Dalia Grybauskaitė

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dalia Grybauskaitė
Dalia Grybauskaite 2014 by Augustas Didzgalvis.jpg

prezidentka Litvy
Ve funkci:
12. července 2009 – 12. července 2019
Předchůdce Valdas Adamkus
Nástupce Gitanas Nauseda

eurokomisařka pro finanční plánování a rozpočet
Ve funkci:
2004 – 2009
Předchůdce Michaele Schreyer (jako členka Evropské komise v oblasti rozpočtu)
Nástupce Algirdas Šemeta

ministryně financí Litevské republiky
Ve funkci:
2001 – 2004
Předchůdce Jonas Lionginas
Nástupce Algirdas Butkevičius
Stranická příslušnost
Členství (bezpartijní)

Narození 1. března 1956 (63 let)
Vilnius Vlajka SSR Litvy Litevská SSR
Národnost Litevka
Choť (svobodná)
Rodiče Polikarpas Grybauskas a Vitalija Korsakaitėová
Alma mater Ekonomická fakulta Státní univerzity v Petrohradě
Georgetownská univerzita
Profese politička
Ocenění velkokříž Řádu svatého Olafa (2011)
Cena Karla Velikého (2013)
Řád republiky (2015)
Řád za mimořádné zásluhy (2016)
velkokříž s řetězem Řádu Vitolda Velikého
… více na Wikidatech
Podpis Dalia Grybauskaitė, podpis
Webová stránka Oficiální stránka prezidentky D. Grybauskaitėové
Commons Kategorie Dalia Grybauskaitė
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dalia Grybauskaitė (přechýleně Dalia Grybauskaitėová[1][2][3], * 1. března 1956 Vilnius, Litevská SSR) je litevská politička a v letech 2009–2019 prezidentka Litvy.

Mezi roky 2001–2004 zastávala úřad ministryně financí v kabinetu Algirdase Brazauskase a dalších pět let působila jako členka dvou evropských komisí. V Prodiho komisi byla mezi květnem a listopadem 2004 komisařkou pro vzdělání a kulturu, spolu s Viviane Redingovou. V období 2004–2009 pak spravovala portfolio financí a rozpočtu pod vedením předsedy komise Josého Manuela Barrosa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dalia Grybauskaitė se narodila ve Vilniusu v dělnické rodině, její matka Vitalija Korsakaitė (19221989) byla prodavačka, otec Polikarpas Grybauskas (1928–2008) byl elektrikář a řidič.

Dalia Grybauskaitė s prezidentem Lechem Kaczyńskim 28. srpna 2009 v prezidentském paláci v Polsku

Grybauskaitė maturovala na tehdejší Vilniuské střední škole Salomėji Nėris, v roce 1983 politickou ekonomii na tehdejší Leningradské univerzitě A. Ždanova v Leningradě, v roce 1988 v Moskvě habilitovala na doktorku věd. V letech 1983 až 1989 byla členkou Komunistické strany Sovětského svazu a do roku 1990 byla členkou Komunistické strany Litvy.[4] Vědecká hodnost jí byla v Litvě nostrifikována na doktorku sociálních věd − obor ekonomika. V roce 1991 na Georgetownské univerzitě v institutu Mezinárodních ekonomických styků absolvovala speciální program pro vedoucí činitele. Hovoří litevsky, anglicky, rusky, polsky a francouzsky.[5]

V letech 20012004 byla litevskou ministryní financí. V květnu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s Romanem Prodim zodpovědnou za oblast rozpočtu a finančního programování. Od listopadu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s José Barrosem a jejím portfóliem byly vzdělávání a kultura.

První prezidentka Litvy[editovat | editovat zdroj]

17. května 2009 byla v prvním kole jako první žena zvolena prezidentkou Litvy, když získala 68,21 % hlasů, při volební účasti téměř 52 % oprávněných voličů.[2] Inaugurace se konala 12. července 2009.

V roce 2014 se rozhodla kandidovat na druhé funkční období, v prvním kole prezidentských voleb získala 45,89 % hlasů a postoupila do druhého kola společně s bývalým ministrem financí a europoslancem Zigmantasem Balčytisem, který získal 13,62 % hlasů. Druhé kolo voleb v květnu 2014 vyhrála ziskem 57,9 % hlasů, Balčytis získal 40,1 % hlasů.[3]

Zhoršení litevsko-ruských vztahů[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2014 označila Dalia Grybauskaitė Rusko za „teroristický stát“ a obvinila jej z „agrese proti Ukrajině“. Proti tomu se ostře ohradilo ruské ministerstvo zahraničí, které její slova označilo za extremistická. Skupina poslanců ruské Státní dumy vedená komunisty vyzvala ruskou vládu, aby s Litvou přerušila diplomatické styky. Ani poté prezidentka své výroky nezmírnila. „Na východě Ukrajiny operují ruští vojáci. Stát, který vysílá k sousedovi těžkou bojovou techniku bez označení, vykazuje příznaky terorismu,“ uvedla.[6]

