Dalia Grybauskaitė

Dalia Grybauskaitė
Dalia Grybauskaitė
	Grybauskaitėová v roce 2019
prezidentka Litvy
	Ve funkci:; 12. července 2009 – 12. července 2019
Předchůdce	Valdas Adamkus
Nástupce	Gitanas Nausėda
eurokomisařka pro finanční plánování a rozpočet
	Ve funkci:; 2004 – 2009
Předchůdce	Michaele Schreyer (jako členka Evropské komise v oblasti rozpočtu)
Nástupce	Algirdas Šemeta
ministryně financí Litevské republiky
	Ve funkci:; 2001 – 2004
Předchůdce	Jonas Lionginas
Nástupce	Algirdas Butkevičius
Stranická příslušnost
Členství	(bezpartijní)
Narození	1. března 1956 (70 let); Vilnius Litevská SSR
Národnost	Litevka
Občanství	Sovětský svaz a Litva
Choť	(svobodná)
Rodiče	Polikarpas Grybauskas a Vitalija Korsakaitėová
Alma mater	Ekonomická fakulta Státní univerzity v Petrohradě; Walshova škola zahraniční služby; Georgetownská univerzita; Akademie společenských věd při ÚV KSSS
Profese	politička
Ocenění	velkokříž Řádu svatého Olafa (2011); velkokříž Řádu islandského sokola (2011); Kříž uznání (2012); velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (2013); Cena Karla Velikého (2013); … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	Oficiální stránka prezidentky D. Grybauskaitėové
Commons	Dalia Grybauskaitė
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dalia Grybauskaitė (přechýleně Dalia Grybauskaitėová,^[1]^[2]^[3] * 1. března 1956 Vilnius, Litevská SSR) je litevská politička a v letech 2009–2019 prezidentka Litvy.

Mezi roky 2001–2004 zastávala úřad ministryně financí v kabinetu Algirdase Brazauskase a dalších pět let působila jako členka dvou evropských komisí. V komisi Romana Prodiho byla mezi květnem a listopadem 2004 komisařkou pro vzdělání a kulturu, spolu s Viviane Redingovou. V období 2004–2009 pak spravovala portfolio financí a rozpočtu pod vedením předsedy komise Josého Manuela Barrosa.

Život

Dalia Grybauskaitė se narodila ve Vilniusu v dělnické rodině, její matka Vitalija Korsakaitė (1922–1989) byla prodavačka, otec Polikarpas Grybauskas (1928–2008) byl elektrikář a řidič.

Grybauskaitė maturovala na tehdejší Vilniuské střední škole Salomėji Nėris, v roce 1983 dostudovala politickou ekonomii na tehdejší Leningradské univerzitě A. Ždanova v Leningradě, v roce 1988 v Moskvě habilitovala na doktorku věd. V letech 1983 až 1989 byla členkou Komunistické strany Sovětského svazu a do roku 1990 byla členkou Komunistické strany Litvy.^[4] Vědecká hodnost jí byla v Litvě nostrifikována na doktorku sociálních věd – obor ekonomika. V roce 1991 na Georgetownské univerzitě v institutu Mezinárodních ekonomických styků absolvovala speciální program pro vedoucí činitele. Hovoří litevsky, anglicky, rusky, polsky a francouzsky.^[5]

V letech 2001 až 2004 byla litevskou ministryní financí. V květnu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s Romanem Prodim zodpovědnou za oblast rozpočtu a finančního programování. Od listopadu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s José Barrosem a jejím portfóliem byly vzdělávání a kultura.

První prezidentka Litvy

17. května 2009 byla v prvním kole jako první žena zvolena prezidentkou Litvy, když získala 68,21 % hlasů, při volební účasti téměř 52 % oprávněných voličů.^[2] Inaugurace se konala 12. července 2009.

