Kobra indická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKobra indická
alternativní popis obrázku chybí
Kobra indická (Naja naja)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád šupinatí (Squamata)
Podřád hadi (Serpentes)
Čeleď korálovcovití (Elapidae)
Rod kobra (Naja)
Binomické jméno
Naja naja
L., 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kobra indická (Naja naja) je druhem jedovatého hada, který žije v oblastech indického subkontinentu. Běžná velikost hada je okolo jednoho metru, vzácně jsou k vidění dvoumetrové exempláře. Přezdívá se mu „brejlovec“, protože má na svrchní straně krku kresbu, která při jeho roztažení, cítí-li se had ohrožen, připomíná brýle. Patří k tzv. „velké čtyřce“, což jsou nejnebezpečnější hadi Indie.

Jedná se o přibližně 2 metry velkého hada, který se může dožívat věku až přibližně 24 let.[1]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Dospělí jedinci jsou tmavě hnědí, tmavě olivoví až černí, s charakteristickou kresbou brýlí, která ale může někdy chybět. Díky ní si tato kobra vysloužila lidovou přezdívku „brejlovec“. Kresba brýlí na svrchní straně krku je dobře patrná především u mladších hadů. Na hřbetě je žluté a bílé tečkování, které se často prolíná do vzoru úzkých světlých příčných proužků. Spodní strana těla je šedá nebo žlutavá, s tmavým pruhem na spodní straně krku. Ve středu těla je 21–23 řad dorzálií.

V průměrů dorůstá velikosti mezi 1,8 až 2,2 metry.[1]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Kobra indická se rozmnožuje spojením samce a samice.[1] Je vejcorodá, během měsíců duben až červenec kladou samičky do podzemních děr mezi 12–20 vajíčky.[1] Oproti jiným hadům se částečně stará o nakladená vajíčka, které samice po nakladení ochraňuje před nebezpečím.[1] Místo snůšky opouští jen v honbě za potravou.[1] Malá háďata se narodí o 48–69 dní později (většinou okolo 50 dnech)[1] a měří mezi 20–30 centimetry.

Chování[editovat | editovat zdroj]

V případě ohrožení se kobra charakteristicky postaví, zvedne první třetinu svého těla a roztáhne svá krční žebra potažená kůží.[1]

Nejvíce je aktivní v nočních hodinách,[2] kdy loví kořist. Kobra indická je schopný plavec a dobrý lezec.[2]

Jed[editovat | editovat zdroj]

Kobra indická má malé a pevné přední jedové zuby.[3] U člověka uštknutí vypadá jako dva hluboké vpichy s množstvím drobných vpichů a okolním zarudnutím.[4] Jed kobry indické obsahuje silné postsynaptické neurotoxiny, blokující nikotinové receptory, dále také kardiotoxiny a cytotoxické složky.[3] Smrtelná dávka pro myš je asi LD50 sc 0,565 mg/kg.[5] Smrtelná dávka jedu pro člověka je asi 12 mg.[4] Jed působí převážně na dýchací soustavu.[4] Uštknutí samo o sobě není bolestivé, účinky jedu se ale na člověku začnou projevovat do několika minut. Nejprve se dostavuje bolest zasaženého místa a maximálně mírný otok, následně se ale objevuje ztráta síly v končetinách, zbělení obličeje a postupná paralýza. Hlava poklesne následkem ochabnutí krčního svalstva, zhoršuje se artikulace, dochází k samovolnému vytékání slin a pěny z úst. Dýchání a polykání je čím dal tím více obtížnější, až dojde k selhání dýchacího systému. Jedinou léčbu představuje podání protijedu.[4]

Jelikož kobra indická často loví drobné hlodavce, kteří žijí v blízkosti lidských sídel, vyskytuje se často v jejich okolí a může docházet ke vzájemných konfrontacím mezi lidmi a hady.[1][2] Úmrtnost na hadí uštknutí v Indii byla v roce 1953 odhadnuta na asi 15 000 lidí ročně, přičemž největší počet smrtelných ušktnutí byl způsoben pravděpodobně právě kobrou indickou.[4] Kobra indická se řadí mezi tzv. velkou čtyřku nejnebezpečnějších indických hadů společně s bungarem modravým (Bungarus caeruleus), zmijí řetízkovou (Daboia russelli) a zmijí paví (Echis carinatus).[6]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyhýbá se aridním lokalitám, nalezena bývá v přírodních lesích, ale také na travnatých plochách v obdělávané krajině[1] a v blízkosti vesnic, často také v blízkosti rýžových polí. V Himálaji vystupuje kobra indická až do výšek okolo 4000 m n. m. Obývá většinu území Pákistánu, Indie, dále je možné se s ní setkat na území Srí Lanky, Bangladéše, Nepálu, Bhútánu a pravděpodobně žije i ve východní části Afghánistánu.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Žere hlodavce, žáby a ještěrky,[1] taktéž se udává, že konzumuje ptáky a jiné hady,[2] v mládí i hmyz. Svou kořist kobra uštkne a pak poblíž čeká, až její jed vyřadí nervovou soustavu oběti. Kořist je pak konzumována, podobně jako v případě všech ostatních hadů, v celku.[1]

Kobra indická pojídá hlodavce, člověkem obvyklé považované za škůdce a přenašeče nemocí.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indian Cobra na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n RAMIREZ, Joel. Indian Cobra [online]. Animal Diversity Web [cit. 2014-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d EOL: Naja naja - Indian Cobra [online]. Encyclopedia of Life [cit. 2014-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b BARCELOUX, Donald. Medical toxicology of natural substances : foods, fungi, medicinal herbs, plants, and venomous animals. Los Angeles: University of California ISBN 978-0-471-72761-3. S. 1052−1053. (anglicky) 
  4. a b c d e BÜCHERL, Wolfgang. Venomous animals and their venoms. 2. vyd. New York: Academic Press, 1971. 683 s. S. 25−26. 
  5. Naja naja [online]. The University of Adelaide [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. What Is India's Big Four? [online]. World Atlas [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]