Na konci února 2015 podpořila obnovení povinné branné povinnosti Litevců v důsledku ruské agrese na Ukrajině.[7]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
EstonskoEstonsko Estonsko EST Order of the Cross of Terra Mariana - 1st Class BAR.png Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[8] 2013, 16. května
FinskoFinsko Finsko FIN Order of the White Rose Grand Cross BAR.png velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[9] 2013, 14. května
IslandIsland Island ISL Icelandic Order of the Falcon - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu islandského sokola[10] 2011, 25. srpna
ItálieItálie Itálie ITA OMRI 2001 GC-GCord BAR.svg velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[11] 2018, 22. června
LitvaLitva Litva[12] LTU Order of the Lithuanian Grand Duke Gediminas - Commander's Cross BAR.png komtur Řádu litevského velkoknížete Gediminase 2003, 25. června
LTU Order of Vytautas the Great with the Golden Chain BAR.png velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem 2009, 10. července
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko LVA Order of the Three Stars - Commander BAR.png velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd[13] 2011, 4. února
Kříž uznání I. třídy
MaltaMalta Malta MLT Xirka Gieh ir-Repubblika BAR.svg Řád Xirka Ġieħ ir-Repubblika[14] 2012, 29. května
MoldavskoMoldavsko Moldavsko MD Orden of Republicl Rib.png Řád republiky[15] 2015, 22. dubna
MonakoMonako Monako MCO Order of Saint-Charles - Grand Officer BAR.png velkodůstojníci Řádu svatého Karla[16] 2012, 15. října
NěmeckoNěmecko Německo GER Bundesverdienstkreuz 9 Sond des Grosskreuzes.svg velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 2013, 11. července
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko NLD Order of the Dutch Lion - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu nizozemského lva[17] 2018, 13. června
NorskoNorsko Norsko Order Sint Olaf 1 kl.png velkokříž Řádu svatého Olafa[18] 2011, 5. dubna
PolskoPolsko Polsko POL Order Orła Białego BAR.svg rytíř Řádu bílé orlice[19] 2019, 21. ledna
RumunskoRumunsko Rumunsko ROU Order of the Star of Romania 1999 Collar rosette.svg velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy 2016, 18. května
SlovinskoSlovinsko Slovinsko Order for Exceptional Merits (Slovenia).png Řád za mimořádné zásluhy[20] 2016, 29. února
ŠvédskoŠvédsko Švédsko Seraphimerorden ribbon.svg rytíř Řádu Serafínů[21] 2015, 7. října
UkrajinaUkrajina Ukrajina Order of Freedom of Ukraine.png Řád svobody[22] 2018, 7. prosince
Coat of arms of the Sovereign Military Order of Malta (variant).svg Suverénní řád Maltézských rytířů OPMM-co.svg řetěz Maltézského záslužného řádu[23] 2015, 29. října

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dalia Grybauskaiteová [online]. BBC Czech, [2004]. Dostupné online. 
  2. a b Prezidentkou Litvy je poprvé žena | Svět. Lidovky.cz [online]. 2009-05-17 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Litva má staronovou prezidentku, Grybauskaitéová obhájila | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje [online]. 2014-05-25 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky) 
  4. "President of Lithuania Gets Punk’d After Declaring Russia a ‘Terrorist State’". Observer. 14. prosince 2014.
  5. Dr. Dalia Grybauskaitė. Curriculum Vitae [online]. Evropská komise [cit. 2009-02-27]. Dostupné online. 
  6. Rusko je teroristický stát, tvrdí prezidentka Litvy. NATO slibuje podporu. Lidovky.cz [online]. 2014-11-21. Dostupné online. 
  7. EHL, Martin. Litevci obnovují kvůli hrozbě ruské agrese povinnou vojenskou službu. Hospodářské noviny [online]. 2015-02-24 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky) 
  8. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  9. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  10. web.archive.org [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  11. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  12. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  13. VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  14. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  15. ȘTIRILE, PUBLIKA MD-AICI SUNT. RECOMANDĂRILE preşedintelui Lituaniei pentru ca Moldova să se integreze cât mai repede în UE | PUBLIKA .MD - AICI SUNT ȘTIRILE. www.publika.md [online]. 2015-04-22 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (rumunsky) 
  16. N° 8091 du VENDREDI 19 OCTOBRE 2012 * Ordonnance Souveraine n° 3.987 du 15 octobre 2012 portant élévation dans l’Ordre. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  17. Royal visit crowns Lithuanian-Dutch friendship. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (norsky) 
  19. Valstybinis vizitas Lenkijoje – pasiektų rezultatų įtvirtinimas | Lietuvos Respublikos Prezidentė. web.archive.org [online]. 2019-02-23 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  20. Predsednik Republike Slovenije | Red za izredne zasluge. www.up-rs.si [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  21. Švedijos karališkasis vizitas – šalių bendrystės įtvirtinimas. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (litevsky) 
  22. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №413/2018. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (ua) 
  23. Visita Ufficiale del Presidente della Lituania » Sovrano Ordine di Malta - Sito ufficiale. web.archive.org [online]. 2015-12-08 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]