Přeskočit na obsah

Dalia Grybauskaitė

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dalia Grybauskaitė
Grybauskaitėová v roce 2019
Grybauskaitėová v roce 2019
prezidentka Litvy
Ve funkci:
12. července 2009 – 12. července 2019
PředchůdceValdas Adamkus
NástupceGitanas Nausėda
eurokomisařka pro finanční plánování a rozpočet
Ve funkci:
2004 – 2009
PředchůdceMichaele Schreyer (jako členka Evropské komise v oblasti rozpočtu)
NástupceAlgirdas Šemeta
ministryně financí Litevské republiky
Ve funkci:
2001 – 2004
PředchůdceJonas Lionginas
NástupceAlgirdas Butkevičius
Stranická příslušnost
Členství(bezpartijní)

Narození1. března 1956 (70 let)
Vilnius Vlajka SSR Litvy Litevská SSR
NárodnostLitevka
ObčanstvíSovětský svaz a Litva
Choť(svobodná)
RodičePolikarpas Grybauskas a Vitalija Korsakaitėová
Alma materEkonomická fakulta Státní univerzity v Petrohradě
Walshova škola zahraniční služby
Georgetownská univerzita
Akademie společenských věd při ÚV KSSS
Profesepolitička
Oceněnívelkokříž Řádu svatého Olafa (2011)
velkokříž Řádu islandského sokola (2011)
Kříž uznání (2012)
velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (2013)
Cena Karla Velikého (2013)
… více na Wikidatech
PodpisDalia Grybauskaitė, podpis
Webová stránkaOficiální stránka prezidentky D. Grybauskaitėové
CommonsDalia Grybauskaitė
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dalia Grybauskaitė (přechýleně Dalia Grybauskaitėová,[1][2][3] * 1. března 1956 Vilnius, Litevská SSR) je litevská politička a v letech 2009–2019 prezidentka Litvy.

Mezi roky 2001–2004 zastávala úřad ministryně financí v kabinetu Algirdase Brazauskase a dalších pět let působila jako členka dvou evropských komisí. V komisi Romana Prodiho byla mezi květnem a listopadem 2004 komisařkou pro vzdělání a kulturu, spolu s Viviane Redingovou. V období 2004–2009 pak spravovala portfolio financí a rozpočtu pod vedením předsedy komise Josého Manuela Barrosa.

Dalia Grybauskaitė se narodila ve Vilniusu v dělnické rodině, její matka Vitalija Korsakaitė (1922–1989) byla prodavačka, otec Polikarpas Grybauskas (1928–2008) byl elektrikář a řidič.

Dalia Grybauskaitė s polským prezidentem Lechem Kaczyńskim 28. srpna 2009 v prezidentském paláci ve Varšavě

Grybauskaitė maturovala na tehdejší Vilniuské střední škole Salomėji Nėris, v roce 1983 dostudovala politickou ekonomii na tehdejší Leningradské univerzitě A. Ždanova v Leningradě, v roce 1988 v Moskvě habilitovala na doktorku věd. V letech 1983 až 1989 byla členkou Komunistické strany Sovětského svazu a do roku 1990 byla členkou Komunistické strany Litvy.[4] Vědecká hodnost jí byla v Litvě nostrifikována na doktorku sociálních věd – obor ekonomika. V roce 1991 na Georgetownské univerzitě v institutu Mezinárodních ekonomických styků absolvovala speciální program pro vedoucí činitele. Hovoří litevsky, anglicky, rusky, polsky a francouzsky.[5]

V letech 2001 až 2004 byla litevskou ministryní financí. V květnu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s Romanem Prodim zodpovědnou za oblast rozpočtu a finančního programování. Od listopadu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s José Barrosem a jejím portfóliem byly vzdělávání a kultura.

První prezidentka Litvy

[editovat | editovat zdroj]

17. května 2009 byla v prvním kole jako první žena zvolena prezidentkou Litvy, když získala 68,21 % hlasů, při volební účasti téměř 52 % oprávněných voličů.[2] Inaugurace se konala 12. července 2009.

