Kazimír I. Těšínský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kazimír I.
těšínský kníže
Portrét
Úplné jménoKazimír I. Těšínský
Narození12801290
Těšín
Úmrtí1358
PohřbenTěšín Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně
1358
PředchůdceMěšek I. Těšínský
NástupcePřemysl I. Nošák
ManželkaEufemie Mazovská
Potomci1. Anna Těšínská
2. Vladislav Těšínský
3. Jolana Helena Těšínská
4. Boleslav Těšínský
5. Přemysl I. Nošák
6. Anežka Těšínská
7. Jan Těšínský
8. Siemovít Těšínský
9. Alžběta Těšínská
RodTěšínští Piastovci
DynastiePiastovci
OtecMěšek I. Těšínský
Matkaneznáma
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tumba Kazimíra či jeho syna Přemysla (kostel sv. Máří Magdalény v Těšíně)

Kazimír I. Těšínský (polsky Kazimierz I cieszyński[1]) (narozen mezi lety 1280/1290, zemřel 1358) – kníže těšínský z dynastie Piastovců, ze samostatné těšínské větve.

Život a vláda[editovat | editovat zdroj]

Kazimír I. je druhý (podle věku) synem Měška I. Těšínského a neznámé kněžny. Po otci získal v roce 1315 severozápadní část knížectví, se stolcem v Těšíně. čímž bylo ustáleno Těšínské knížectví. Jeho bratr Vladislav I. získal Osvětimské knížectví.

Kazimír byl v počátku své vlády v dobrý vztazích s knížetem Vladislavem I. Lokýtkem, který byl od roku 1320 polským králem. Tyto vztahy byly přerušen v letech 13211324, kdy bylo Těšínské knížectví několikrát napadeno Lokýtkovými spojenci (litevská vojska krále Gediminase). Na rozdíl od svého staršího bratra Vladislava I. se odvrátil od krakovského knížete Vladislava I. Lokýtka, a spojil se s českým králem Janem Lucemburským, kterému 18. února 1327 složil v Opavě lenní hold. Tento krok mu již v tom samém roce přinesl profit a výhody, byl mu slíben dědický nárok na Osvětimské knížectví a to v okamžiku, kdy by tato linie Piastovců vymřela. Na základě diplomu z 23. února 1327 Kazimír I. získal záruku dědičného nároku na Těšínské knížectví pro své potomky, a současně plnou vnitřní suverenitu z hlediska vlády v knížectví. Od toho roku byl Těšín silně spojen s Českým královstvím, což mělo velký dopad na dění v budoucích časech (Spor o Těšínsko v roce 1918–1919)[2]. Polský král, Kazimír III. Veliký, uznal tento dokument v roce 1348.

Kazimír I. usiloval o zajištění celistvosti knížectví. Jako svého dědice ustanovil jednoho ze svých pěti synů. Čtyři syny zasvětil kariéře v církvi. Postaral se o rozšíření knížectví, když v roce 1337 získal od bytomských knížat Seveřské knížectví[3]. Cena za toto knížectví byla 720 hřiven, spolu s městy Seveř (polsky Siewierz) a Čeladia (polsky Czeladzia). Od břežského knížete si vzal zástavu oblast Namyslova (polsky okręg namysłowski), což mělo být věno pro dceru Annu.

Angažoval se rovněž ve sporu o dědictví po kozielsko-bytomských knížatech, díky čemu v roce 1355 získal polovinu Knížectví kozielsko-bytomského. To však bylo součásti vdovského nároku, kdy po dobu dvou let měla práva ke knížectví Markéta ze Šternberka († 1365), vdova po Boleslavu Kozelsko-Bytomském (13321354/1355), dcera Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna a Markéty z Bíliny. V knížectví získal polovinu, a to vč. polovin z měst Bytom, Gliwice, Toszek a Pyskowice.

Nepovedlo se mu získal Ratibořské knížectví, když v roce 1336 vymřel tento rod Piastovců Leškem Ratibořským (polsky Leszek raciborski). Knížectví získal Jan Lucemburský, bylo v držení Mikuláše II. Opavského, vnuka Přemysla Otakara II.

Šel ve šlépějích svého otce, rozvíjel města, přestavěl těšínský zámek, v roce 1320 zavedl v Bílsku právo po německém vzoru.

Upevnil si svou mocenskou pozici, když provdal své dcery Annu a Anežku za dolnoslezské (vratislavská) knížata, Anna si vzala Václava I. Lehnického a Anežka Konráda II. Olešnického.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Manželkou Kazimíra I. byla Eufemie Mazovská († 1374). V manželství se narodilo devět dětí (řazeno dle data narození[4]):

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Zemřel roce 1358 (existuje hypotéza, že žil ještě v roce 1360). Byl pohřben v dominikánském klášteře v Těšíně, ze kterého se dochoval kostel sv. Máří Magdalény, kde je také jeho knížecí náhrobek.

Genealogický vývod[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kazimierz I Cieszynski. www.wladcy.myslenice.net.pl [online]. [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. 
  2. KUBÍK, Lubomír. Těšínský konflikt. [s.l.]: Votobia, 2001. 133, vydání: měkká / brožovaná s. ISBN 80-7198-458-2. 
  3. ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-245-7. S. 197. 
  4. Kazimierz I Cieszyński. www.zamki.name [online]. [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1. (polsky) 
  • Dworzaczek W., Genealogia, Warszawa 1959.
  • Golec J., Bojda S., Słownik biograficzny ziemi cieszyńskiej, t. 2, Cieszyn 1995, s. 90–91.
  • Landwehr v. Pragenau M., Geschichte der Stadt Teschen, Würzburg 1976, s. 2, 3, 126.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]