Konflikt v Tigraji 2020

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Konflikt v Tigraji
{{{alt}}}
Tigraj na mapě Etiopie
trvání: 4. listopadu 2020 – dosud
místo: Tigraj
výsledek: probíhá
strany
Etiopie Etiopie
Eritrea Eritrea [1]
Infobox TPLF.png Tigrajská lidově osvobozenecká fronta (TPLF)
velitelé
Etiopie Abiy Ahmed Infobox TPLF.png Debretsion Gebremichael

síla
500 000 mužů 250 000 mužů

Konflikt v Tigraji v severní Etiopii vznikl 4. listopadu 2020. Do země byla vyslána federální armáda, která bojuje s místní Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou (TPLF). V těžkých bojích zemřely za prvních 5 dní stovky vojáků na obou stranách a místní vláda má obavu z rozpoutání občanské války, proto požádala o zásah Africkou unii. Vojenskou obranou proti invazi hodlá místní vláda donutit federální vládu k jednáním.[2][3]

Pozadí konfliktu[editovat | editovat zdroj]

Tigrajové, dominantní etnikum Tigraje, měli dlouhá léta dominantní postavení v etiopské politice. V Etiopii přitom představují asi 5 procent z celkového obyvatelstva. V roce 2018 nastoupil do funkce premiéra Etiopie Abiy Ahmed z etnika Oromo a oznámil rozsáhlé reformy. Ty vedly mj. k marginalizaci Tigrajské lidové osvobozenecké fronty (TPLF), která byla součástí vládní koalice.[4] V červnu[5] v důsledku tohoto tlaku TPLF koalici opustila[4] a Tigrajci si stěžují na politické čistky na základě etnického klíče. Podle federální vlády přitom šlo o nutné protikorupční kroky. Následně federální vláda kvůli pandemii covidu-19 odložila volby, na základě čehož přestala Tigraj uznávat legitimitu premiéra Abije Ahmeda.[5] V září 2020 potom místní vláda uspořádala v Tigraji volby, které měly být projevem vzdoru proti federálním úřadům. V návaznosti na toto dění došlo na začátku listopadu k invazi federální armády.[4]

Konflikt[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. listopadu 2020 Etiopské národní obranné síly zahájily vojenskou operaci proti Tigrajské lidové osvobozenecké frontě.[6] Operace byla zahájena poté, co etiopský premiér Abiy Ahmed prohlásil, že TPLF napadlo federální vojenskou základnu.[7] Tigraj požádala o zásah Africkou unii. Operace směřuji proti tigrajské vládě, kterou považuje federální vláda za nezákonnou, a jednání s Tigrají podmiňuje etiopský premiér odstavením TPLF od moci a zničením jejího zbrojního arzenálu.[4]

Dne 12. listopadu vyjádřila etiopská vláda obavy, že by se mohl konflikt rozšířit i do dalších států Etiopie, když zadržela 150 etnicky různorodých osob podezřelých ze snah „rozsévat strach a teror“ po celé zemi. Premiér Etiopie přitom setrvával v odmítavém postoji vůči návrhům ze zahraničí, aby inicioval jednání s představiteli Tigraje. Informační i dopravní pojení s Tigrají bylo přerušeno a miliony lidí tak neměly přístup k pohonným hmotám nebo jídlu. Před obchody se tvořily fronty na chléb a pohonné hmoty byly dostupné na příděl. OSN a další organizace tak naléhavě varovaly před humanitární katastrofou. Invaze zapříčinila za týden exodus téměř 10 tisíců uprchlíků do sousedního Súdánu a súdánské úřady nápor uprchlíku nezvládaly. Odhadovaly přitom, že na jejich území přijde až 200 tisíc lidí. V Tigraji uvízlo více než 1000 různých občanů cizích zemí.[4]

Přes noc na 14. listopad byly hlášeny raketové útoky na letiště v Gondaru a Bahir Dar, za které bylo odpovědné TPLF. Letiště v Gondaru bylo lehce poškozeno a útok na letiště v Bahiu Dar selhal, protože byl minut cíl.[8] Téhož dne Tigrajská lidově osvobozenecká fronta zaútočila raketami na Asmaru, hlavní město sousední Eritreje.[9][10]

K 19. listopadu už ze země uprchlo 36 tisích uprchlíků. Etiopie stále odmítala nabídky na zprostředkování příměří a mluvčí etiopské vlády pro krizi v Tigraji Redwan Hussein požádal o strpení s tím, že jde o krátkodobou operaci. Etiopie vyzvala TPLF ke kapitulaci, ale ta třídenní prostor nevyužila a pokračovala v bojích. Potom ztratila dvě města a správní středisko Mekele čelilo raketové palbě. Obě strany se obviňovaly z vyzbrojování s pomocí zahraničí.[5]

Situace v Tigraji v listopadu 2020

20. listopadu zaútočila TPLF třemi raketami na letiště v hlavním městě Bahir Dar sousedního etiopského státu Amhara, ale útok si nevyžádal žádné škody ani oběti. Zesílila však obava, že by mohl konflikt přerůst hranice Tigraje.[11] 23. listopadu TPLF přiznala už třetí útok na toto letiště. K 24. listopadu už před konfliktem uteklo do Súdánu 40 tisíc obyvatel Tigraje.[12]

