Karambola obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKarambola obecná
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád šťavelotvaré (Oxalidales)
Čeleď šťavelovité (Oxalidaceae)
Rod averrhoa (Averrhoa)
Binomické jméno
Averrhoa carambola
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karambola obecná Averrhoa carambola L., tzv. „malajská hvězda“, z čeledi šťavelovité (někdy též uváděno z čeledi Averrhoaceae) je tropický stálezelený strom původem z jihovýchodní Asie, který se pěstuje pro šťavnaté, kyselé ovoce nazývané jako karambolky. Obsažené šťavelany mohou u některých lidí vyvolávat záchvaty, poruchy mozku, a ve výjimečných případech končí smrtí.

Původ a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Karambola obecná pochází z jihovýchodní Asie. Jmenovitě z Malajsie, Číny a Indie. Nejvíce se pěstuje hlavně na Antilách, Havaji, v Indii a v Malajsii.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Pěstuje se jako ovocný strom, protože rodí žluté ovoce, vypadající jako hvězdy. Odtud její anglický název Star Fruit . Ovoce se konzumuje buď čerstvé, nebo se zpracovává na džusy a džemy. Z karambolek se vyrábí též víno.[1]

Botanický popis[editovat | editovat zdroj]

Je to nízký strom do 12 m výšky s listy střídavými, lichozpeřenými, s lístky vstřícnými, vejčitými, při rašení červenými, později žlutozelenými nebo tmavě zelenými. Malé, světle červené, vonné květy se tvoří během celého roku přímo na kmeni[2] - tzv. „kauliflorie“ a jsou oboupohlavné.[3] Plod je 5-7 (až 12) cm dlouhá, protáhlá, voskově žlutá bobule s pěti výraznými žebry.[2] Semena jsou hnědá a oválná.

plody na stromě

Plod[editovat | editovat zdroj]

Šťavnatá dužnina je sladkokyselá až kyselá, obsahuje značné množství vitaminu C a šťavelanů. Při výzkumech na pokusných myších bylo zjištěno, že právě tyto šťavelany mohou způsobovat mozkové příhody a záchvaty, vedoucí v extrémních případech až ke smrti.[4] Tato vlastnost je nazývaná jako šťavelová toxicita nebo karambolová neurotoxicita. Plody snášejí dobře přepravu. Při skladování může docházet k hnědnutí, hlavně když je narušen povrch plodů. Toto hnědnutí způsobují obsažené taniny. Pokud se karambolky skladují například nařezané na plátky, může se tomuto hnědnutí předejít skladováním ve vakuu.

plody

Ekologické nároky[editovat | editovat zdroj]

Roste v teplých nížinách do 600 m nad mořem. Optimální průměrná roční teplota je 26-28 °C. Je rozšířena v tropech. Vyžaduje propustné půdy.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožování může být buď generativní (semeny) nebo vegetativní (vzdušným hřížením, očkováním). Pro karamboly byla též vyvinuta metoda rychlé mikropropagace in vitro, která dosahuje úspěšností až 90 %.[5] Tato metoda se ale nevyužívá v praxi. Roubuje se na semenáče vlastního druhu.[3]

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Semenáče plodí od 4.-5. roku. Štěpované rostliny pak o rok dříve. Kvetou vícekrát za rok. Plody dozrávají za 4 až 5 měsíců po odkvětu. Z jednoho květenství (laty) bývají 2-3 plody. Přezrálé plody padají na zem a kazí se, proto se sklízí v plné zralosti. Jeden strom může dát 25-50 kg karambolek/rok.[3]

Příbuzné rody a druhy[editovat | editovat zdroj]

Do stejné čeledě šťavelovitých patří též rod Oxalis a Connaropsis. Příbuznými druhy pak jsou:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zelený, V. 1982. Botanika I.; Soustavná botanika. VŠZ. Praha.
  2. a b Valíček, P. et al. 2002. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia. Praha. ISBN 80-200-0939-6 EAN 9788020009395
  3. a b c Pospíšil. 1990. Ovocnictví. Mendelova Zemědělská Univerzita. Brno.
  4. Chen, C. L. et al. 2002. Neurotoxic effects of carambola in rats: The role of oxalate. Journal of the Formosan Medical Association. 101(5): 337-341.
  5. Li, J. H. et al. 1999. Experiment of fast propagation of Carambola in vitro. China-Fruits. Číslo. 4. Str. 37.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]