Jordan Peterson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jordan Peterson
Jordan Peterson by Gage Skidmore.jpg
Narození 12. června 1962 (58 let)
Fairview, Calgary
Alma mater Albertská univerzita
McGillova univerzita
Grande Prairie Regional College
Pracoviště McGillova univerzita (1985–1993)
Harvardova univerzita (1993–1998)
University of Toronto (od 1998)
Obor psychologie
Podpis Jordan Peterson – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jordan Bernt Peterson (* 12. června 1962 Edmonton) je kanadský klinický psycholog, filosof a profesor psychologie na Torontské univerzitě. Jeho hlavními oblastmi studia jsou abnormální, sociální a osobnostní psychologie,[1] se zvláštním zájmem o psychologii náboženských a ideologických přesvědčení,[2] a posouzení a zlepšení osobnosti a výkonu.[3]

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval na Albertské univerzitě a McGillově universitě. Po studiích v letech 1991 do roku 1993 zůstal na McGillově univerzitě jako postdoktorandský pracovník, než se přesunul na Harvardovu univerzitu, kde byl asistentem a docentem na katedře psychologie. V roce 1998 se vrátil do Kanady na Torontskou univerzitu jako profesor.

Jeho první kniha Maps of Meaning: The Architecture of Belief (1999; česky doslova Mapy významu: Architektura přesvědčení) prostřednictvím několika vědeckých oblastí popisuje strukturu systému víry a mýtů, jejich roli v regulaci emocí, stvoření významu a motivaci ke genocidě.[4][5][6]

V květnu roku 2017 přednesl a natočil sérii přednášek nazvanou The Psychological Significance of the Biblical stories (česky Psychologický význam biblických příběhů),[7] ve které analyzuje archetypální příběhy v Genesis, jako vzorce chování důležité pro osobní, společenskou a kulturní stabilitu.[8]

V roce 2018 vydal druhou knihu nazvanou 12 Rules for Life: An Antidote to Chaos (česky 12 Pravidel pro život: Lék na chaos). V díle zdůrazňuje nutnost osobního rozvoje a převzetí odpovědnosti za své činy [9][10][11] V rámci propagace knihy podnikl světové turné.[12][13][14] Během turné poskytl rozhovor novinářce Cathy Newmanové v britském televizním kanálu Channel 4. Video rychle získalo pozornost médií a přes 10 miliónů zhlédnutí na YouTube.[15][16][17] Kniha byla označena nejlépe prodávanou knihou v internetovém obchodě Amazon ve Spojených státech amerických a Kanadě.[18][19]

Od roku 1989 je ženatý s Tammy Robertsovou, mají syna Juliana a dceru Mikhailu. V r. 2019 nastoupil léčbu kvůli důsledkům užívání léku benzodiazepin, který mu byl předepsán ke zvládnutí stresu kvůli manželčině onemocnění nevyléčitelnou formou rakoviny. [20]

Názory a kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Otevřeně kritizuje postmodernu a politiku identity.[21][22] Upozorňuje též na značnou ideologickou zabarvenost boje se změnou klimatu .[23] V roce 2016 zveřejnil na YouTubu sérii videí, ve kterých kritizuje politickou korektnost, neomarxismus a návrh kanadského zákona C-16, který má údajně chránit trans lidi před diskriminací na základě jejich genderové identity. Peterson poukazoval na to, že zákon je v podstatě nařízení určitého způsobu vyjadřování, což v jeho očích útočí na svobodu slova. Od té chvíle se o něj výrazně začala zajímat média.[24][25][26]

Jeho názory vzbuzují u části veřejnosti kontroverze. Někdy bývá svými oponenty označován jako stoupenec alternativní pravice, což Peterson důsledně odmítá a vysvětluje nepochopením jeho myšlenek. Odmítá být součástí jakékoli ideologie, která je dle jeho názoru vždy z principu v rozporu se svobodou myšlení, což považuje za jeden z hlavních problémů společnosti. Problémem pro jeho kritiky jsou také například jeho názory na současné změny v přístupu k genderové identitě. V roce mu například kvůli jeho názorům na otázky rasy, pohlaví a práva transgender osob zrušila plánované hostování Cambridgeská univerzita.[27]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jordan Peterson na anglické Wikipedii.

