Jindřich Šlik
| Jindřich IV. Šlik | |
|---|---|
 | |
| 12. prezident Dvorské válečné rady | |
| Ve funkci: 1632 – 1649 | |
| Panovník | Ferdinand II., Ferdinand III. |
| Předchůdce | Hans Christoph von Löbel |
| Nástupce | Václav Eusebius Popel z Lobkowicz |
| Narození | 1580 |
| Úmrtí | 5. ledna 1650 (ve věku 69–70 let) Vídeň  Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | Strahovský klášter |
| Choť | Anna Marie ze Salm-Neuburgu |
| Rodiče | Jiří Arnošt Šlik a Sidonie Colonová z Felsu |
| Děti | František Arnošt Šlik Marie Sidonie Šliková |
| Příbuzní | Leopold Antonín Josef Šlik a František Josef Šlik (vnoučata) |
| Ocenění | 1644 Řád zlatého rouna (č. 405) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich IV. Šlik, hrabě z Holíče a Pasounu (německy Heinrich IV. Schlik, Graf zu Bassano und Weißkirchen; 1580 Cheb – 5. ledna 1650 Vídeň) byl polní maršál a v letech 1632 až 1649 byl předsedou dvorské válečné rady.[1] Pocházel z rodu Šliků.
Život
[editovat | editovat zdroj]V 17 letech vstoupil do císařské armády a bojoval v Uhrách pod generálem Georgem von Basta. Kolem roku 1604 vstoupil do španělské armády a v době bitvy na Bílé hoře velel moravskému pluku.
Třicetiletá válka
[editovat | editovat zdroj]Během bitvy na Bílé hoře padl do zajetí, ale následně byl omilostněn a od roku 1621 opět sloužil v císařské armádě, kde velel císařskému pluku. Se svým plukem bojoval v Uhrách pod velením generála Buquoye. V roce 1625 byl jeho pluk přidělen Valdštejnovu vojsku a Šlik velel dělostřelectvu.
Při bojích ve středním Německu se účastnil obsazení Magdeburgu. Roku 1626 porazil Mansfelda a byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra (Feldzeugmeister) a velel dělostřelectvu. V Uhrách jej Valdštejn pověřil opevňováním Komárna.
Roku 1627 byl povýšen na polního maršála. V této hodnosti se účastnil Dánské války. Po úspěšném zakončení této války se roku 1630 stáhl do ústraní. V letech 1632–1649 byl prezidentem Dvorské válečné rady. Tuto funkci vykonával až do své smrti 5. ledna 1650. Pohřben byl v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově v Praze.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rainer Knörle: Heinrich von Schlick, Reichsgraf zu Passaun und Weisskirchen, Erbherr zu Balingen, Tuttlingen, Rosenfeld und Ebingen, Tuttlinger Heimatblätter 67, 2004, s. 55-71.
- ↑ TISCHEROVÁ, Jana. Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky. Praha: Jalna, 2023. 880 s. ISBN 978-80-88421-04-7. S. 151.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Constantin von Wurzbach: Schlik, Heinrich (IV.) Graf. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 30. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1875, S. 109 f. (http://www.literature.at/viewer.alo?objid=11779&page=117&scale=3.33&viewmode=fullscreen, digitalizováno).
- C. Duncker: Schlik, Heinrich Graf von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 31, Duncker & Humblot, Leipzig 1890, S. 495–499.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (německy) Jindřich Šlik v Deutsche Biographie
- (německy) Heinrich von Schlick
