Přeskočit na obsah

Josefův Důl (okres Mladá Boleslav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josefův Důl
Zámek Josefův Důl
Zámek Josefův Důl
Znak obce Josefův DůlVlajka obce Josefův Důl
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMladá Boleslav
Obec s rozšířenou působnostíMladá Boleslav
(správní obvod)
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel430 (2024)[1]
Rozloha0,66 km²[2]
Katastrální územíJosefův Důl u Mladé Boleslavi
Nadmořská výška215 m n. m.
PSČ293 07
Počet domů54 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJosefův Důl 6
293 07 Josefův Důl u Ml. Boleslavi
ou.josefuvdul@volny.cz
StarostaBc.Jaroslav Čech
Oficiální web: www.obec-josefuvdul.cz
Josefův Důl
Josefův Důl
Další údaje
Kód obce529613
Kód části obce61506
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Josefův Důl (německy Josephsthal) se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský. Žije zde 430[1] obyvatel.

Ve vzdálenosti 4 km jižně leží statutární město Mladá Boleslav, 10 km severovýchodně město Mnichovo Hradiště, 19 km jižně město Benátky nad Jizerou a 24 km severovýchodně město Turnov.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1790. Historie obce není dlouhá. Původně byla součástí obce Debř a tvořilo ji jen několik domků. Rozvoj obce začal v 60. letech 18. století po přestěhování textilní výroby z Kosmonos v roce 1763[rozpor]. Zakladatelem továrny byl feudál hrabě Bolza.

V roce 1793 zakoupil textilku Johann Josef Leitenberger, který vlastnil továrny v Nových Zákupech („sídelní“ město Leitenbergerů) a Verneřicích.[4] V roce 1833 nastoupil do vedení továrny Bedřich Leitenberger – to už byla třetí generace podnikavé rodiny Leitenbergerů. Brzy nastal velký rozvoj výroby a s ním také rozvoj vlastní obce. Od roku 1872 se jednalo o odluce místní obce Josefova Dolu od katastrální obce Debř-Hrdlořezy. V té době byly veškeré reality (pozemky a budovy) v obci majetkem firmy Leitenberger. Rozsáhlý areál textilní továrny v oblouku řeky Jizery byl parkem, kterému vévodil zámek postavený v roce 1860 v palladienském stylu, oddělen od sídliště tvořeného převážně činžovními domy a třemi stylovými vilami.

V roce 1873 byla odluka obce od obce Debř-Hrdlořezy provedena a tím byla započata historie samostatné obce Josefův Důl. Obec byla převážně německá a velkým překvapením bylo vítězství Čecha Františka Jeníka, ředitele zahradnictví, v prvních volbách starosty konaných v červenci 1873. Jeník byl starostou obce do července 1884. V té době byla postavena škola s vyučovacím jazykem německým a rodinná hrobka Leitenbergerů.

Po tragické smrti syna a nástupce barona Leitenbergera koupila v roce 1905 továrnu a domy v obci akciová společnost Cosmanos a v roce 1920 koupila i zámek s parkem. Do roku 1924 měla obec název Josefodol, pocházející z německého názvu Josefstahl, až po výnosu min. vnitra z tohoto roku byl název změněn na Josefův Důl. Obec sama neměla žádný majetek, teprve koupí od fy. Cosmanos v roce 1926 získala zámek s parkem a v roce 1937 ve zdejším katastru 8ha a v katastru bradleckém také 8ha půdy. Rozvoj obce až do roku 1932 byl podmíněn dobrou prosperitou textilky, jejíž chod byl zastaven na dva roky v době všeobecné hospodářské krize. Těsně před druhou světovou válkou byl krátkodobě obnoven, ale v jejím průběhu sloužila továrna německému válečnému průmyslu.

Textilní výroba byla v „Josefodole“ (jak si místní obyvatelé zkracují název obce) obnovena až po skončení druhé světové války. V roce 1946 byla místní textilka začleněna do nově zřízeného národního podniku Tiba, Dvůr Králové nad Labem. Josefův Důl se stal čistě průmyslovou obcí.

Ve vsi Josefův Důl u Kosmonos s 426 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody: poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, lékař, biograf Sokol, holič, hostinec, konsum, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, textilní továrna.[5]

Po roce 1989

[editovat | editovat zdroj]

Události po 17. listopadu 1989 se v obci neprojevily ihned. Závod v Josefově Dole se oddělil od TIBY st.p. a začalo jednání o spojení se silným zahraničním partnerem v textilním oboru z Německa. I když byla samostatnost josefodolské továrny vstřícně projednána na Ministerstvu průmyslu, vedení továrny však raději zvolilo kupónovou privatizaci v rámci celého podniku, což nakonec další existenci textilní výroby v Josefově Dole nijak neprospělo: výroba byla v obci ukončena k 31. srpnu 1999, čímž skončila 236 let trvající tradice potiskování tkanin v Josefově Dole.

Zastupitelstvo obce se pokoušelo dát do pořádku majetkové poměry vč. historického majetku obce. Jednou z těchto nemovitostí byl i zámek, který byl prodán Fondu národního majetku v rámci privatizačního projektu nově vzniklé firmě Bostas s.r.o. v Mladé Boleslavi. Obec vstoupila do jednání o vydání nemovitosti v červnu 1993 právě v okamžiku, kdy tato společnost chtěla zámek prodat další firmě, která chtěla objekt rekonstruovat na luxusní ubytovací zařízení. Zástupci obce sjednali finanční vyrovnání se společností Bostas a pokusili se zámek zrekonstruovat, ale nakonec byl projekt ukončen, když banka poskytla část úvěru a poté s úvěrováním skončila. Dnes je zámek zdevastován.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[6]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mladá Boleslav[6]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mladá Boleslav[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mladá Boleslav[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mladá Boleslav[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[11]

Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1992 byla obec součástí města Mladá Boleslav.[12]

Silniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází silnice III. třídy.

Železniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Mladá Boleslav-Debř ve vzdálenosti 1 km ležící na trati 070 z Prahy do Turnova.

Autobusová doprava

[editovat | editovat zdroj]

Do obce zajíždí 3 linky Městské autobusové dopravy Mladá Boleslav.[13]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Cesta Johanna Josefa Leitenbergera ke slávě, s. 98. 
  5. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 520. (česky a německy)
  6. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 214.
  13. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]