V roce 2014 se rozhodla kandidovat na druhé funkční období, v prvním kole prezidentských voleb získala 45,89 % hlasů a postoupila do druhého kola společně s bývalým ministrem financí a europoslancem Zigmantasem Balčytisem, který získal 13,62 % hlasů. Druhé kolo voleb v květnu 2014 vyhrála ziskem 57,9 % hlasů, Balčytis získal 40,1 % hlasů.[3]

Zhoršení litevsko-ruských vztahů

[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2014 označila Dalia Grybauskaitė Rusko za „teroristický stát“ a obvinila jej z „agrese proti Ukrajině“. Proti tomu se ostře ohradilo ruské ministerstvo zahraničí, které její slova označilo za extremistická. Skupina poslanců ruské Státní dumy vedená komunisty vyzvala ruskou vládu, aby s Litvou přerušila diplomatické styky. Ani poté prezidentka své výroky nezmírnila. „Na východě Ukrajiny operují ruští vojáci. Stát, který vysílá k sousedovi těžkou bojovou techniku bez označení, vykazuje příznaky terorismu,“ uvedla.[6]

Na konci února 2015 podpořila obnovení povinné branné povinnosti Litevců v důsledku ruské agrese na Ukrajině.[7]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dalia Grybauskaiteová [online]. BBC Czech, [2004]. Dostupné online.
  2. 1 2 Prezidentkou Litvy je poprvé žena | Svět. Lidovky.cz [online]. 2009-05-17 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  3. 1 2 Litva má staronovou prezidentku, Grybauskaitéová obhájila. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-05-25 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  4. ↑ "President of Lithuania Gets Punk’d After Declaring Russia a ‘Terrorist State’ Archivováno 16. 7. 2019 na Wayback Machine.". Observer. 14. prosince 2014.
  5. ↑ Dr. Dalia Grybauskaitė. Curriculum Vitae [online]. Evropská komise [cit. 2009-02-27]. Dostupné online.
  6. ↑ Rusko je teroristický stát, tvrdí prezidentka Litvy. NATO slibuje podporu. Lidovky.cz [online]. 2014-11-21. Dostupné online.
  7. ↑ EHL, Martin. Litevci obnovují kvůli hrozbě ruské agrese povinnou vojenskou službu. Hospodářské noviny [online]. 2015-02-24 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  8. 1 2 Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
  9. ↑ VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (lotyšsky)
  10. ↑ Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (norsky)
  11. ↑ web.archive.org [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  12. ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  13. ↑ N° 8091 du VENDREDI 19 OCTOBRE 2012 * Ordonnance Souveraine n° 3.987 du 15 octobre 2012 portant élévation dans l’Ordre. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  14. ↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  15. ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  16. ↑ ȘTIRILE, PUBLIKA MD-AICI SUNT. RECOMANDĂRILE preşedintelui Lituaniei pentru ca Moldova să se integreze cât mai repede în UE | PUBLIKA .MD - AICI SUNT ȘTIRILE. www.publika.md [online]. 2015-04-22 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-26. (rumunsky)
  17. ↑ Švedijos karališkasis vizitas – šalių bendrystės įtvirtinimas. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-26. (litevsky)
  18. ↑ Visita Ufficiale del Presidente della Lituania » Sovrano Ordine di Malta - Sito ufficiale. web.archive.org [online]. 2015-12-08 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  19. ↑ Odlikovanci. Predsednica Republike Slovenije [online]. [cit. 2025-04-16]. Dostupné online. (slovinsky)
  20. ↑ Royal visit crowns Lithuanian-Dutch friendship. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-21. (anglicky)
  21. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  22. ↑ УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №413/2018. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (ua)
  23. ↑ Valstybinis vizitas Lenkijoje – pasiektų rezultatų įtvirtinimas | Lietuvos Respublikos Prezidentė. web.archive.org [online]. 2019-02-23 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]