Jindřich Otta z Losu
| Jindřich Otta z Losu | |
|---|---|
 Erb Ottů z Losu (reprodukce V. Krále z Dobré Vody, 1891) | |
| Karlštejnský purkrabí za rytířský stav | |
| Ve funkci: 1619 – 1620 | |
| Panovník | Fridrich Falcký |
| Předchůdce | Adam Hrzán z Harasova |
| Nástupce | Přibík Jeníšek z Újezda |
| Podkomoří králové v Čechách | |
| Ve funkci: 1619 – 1620 | |
| Panovník | Fridrich Falcký |
| Předchůdce | Kryštof Wratislav z Mitrowicz na Březině |
| Nástupce | Kryštof Wratislav z Mitrowicz na Březině |
| Člen direktoria Českého království za rytířský stav | |
| Ve funkci: 24. květen 1618 – 4. listopad 1619 | |
| Předchůdce | direktorium ustaveno den po pražské defenestraci |
| Nástupce | činnost direktoria ukončena |
| Narození | 1541 |
| Úmrtí | 21. června 1621 (ve věku 79–80 let) Staroměstské náměstí, Praha  Habsburská monarchie |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Choť | Eliška (Kinská) z Vchynic |
| Rodiče | Jiří mladší Otta z Losu a Kateřina ze Schönfeldu |
| Děti | Kateřina, provd. Pětipeská z Chýš a Egerberka, Jiří († 1590) |
| Příbuzní | zeť: Odolen Pětipeský z Chýš a Egerberka |
| Sídlo | Komárov |
| Náboženství | Jednota bratrská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich Otta z Losu (1541 – 21. června 1621, Praha) byl rytíř z rodu Ottů z Losu, člen direktoria českých stavů v době stavovského povstání (1618–1620). Dříve působil jako císařský rada, ale i za vlády zimního krále Fridricha Falckého v letech 1619–1620 působil ve funkci podkomoří králové,[1] v těchto letech byl i karlštejnským purkrabím za rytířský stav.
V roce 1602 koupil statek Komárov, který měl přejít po jeho smrti na manželku Elišku z Vchynic a po její smrti na dceru Kateřinu Pětipeskou z Losu, majetek byl ale v roce 1621 zkonfiskován.
Závěr života
[editovat | editovat zdroj]Po porážce stavovského povstání byl Otta z Losu v únoru 1621 na základě císařského příkazu Ferdinanda II. zatčen a uvězněn v Bílé věži Pražského hradu, přestože šlo o nemocného, asi osmdesátiletého starce. Dle císařských směrnic tu nebylo třeba prokazovat vinu a obhajoba nebyla nikomu povolena. Před vyšetřovací komisí Otta z Losu trval na tom, že stavovský odpor nebyl vzpourou proti králi, ale obranou privilegií Českého království.[2] Mimořádný tribunál jej odsoudil k popravě – spolu s dalšími „českými pány“. Původní verdikt zněl rozčtvrcení zaživa, ale dostalo se mu částečného omilostnění, takže byl „pouze“ sťat. Na popraviště vešel jako čtvrtý z rytířského stavu a jako sedmý v celkovém pořadí. Byl českobratrské víry, ale kněz tohoto náboženství mu povolen nebyl.[3] Poprava byla vykonána na Staroměstském náměstí dne 21. 6. 1621. Hlavu Otty z Losu přibil popravčí na Staroměstskou mosteckou věž, kde zůstala až do listopadu 1631, kdy byly lebky při vpádu saské armády sejmuty a uloženy k poslednímu spočinutí se všemi poctami v Týnském chrámu. Po odchodu Sasů se lebky záhadně ztratily a o dalších osudech ostatků popravených se pouze spekuluje (rok 2021).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/palacky1832.pdf (str. 377)
- ↑ http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/ex221.pdf (str. 5)
- ↑ PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Vyd. 4., autorem doplněné a přepracované. vyd. Praha: Rodiče 318 s. ISBN 80-86695-44-1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
z Losu ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Rozrod Ottů z Losu
