici Косово Поље) je obec v Kosovu. Nachází se jihozápadně od hlavního města Prištiny. Je významným silničním a železničním uzlem. Administrativně je sídlem vlastní opštiny. V blízkosti města se nachází také Gazimestan, místo bitvy na Kosově Poli a hrobka sultána Murada I.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec vznikla v roce 1864, ještě jako součást Osmanské říše.[1] Turci sem dosídlili čerkeské obyvatelstvo, které se odsud postupně rozestěhovalo do dalších krajů Kosova.
Obec vznikla v roce 1921 v souvislosti s programem vysílání jugoslávských kolonistů na území Kosova.[1] Na Kosovo Pole přišli lidé z Liky, Sremu, Banátu, údolí řeky Morači, Bosny, Niše a dalších oblastí tehdejšího království. Samotné sídlo se rozvíjelo podél hlavní silnice, která tvoří přivaděč od místního nádraží k samotné Prištině. Původní název Priština-Stanica se v roce 1937 změnil v souvislosti s otevřením trati do Peće na současné Kosovo Polje. V roce 1940 zde byl zbudován kostel sv. Nikoly.
Po skončení druhé světové války se vlivem urbanizace Kosova do obce, která byla většinově srbská, začali přistěhovávat Albánci, jejichž počet se v poměru k srbskému obyvatelstvu postupně zvětšoval. Rozvoj města probíhal především po druhé světové válce. V roce 1954 získalo Kosovo Polje elektrickou energii a bylo připojeno na vodovodní síť.[2] V roce 1991 měla obec 16 154 obyvatel.[1] Nacházely se zde dvě základní školy a gymnázium.[2] V dobách existence socialistické Jugoslávie se zde nacházel velký textilní závod, který zaměstnával 1,2 tisíce lidí.
Během války v Kosovu zde bojovníci Kosovské osvobozenecké armády popravili starostu města srbské národnosti. Konflikt způsobil značné škody; vedl k vystěhování srbského obyvatelstva z města. Zničeny byly místní knihovny a poškozena infrastruktura.
V roce 2011 zde žilo 12 919 obyvatel. Drtivá většina z nich je albánské národnosti. Do války v letech 1998–1999 žila v Kosovu Polji srbská menšina, která představovala cca 25 % obyvatel města. Ta byla během konfliktu buď vyhnána, nebo dobrovolně odešla.[zdroj?]
Ekonomika a doprava[editovat | editovat zdroj]
Východně od města se směrem k Prištině nachází průmyslová zóna, jejíž rozvoj začal již v dobách existence SFRJ. Okolí města je intenzivně zemědělsky využíváno.
V Kosově Polji se nachází hlavní železniční stanice pro celé Kosovo. Železniční spojení odsud vede do Peći, do Kosovské Mitrovice, Uroševace a do Prištiny (ačkoliv spojka do kosovské metropole má jen velmi omezený dopravní význam).
Západně od obce protéká řeka Sitnica.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kosovo Polje, s. 225. (srbština)
- ↑ a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kosovo Polje, s. 226. (srbština)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosovo Polje na Wikimedia Commons