  1. Jordan B Peterson | Ph.D. | University of Toronto, Toronto | U of T | Department of Psychology | ResearchGate. ResearchGate [online]. [cit. 2018-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. 'We're teaching university students lies' - An interview with Dr Jordan Peterson. C2C Journal. 2016-12-01. Dostupné online [cit. 2018-04-01]. (anglicky) 
  3. Self Authoring - Plan a Better Life. Self Authoring - Plan a Better Life [online]. [cit. 2018-04-01]. Dostupné online. 
  4. MCCORD, Joan. Beyond Empiricism: Institutions and Intentions in the Study of Crime. [s.l.]: Transaction Publishers 212 s. Dostupné online. ISBN 9781412818063. (anglicky) Google-Books-ID: bZioQ3X6cQcC. 
  5. ELLENS, J. Harold. The Destructive Power of Religion: Models and cases of violence in religion. [s.l.]: Praeger 400 s. Dostupné online. ISBN 9780275979744. (anglicky) Google-Books-ID: Fp8QAQAAMAAJ. 
  6. GREGORY, Erik M.; RUTLEDGE, Pamela B. Exploring Positive Psychology: The Science of Happiness and Well-Being: The Science of Happiness and Well-Being. [s.l.]: ABC-CLIO 292 s. Dostupné online. ISBN 9781610699402. (anglicky) Google-Books-ID: yKgDDQAAQBAJ. 
  7. The psychological significance of the Biblical stories. ResearchGate [online]. [cit. 2018-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Why Are Non-Believers Turning to Their Bibles? - Quillette. Quillette. 2017-11-12. Dostupné online [cit. 2018-04-01]. (anglicky) 
  9. Christie Blatchford sits down with ‘warrior for common sense’ Jordan Peterson. National Post. 2018-01-19. Dostupné online [cit. 2018-03-31]. (anglicky) 
  10. What’s So Dangerous About Jordan Peterson?. The Chronicle of Higher Education. 2018-01-17. Dostupné online [cit. 2018-03-31]. 
  11. LOTT, Tim. Jordan Peterson: ‘The pursuit of happiness is a pointless goal’. the Guardian [online]. 2018-01-21 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. The ‘anti-snowflake’ crusader speaks out. Evening Standard. Dostupné online [cit. 2018-03-31]. (anglicky) 
  13. The curious star appeal of Jordan Peterson | The Spectator. The Spectator. 2018-01-20. Dostupné online [cit. 2018-03-31]. (anglicky) 
  14. Edmonton’s Citadel Theatre apologizes over how it handled Jordan Peterson event. Global News. Dostupné online [cit. 2018-03-31]. (anglicky) 
  15. DOWARD, Jamie. ‘Back off’, controversial professor urges critics of Channel 4's Cathy Newman. the Guardian [online]. 2018-01-21 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. BROOKS, David. Opinion | The Jordan Peterson Moment. The New York Times. 2018-01-25. Dostupné online [cit. 2018-03-31]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  17. Subscribe to The Australian | Newspaper home delivery, website, iPad, iPhone & Android apps. www.theaustralian.com.au [online]. [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. David Staples: Dark day as Citadel Theatre snubs controversial author. Edmonton Journal. 2018-01-19. Dostupné online [cit. 2018-03-31]. (anglicky) 
  19. Amazon Best Sellers: Best Books. www.amazon.com [online]. 2018-01-31 [cit. 2018-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  20. DONNELLY, Aileen. National Post [online]. 2020-02-11 [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. The Curious Case of Jordan Peterson - Areo. Areo. 2017-09-17. Dostupné online [cit. 2018-03-31]. (anglicky) 
  22. Jordan Peterson Exposes the Postmodernist Agenda. www.theepochtimes.com. 2017-06-21. Dostupné online [cit. 2018-03-31]. (anglicky) 
  23. MARSH, Sarah. Cambridge University rescinds Jordan Peterson invitation. The Guardian. 2019-03-20. Dostupné online [cit. 2020-06-07]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  24. Christie Blatchford sits down with ‘warrior for common sense’ Jordan Peterson. National Post. 2018-01-19. Dostupné online [cit. 2018-03-31]. (anglicky) 
  25. What’s So Dangerous About Jordan Peterson?. The Chronicle of Higher Education. 2018-01-17. Dostupné online [cit. 2018-03-31]. 
  26. LOTT, Tim. Jordan Peterson: ‘The pursuit of happiness is a pointless goal’. the Guardian [online]. 2018-01-21 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Firma vydá novou knihu Jordana Petersona, zaměstnanci kvůli tomu plakali. Aktuálně.cz [online]. 2020-11-27 [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]