V roce 2014 se rozhodla kandidovat na druhé funkční období, v prvním kole prezidentských voleb získala 45,89 % hlasů a postoupila do druhého kola společně s bývalým ministrem financí a europoslancem Zigmantasem Balčytisem, který získal 13,62 % hlasů. Druhé kolo voleb v květnu 2014 vyhrála ziskem 57,9 % hlasů, Balčytis získal 40,1 % hlasů.^[3]

Zhoršení litevsko-ruských vztahů

V listopadu 2014 označila Dalia Grybauskaitė Rusko za „teroristický stát“ a obvinila jej z „agrese proti Ukrajině“. Proti tomu se ostře ohradilo ruské ministerstvo zahraničí, které její slova označilo za extremistická. Skupina poslanců ruské Státní dumy vedená komunisty vyzvala ruskou vládu, aby s Litvou přerušila diplomatické styky. Ani poté prezidentka své výroky nezmírnila. „Na východě Ukrajiny operují ruští vojáci. Stát, který vysílá k sousedovi těžkou bojovou techniku bez označení, vykazuje příznaky terorismu,“ uvedla.^[6]

Na konci února 2015 podpořila obnovení povinné branné povinnosti Litevců v důsledku ruské agrese na Ukrajině.^[7]

Vyznamenání

komtur Řádu litevského velkoknížete Gediminase, Litva, 25. června 2003^[8]
velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem, Litva, 10. července 2009^[8]
velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd, Lotyšsko, 4. února 2011^[9]
velkokříž Řádu svatého Olafa, Norsko, 5. dubna 2011^[10]
velkokříž Řádu islandského sokola, Island, 25. srpna 2011^[11]
Řád Xirka Ġieħ ir-Repubblika, Malta, 29. května 2012^[12]
velkodůstojníci Řádu svatého Karla, Monako, 15. října 2012^[13]
velkokříž s řetězem Řádu bílé růže, Finsko, 14. května 2013^[14]
Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem, Estonsko, 16. května 2013^[15]
velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo, Německo, 11. července 2013
Řád republiky, Moldavsko, 22. dubna 2015^[16]
rytíř Řádu Serafínů, Švédsko, 7. října 2015^[17]
řetěz Maltézského záslužného řádu, Suverénní řád Maltézských rytířů, 29. října 2015^[18]
Řád za mimořádné zásluhy, Slovinsko, 1. dubna 2016, za podporu Slovinska a jeho integraci do mezinárodního společenství, za posilování přátelských vztahů a vynikající spolupráci v Evropské unii^[19]
velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy, Rumunsko, 18. května 2016
velkokříž Řádu nizozemského lva, Nizozemsko, 13. června 2018^[20]
velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku, Itálie, 22. června 2018^[21]
Řád svobody, Ukrajina, 7. prosince 2018^[22]
rytíř Řádu bílé orlice, Polsko, 21. ledna 2019^[23]
Kříž uznání I. třídy, Lotyšsko

Odkazy

Reference

↑ Dalia Grybauskaiteová [online]. BBC Czech, [2004]. Dostupné online.
1 2 Prezidentkou Litvy je poprvé žena | Svět. Lidovky.cz [online]. 2009-05-17 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
1 2 Litva má staronovou prezidentku, Grybauskaitéová obhájila. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-05-25 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
↑ "President of Lithuania Gets Punk’d After Declaring Russia a ‘Terrorist State’ Archivováno 16. 7. 2019 na Wayback Machine.". Observer. 14. prosince 2014.
↑ Dr. Dalia Grybauskaitė. Curriculum Vitae [online]. Evropská komise [cit. 2009-02-27]. Dostupné online.
↑ Rusko je teroristický stát, tvrdí prezidentka Litvy. NATO slibuje podporu. Lidovky.cz [online]. 2014-11-21. Dostupné online.
↑ EHL, Martin. Litevci obnovují kvůli hrozbě ruské agrese povinnou vojenskou službu. Hospodářské noviny [online]. 2015-02-24 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
1 2 Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
↑ VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (lotyšsky)
↑ Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (norsky)
↑ web.archive.org [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ N° 8091 du VENDREDI 19 OCTOBRE 2012 * Ordonnance Souveraine n° 3.987 du 15 octobre 2012 portant élévation dans l’Ordre. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
↑ ȘTIRILE, PUBLIKA MD-AICI SUNT. RECOMANDĂRILE preşedintelui Lituaniei pentru ca Moldova să se integreze cât mai repede în UE | PUBLIKA .MD - AICI SUNT ȘTIRILE. www.publika.md [online]. 2015-04-22 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-26. (rumunsky)
↑ Švedijos karališkasis vizitas – šalių bendrystės įtvirtinimas. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-26. (litevsky)
↑ Visita Ufficiale del Presidente della Lituania » Sovrano Ordine di Malta - Sito ufficiale. web.archive.org [online]. 2015-12-08 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Odlikovanci. Predsednica Republike Slovenije [online]. [cit. 2025-04-16]. Dostupné online. (slovinsky)
↑ Royal visit crowns Lithuanian-Dutch friendship. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-21. (anglicky)
↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
↑ УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №413/2018. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (ua)
↑ Valstybinis vizitas Lenkijoje – pasiektų rezultatų įtvirtinimas | Lietuvos Respublikos Prezidentė. web.archive.org [online]. 2019-02-23 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dalia Grybauskaitė na Wikimedia Commons
(anglicky) Oficiální stránka na webu Evropské komise

