Přeskočit na obsah

Jindřich Otta z Losu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich Otta z Losu
Erb Ottů z Losu (reprodukce V. Krále z Dobré Vody, 1891)
Erb Ottů z Losu (reprodukce V. Krále z Dobré Vody, 1891)
Karlštejnský purkrabí
za rytířský stav
Ve funkci:
1619 – 1620
PanovníkFridrich Falcký
PředchůdceAdam Hrzán z Harasova
NástupcePřibík Jeníšek z Újezda
Podkomoří králové v Čechách
Ve funkci:
1619 – 1620
PanovníkFridrich Falcký
PředchůdceKryštof Wratislav z Mitrowicz na Březině
NástupceKryštof Wratislav z Mitrowicz na Březině
Člen direktoria Českého království
za rytířský stav
Ve funkci:
24. květen 1618 – 4. listopad 1619
Předchůdcedirektorium ustaveno den po pražské defenestraci
Nástupcečinnost direktoria ukončena

Narození1541
Úmrtí21. června 1621 (ve věku 79–80 let)
Staroměstské náměstí, Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Příčina úmrtípoprava stětím
ChoťEliška (Kinská) z Vchynic
RodičeJiří mladší Otta z Losu a Kateřina ze Schönfeldu
DětiKateřina, provd. Pětipeská z Chýš a Egerberka,
Jiří († 1590)
Příbuznízeť: Odolen Pětipeský z Chýš a Egerberka
SídloKomárov
NáboženstvíJednota bratrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Otta z Losu (154121. června 1621, Praha) byl rytíř z rodu Ottů z Losu, člen direktoria českých stavů v době stavovského povstání (16181620). Dříve působil jako císařský rada, ale i za vlády zimního krále Fridricha Falckého v letech 1619–1620 působil ve funkci podkomoří králové,[1] v těchto letech byl i karlštejnským purkrabím za rytířský stav.

V roce 1602 koupil statek Komárov, který měl přejít po jeho smrti na manželku Elišku z Vchynic a po její smrti na dceru Kateřinu Pětipeskou z Losu, majetek byl ale v roce 1621 zkonfiskován.

Závěr života

[editovat | editovat zdroj]

Po porážce stavovského povstání byl Otta z Losu v únoru 1621 na základě císařského příkazu Ferdinanda II. zatčen a uvězněn v Bílé věži Pražského hradu, přestože šlo o nemocného, asi osmdesátiletého starce. Dle císařských směrnic tu nebylo třeba prokazovat vinu a obhajoba nebyla nikomu povolena. Před vyšetřovací komisí Otta z Losu trval na tom, že stavovský odpor nebyl vzpourou proti králi, ale obranou privilegií Českého království.[2] Mimořádný tribunál jej odsoudil k popravě – spolu s dalšími „českými pány“. Původní verdikt zněl rozčtvrcení zaživa, ale dostalo se mu částečného omilostnění, takže byl „pouze“ sťat. Na popraviště vešel jako čtvrtý z rytířského stavu a jako sedmý v celkovém pořadí. Byl českobratrské víry, ale kněz tohoto náboženství mu povolen nebyl.[3] Poprava byla vykonána na Staroměstském náměstí dne 21. 6. 1621. Hlavu Otty z Losu přibil popravčí na Staroměstskou mosteckou věž, kde zůstala až do listopadu 1631, kdy byly lebky při vpádu saské armády sejmuty a uloženy k poslednímu spočinutí se všemi poctami v Týnském chrámu. Po odchodu Sasů se lebky záhadně ztratily a o dalších osudech ostatků popravených se pouze spekuluje (rok 2021).

  1. http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/palacky1832.pdf (str. 377)
  2. http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/ex221.pdf (str. 5)
  3. PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Vyd. 4., autorem doplněné a přepracované. vyd. Praha: Rodiče 318 s. ISBN 80-86695-44-1. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]