V noci na 26. listopadu OSN informovala, že region zůstává odstřižen od zbytku země, vysídleno je přes milion lidí a dochází tam peníze, potraviny i palivo. Jídlo pro téměř 100 tisích uprchlíků z Eritreji podle zprávy dojde za týden. Více než 600 tisíc lidí tento měsíc nedostalo potravinovou pomoc, která je blokována ve skladech v Mekele. Situaci označilo OSN za vážnou. AP několik hodin po vypršení ultimáta na složení zbraní v řadách TPLF informovalo, že se očekává útok federálních vojsk na hlavní město Mekele a premiér Ahmed uvedl, že bude zahájena konečná fáze ofenzivy. Množí se zprávy, které nelze kvůli odříznutí regionu od světa ověřit, že federální vojáci vraždí civilisty. Human Rights Watch varovala, že úmyslným blokováním humanitární pomoci je porušováno mezinárodní právo.[13]

Federální armáda se několik dní blížila k městu Mekele a ráno 28. listopadu 2020 ho začala těžce bombardovat. Večer téhož dne oznáil náčelník generálního štábu armády Birhanu Jula, že má armáda město pod kontrolou. Premiér Ahmed ten den oznámil ukončení vojenské operace v zemi a prohlásil, že armáda kontroluje letiště, regionální úřady, veřejné instituce a další důležité provozy a že armáda nemířila při útoku na město na civilisty. Armáda začala hledat skrývající se vůdce a členy TPLF a podle premiéra osvobodila několik tisíc vojáků ze severního velitelství sídlícího v Tigraji. Region byl stále odříznut od světa a žádné informace tak nebylo možné ověřit, během konfliktu se přitom často verze Tigraje a federální vlády rozcházely. Vedení TPLF obvinilo Erigreu, že její vojáci vnikají na území Tigraje, ničí uprchlické tábory a odvlékají do Eritreje lidi, kteří tam odtud uprchli. 27. listopadu byla přitom nejméně jedna raketa odpálena z Tigraje na hlavní město Eritreje Asmaru. Situace byla vážná i v Súdánu a šéf Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi oznámil, že Súdán bude potřebovat 150 milionů dolarů na 6 měsíců dodávek vody, přístřeší a zdravotních služeb pro uprchlíky z Etiopie. V zemi bylo už 43 tisíc uprchlíků a 500 až 600 jich přibývalo dříve každý den. Tento počet ale omezily hlídky etiopské armády na hranicích.[14]

Vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti[editovat | editovat zdroj]

Organizace Human Rights Watch (HRW) po ukončení operace v rámci svého vyšetřování mluvila s několika desítkami obyvatel, novinářů či humanitárních pracovníků, kteří byli na místě, když operace probíhala. HRW tak zjistila, že etiopské dělostřelectvo ostřelovala města bez odlišení, zda jde o civilní nebo vojenské cíle. Díky tomu zemřelo minimálně 83 civilistů a dalších nejméně 300 bylo zraněno. Vláda se ke zprávě do února nevyjádřila, ale už dříve oznámila, že neútočila úmyslně n a civilní cíle. HRW vyzvala etiopskou vládu, aby do Tigraje umožnila vstup vyšetřovatelům OSN, kterým by mělo být umožněno vyšetření počínání obou stran během konfliktu. Do oblasti byl v únoru stále špatný přístup, Mezinárodní výbor Červeného kříže odhadoval velikost oblastí s nemožností přístupu v Tigraji na 80 procent jeho rozlohy. Přitom organizace odhadla, že 3,8 milionů obyvatel oblasti z celkových 6 potřebovala humanitární pomoc, lidé neměli přístup k lékařské péči a měli kritický nedostatek potravin. Vláda přitom tvrdí, že společně s OSN a nevládními organizacemi pracuje na přísunu pomoci.[15]

Přestože události v Tigraji nebylo kvůli izolaci stále možné v únoru 2021 ověřovat, z oblasti pronikaly zprávy, že 28. listopadu 2020 se u Chrámu panny Marie Sionské ve městě Aksúm s mimořádným významem pro etiopské pravoslavné křesťany stal masakr, při němž zemřelo až 800 lidí. Agentura AP zprostředkovala svědectví několika přítomných osob. Během ofenzivy se na toto místo koncentrovali uprchlíci z různých částí Tigraje. Vládním jednotkám asistovali při potírání předáků z Tigraje také vojáci z Eritrey. A především ti se údajně podíleli na akci, kdy vojáci ve snaze dopadnout příslušníky tigrajských milic vpadli do chrámu a začali střílet do prchajících lidí. Stříleli i do lidí, kteří prchali směrem od kostela, na ulici ležela mrtvá těla a z domů se ozýval pláč. Tato střelba probíhala až do následující dne, vojáci chodili od domu k domu a zabíjeli. Mrtvé pomáhal počítat a pohřbívat do hromadných hrobů diákon, který jich napočítal asi 800. Mrtví zůstali na ulicích ještě několik dní, těla zapáchala a obyvatelé v noci slýchali přicházející hyeny, které se těly krmily. Vojáci některá zakázali těla pohřbívat a diákon směl těla pohřbít jen do hromadných hrobů, až když vojáci odešli. Kromě tohoto masakru zřejmě vládní a eritrejští vojáci provedli i další masakry v okolních vesnicích. Vláda zapojení eritrejských jednotek popřela, ale satelitní snímky jejich přítomnost dosvědčily a dosvědčili také, že se eritrejské jednotky dopouštěly zločinů v uprchlických táborech.[16] Do konce března 2021 se podařilo identifikovat 1900 z odhadovaného počtu zhruba 8000 obětí masakrů a vraždění.[17]

