Katyčiai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Katyčiai
žemaitsky Katītē, německy Koadjuthen

Katyčiai
Katyčiai – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 37 m n. m.
Stát Litva Litva
kraj (sritis) Klajpedský (Klaipėdos)
okres (savivaldybė) Šilutė
Katyčiai
Red pog.svg
Katyčiai
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 737 (2001)
Správa
Oficiální web silute.kryptis.lt/main.php?parent=150
PSČ LT-99224 (městský úřad), LT-99011 (pošta)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katyčiai jsou městys v západní části Litvy, na jihozápad od jihozápadního okraje Žemaitska, v Klajpedském kraji, ve východní části okresu Šilutė, leží při silnici Žemaičių Naumiestis - Rukai, 12 km na jihovýchod od městečka Žemaičių Naumiestis, 9 km na jihojihozápad od městečka Vainutas, 23 km na východ od okresního města Šilutė, městečkem protéká řeka Šyša. Z městečka vedou cesty a silnice ve směrech na Sartininkai, Trumpininkai, Mediškiemiai, Akmeniškiai, Degučiai - Žemaičių Naumiestis, Pašyšiai - Šilutė, Antšyšiai, Rukai - Pagėgiai, Ulozai.

V Katyčiajích jsou tyto architektonické památky:

  • Centrum městečka
  • Evangelický luterský kostel, postavený roku 1734[1][2]
  • Obytný dům z přelomu 19. a 20. století
  • Sklad z 2. poloviny 19. století
  • Zděné stánky tržiště z přelomu 19. a 20. století
  • Mlýn (1926)

Dlouhou dobu se mělo za to, že na západ od Katyčiů je vojenský pevnostní val asi ze 17. století, ale novější výzkumy prokázaly, že jde o poledový relikt - esker.

V Katyčiajích je evangelický luterský kostel, katolická kaple, tržnice, pošta (PSČ:LT-99011), základní škola, mateřská škola, knihovna, lékárna, ordinace rodinného lékaře, poliklinika.

Minulost města[editovat | editovat zdroj]

Podle Melnské mírové dohody území Katyčiů náleželo Litevskému velkoknížectví (LDK). V letech 14511485 žemaitský staršina Jonas Kęsgaila založil dvůr. V roce 1533 Pruské vévodství zabralo pozemky vsi Katyčiai, protože velkokníže litevský Zikmund I. Starý složil lenní hold pruskému knížeti Albrechtu Braniborskému, kterému také převedl část Žemaitska (ke které náležely i Katyčiai)[3]. I když Prusko bylo polským lénem a polský král Zikmund I. Starý zároveň také velkoknížetem litevským, Jižní část Žemaitska (a Katyčiai) nebyla navrácena Litvě, ale od roku 1555 připadla Prusku. V německých dokumentech a mapách z let 15551939 Katyčiai figurují pod názvy Kotyca, Koadjuthen, Koadjuten, Coadjuthen, Katytiai, Kottiten atd.

V roce 1568 zde pyl postaven hrad, kolem roku 1574 evangelický luterský kostel. V 18. století zde žilo nemálo obchodníků, pořádaly se velké trhy. Na přelomu 18. a 19. století při epidemiích moru a cholery vymřela naprostá většina obyvatel Katyčiů a na jejich místo byli přestěhováni němečtí kolonisté, kteří ještě v roce 1861 tvořili 80 % obyvatel. V roce 1734 byl postaven nový evangelický luterský kostel. V roce 1817 městečko vyhořelo. Od roku 1891 zde kvetl nelegální obchod pašovanými knihami. V roce 1905 zde bylo 30 % litevců. V roce 1911 byla založena Kulturní společnost litevské mládeže Vainikas (věnec nebo též výkvět), která měla 145 členů a knihovnu. V letech 19151919 zde působil jako farář Vilius Gaigalaitis. Koncem roku 1922 bylo v Katyčiajích založeno oddělení hlavního výboru spásy Malé Litvy. V roce 1923 po Klajpedském povstání byla část Malé Litvy (Klajpedského kraje) včetně městečka připojena k Litvě. V meziválečném období působil spolek Santara, spolek Katyčiajských pěvců, roku 1926 byl postaven vodní mlýn, který jistou dobu v poválečných letech dodával elektrický proud, byly zde dvě základní školy, policejní stanice, pošta, lékárna, banka, spořitelna, pojišťovna, několik dílen různých řemesel, cihelna, několik prodejen. V letech 19501992 zde bylo středisko drůbežnického sovchozu. Po II. světové válce zde došlo k značné výměně obyvatelstva: mnoho lidí uteklo na Západ a na jejich místo přišli dosídlenci z nejrůznějších oblastí Litvy.

Kostel byl v roce 1955 sovětskou vládou znárodněn a přeměněn na kulturní dům, v roce 1991 byl věřícím navrácen. [4]

10. října 2011 prezidentka Litevské republiky dekretem č. 1K-835 potvrdila Katyčiajský městský znak. [5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel od roku 1905 do roku 2001
1905 1923 1939 1959 1970 1977 1979 1985 1997 2001
882
z nich 263 litevci
936 1 200 638 651 590 674 618 774 737

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Zde se narodili:

Na zdejším hřbitově je pochován:

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katyčiai na litevské Wikipedii.

  1. O 13. svátku "Píseň písní v Katyčiajské evangelické farnosti
  2. Dějiny Katyčiajské evangelické farnosti (Albertas Juška, Mažosios Lietuvos Bažnyčia XVI-XX amžiuje (Církev v Malé Litvě v 16. - 20. století), 1997.)
  3. Lietuvos valdovai (Litevští panovníci) (XIII.–XVIII. stol.). Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, Vilnius, 2004. str. 114 – 115
  4. Algimantas Miškinis. Katyčiai. Visuotinė lietuvių enciklopedija (Všeobecná Litevská encyklopedie), Díl IX. (Juocevičius-Khiva). V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2006, str. 569
  5. Dekret č. 1K-835: Katyčiajský městský znak

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]