Karel František Pitsch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel František Pitsch
Základní informace
Narození 5. února 1786
Bartošovice v Orlických horách
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 18. června 1858 (ve věku 72 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Žánry klasická hudba a duchovní hudba
Povolání varhaník, hudební skladatel a pedagog
Nástroje varhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel František Pitsch (něm. Karl Franz Pitsch, v českých pramenech také často psáno Pič) (5. února 1786 Bartošovice v Orlických horách[1]12. června 1858 Praha) byl českoněmecký varhaník, hudební skladatel a pedagog. Je považován za mistra kontrapunktu a jednoho z posledních představitelů pozdně barokního varhanního umění v Čechách.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 5. února 1786 v Bartošovicích v Orlických horách. Základy hry na klavír a varhany získal od svého otce. Od roku 1794 byl žákem K. Bacha v Reichenbachu (dnes polský Dzierżoniów ve Slezsku). Studoval na gymnáziu v Jičíně a v Jindřichově Hradci. V Jindřichově Hradci byl jeho učitelem varhaník Franz Otto, který ho kromě hry na klavír a varhany učil i kontrapunktu. Po studiu filozofie na Karlově univerzitě v Praze působil v letech 1809–1815 jako vychovatel v měšťanské rodině v Táboře a v letech 1815–26 jako učitel hudby v rodině rytíře Michaela von Manner v Bohdalicích na Moravě. Krátce si ještě doplnil vzdělání ve Vídni, kde se spřátelil se Simonem Sechterem.

Roku 1826 přesídlil do Prahy a působil jako varhaník a učitel hudby. V roce 1832 se stal varhaníkem v kostele svatého Mikuláše na Malé straně. V roce 1839 začal učit na Varhanické škole v Praze a již o rok později byl jmenován jejím ředitelem.

Stal se vysoce ceněným varhaníkem a vyhledávaným pedagogem. Mezi jeho žáky patřili např. Josef Leopold Zvonař, Alois Hnilička, Karel Bendl, Eduard Nápravník i Josef Förster mladší. Byl čestným členem řady uměleckých společností: pražské Společnosti na podporu hudby, Cecilské hudební jednoty, Salcburského Mozartea či holandské Maatchapyj toot Bevordering der Toonkunst.

Byl rodilým mluvčím němčiny a česky se začal učit až ve svých šedesáti letech. Přesto dosáhl dobré jazykové úrovně. Zemřel v Praze 12. června 1858. Je pohřben na Olšanech.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším dílem Karla Františka Pitche je sbírka 72 varhanních preludií a fug Museum für Orgelspieler, která vyšla ve třech svazcích v letech 1832–1834. Obsahuje mimo jiné skladby starých českých barokních mistrů jako byli Josef Seger, František Xaver Brixi, Bohuslav Matěj Černohorský, Jan Zach a Václav Jan Kopřiva. Dodnes se k ní obracejí vydavatelé staré české hudby i když v mnoha případech nejde o původní skladby, ale o Pitchovy úpravy a ani autorství skladeb není ve všech případech jednoznačné.

Chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Missa D pro smíšený sbor a orchestr
  • Te Deum pro smíšený sbor a orchestr
  • Requiem pro smíšený sbor
  • Gradulate

Varhanní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 6 kontrapunktische Veränderungen über die Österreichische Volkshymne
  • 6 Präludien op. 6
  • Generalbass Übungen und Generalbass-Stimme aus der Kantate J. S. Bachs
  • Alleluja, paschale, fuga
  • Zwanzig der gebräulichsten katholische Choräle
  • Třináctero skladeb pro varhany
  • Fuga Es-dur

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Das Grab (Hrob)
  • Věrný přítel
  • Pastorela

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]