Události z 28. a 29. listopadu 2020 následně popsala i zpráva Amnesty International z 26. února 2021. Organizace sestavila seznam 240 jmen obětí s tím, že zavražděných mohlo být více. Také tato zprávy tvrdila, že se do bojů zapojily i jednotky sousední Eritreje. Masakr přitom přišel těsně před významným svátkem etiopských pravoslavných křesťanů, kteří 30. listopadu slaví Slavnosti Panny Marie Sionské. Organizace na zprávě usilovně pracovala 3 měsíce a pomocí několika metod si následně mohla udělat nějaký závěr. Zpráva využívá svědectví 41 přeživších a svědků událostí v Aksúmu a 20 dalších lidí, kteří byli obeznámeni se situací. Organizace ověřila pravost videí údajně natočených z Aksúmu a využívala i satelitní snímky, na kterých zaznamenala známky rabování a čerstvých hromadných hrobů u dvou kostelů. Organizace zaslala vládám Eritreje a Etiopie žádost o vyjádření, ale odpovědi se nedočkala. Organizace zažádala o vyšetřování podezření na zločiny proti lidskosti a na válečné zločiny Organizaci spojených národů.[18]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

  • OSN – varovala před humanitární katastrofou kvůli nedostatku potravin a pohonných hmot pro miliony lidí[4]
  • Tibor Nagy, nejvýše postavený diplomat USA v Africe – vyzval k obnovení míru a snížení napětí[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ethiopia's PM Abiy Admits Eritrean Forces Are in Tigray [online]. The Defense Post, 2021-03-23 [cit. 2021-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. mvr. Během konfliktu na severu Etiopie už zemřely stovky vojáků. Vláda popřela, že by zemi hrozil chaos. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2020-11-09 [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  3. EUROZPRÁVY.CZ. Konflikt na severu Etiopie se vyhrotil, podle Reuters jsou stovky mrtvých | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c d e f g redakce. Konflikt v štáte Tigraj na severe Etiópie, kam federálna vláda minulý týždeň vyslala armádu, si už vyžiadal životy stoviek vojakov a civilistov.. teraz.sk [online]. TASR, 2020-11-12 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. a b c her. Z místa konfliktu v Etiopii už muselo utéct 36 tisíc lidí. Sousedé se bojí, že se válka rozšíří. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2020-11-19 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  6. ENDESHAW, Giulia Paravicini, Dawit. Ethiopia sends army into Tigray region, heavy fighting reported. Reuters [online]. 2020-11-04 [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Na severu Etiopie zemřely už stovky vojáků, premiér se chaosu nebojí. iDNES.cz [online]. 2020-11-09 [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. 
  8. ADDISSTANDARD. Addis Standard [online]. 2020-11-14 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Diplomats: Rockets fired at Eritrea amid Ethiopian conflict. AP NEWS [online]. 2020-11-14. Dostupné online. 
  10. Ethiopia: Tigray leader confirms bombing Eritrean capital. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  11. redakce. Konflikt v Etiópii eskaluje: Tigraj vystrelil rakety na hlavné mesto susedného štátu Amhara. topky.sk [online]. TASR, 2020-11-20 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. pet. Etiopští vzbouřenci tvrdí, že zničili armádě celou divizi. Ta to popírá a očekává dobytí centra povstalců. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2020-11-24 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  13. her. V Tigraji začíná finální fáze ofenzivy etiopských vojsk, lidé trpí nedostatkem jídla a paliva. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2020-11-26 [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  14. ČTK; redakce. Etiopie bombarduje vlastní město. Mekele v Tigraji je pod palbou. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-11-28 [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. 
  15. opa. Bombardovali civilní cíle a zabíjeli obyvatele. Etiopští vojáci v Tigraji porušili válečné právo, tvrdí organizace. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2021-02-11 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. 
  16. HÁJEK, Adam. A hyeny měly hody... Svědci líčí masakr ve svatém městě Etiopie. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-02-21 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. 
  17. ULRYCHOVÁ, Tereza. Na 2000 identifikovaných obětí. Při tigrajských jatkách vraždili i kojence. Seznam Zprávy [online]. Seznam, 2021-04-02 [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. 
  18. HAVLÍKOVÁ, Kateřina. Zpráva Amnesty International: Masakru v Aksúmu se účastnili i vojáci z Eritreje, zabili stovky lidí. iROZHLAS.cz [online]. Český rozhlas, 2021-02-27 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online.