[1] Dalia Grybauskaiteová [online]. BBC Czech, [2004]. Dostupné online.

[:0-2] 1 2 Prezidentkou Litvy je poprvé žena | Svět. Lidovky.cz [online]. 2009-05-17 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.

[:1-3] 1 2 Litva má staronovou prezidentku, Grybauskaitéová obhájila. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-05-25 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.

[4] "President of Lithuania Gets Punk’d After Declaring Russia a ‘Terrorist State’ Archivováno 16. 7. 2019 na Wayback Machine.". Observer. 14. prosince 2014.

[5] Dr. Dalia Grybauskaitė. Curriculum Vitae [online]. Evropská komise [cit. 2009-02-27]. Dostupné online.

[6] Rusko je teroristický stát, tvrdí prezidentka Litvy. NATO slibuje podporu. Lidovky.cz [online]. 2014-11-21. Dostupné online.

[7] EHL, Martin. Litevci obnovují kvůli hrozbě ruské agrese povinnou vojenskou službu. Hospodářské noviny [online]. 2015-02-24 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.

[:2-8] 1 2 Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.

[9] VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (lotyšsky)

[10] Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (norsky)

[11] web.archive.org [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[12] Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[13] N° 8091 du VENDREDI 19 OCTOBRE 2012 * Ordonnance Souveraine n° 3.987 du 15 octobre 2012 portant élévation dans l’Ordre. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.

[14] Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[15] Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.

[16] ȘTIRILE, PUBLIKA MD-AICI SUNT. RECOMANDĂRILE preşedintelui Lituaniei pentru ca Moldova să se integreze cât mai repede în UE | PUBLIKA .MD - AICI SUNT ȘTIRILE. www.publika.md [online]. 2015-04-22 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-26. (rumunsky)

[17] Švedijos karališkasis vizitas – šalių bendrystės įtvirtinimas. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-26. (litevsky)

[18] Visita Ufficiale del Presidente della Lituania » Sovrano Ordine di Malta - Sito ufficiale. web.archive.org [online]. 2015-12-08 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[19] Odlikovanci. Predsednica Republike Slovenije [online]. [cit. 2025-04-16]. Dostupné online. (slovinsky)

[20] Royal visit crowns Lithuanian-Dutch friendship. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-21. (anglicky)

[21] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.

[22] УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №413/2018. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (ua)

[23] Valstybinis vizitas Lenkijoje – pasiektų rezultatų įtvirtinimas | Lietuvos Respublikos Prezidentė. web.archive.org [online]. 2019-02-23 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

Prezidenti Litvy

Prezidenti (1918–1940)	Antanas Smetona (1919–1920) • Aleksandras Stulginskis (1920–1926) • Kazys Grinius (1926) • Antanas Smetona (1926–1940)

Představitelé na úrovni prezidenta (1990–1992)	Vytautas Landsbergis (předseda Litevského parlamentu) (1990–1992)

Prezidenti (od 1993)	Algirdas Brazauskas (1993–1998) • Valdas Adamkus (1998–2003) • Rolandas Paksas (2003–2004) • Valdas Adamkus (2004–2009) • Dalia Grybauskaitė (2009–2019) • Gitanas Nausėda (od 2019)

Zastupující/dočasní prezidenti	Jonas Staugaitis (1926) • Antanas Merkys (1940) • Justas Paleckis (1940) • Stasys Lozoraitis (1944–1983 v exilu) • Stasys Antanas Bačkis (1983–1991 v exilu) • Jonas Žemaitis-Vytautas (1949–1953 v odboji) • Artūras Paulauskas (2004 po impeachmentu Rolanda Paksa)