Jiří Douglas Sternberg
Jiří Douglas Sternberg | |
---|---|
Hlava českošternberské linie Leopoldovy větve konopišťských Sternbergů | |
Ve funkci: 18. července 1924 – 27. července 1965 | |
Předchůdce | Filip Sternberg |
Nástupce | Zdeněk Sternberg |
Narození | 10. prosince 1888 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. července 1965 (ve věku 76 let) nebo 4. července 1965 (ve věku 76 let) Bruneck Itálie |
Místo pohřbení | hřbitov v Aufhofenu |
Titul | hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává) |
Choť | (1921) Kunhuta Mensdorff-Pouilly (1899–1989) |
Rodiče | Filip Sternberg (1852–1924) a Karolína z Thurnu a Valsássiny-Como-Vercelli (1863–1944) |
Děti | 1. Anna, provdaná Seutter von Lötzen (1922–2011) 2. Zdeněk (1923–2021) 3. Karolina, provdaná Wratislavová (z Mitrowicz) (1924–2021) 4. Emanuel (1927–2013) 5. Filip (* 1929) 6. Terezie, provdaná Hrubá-Gelenj (1934–2012) 7. Kašpar (1935–2010) 8. Jan Bosco (1936–2012) 9. Marie Viktorie, provdaná Kopečková (* 1941) |
Příbuzní | bratr: Zdeněk Sternberg (1885–1899) sestra: Marie Gabriela Sternbergová (1890–1934) sestra: Terezie Sternbergová, provd. Mensdorff-Pouilly (1902–1985) švagr: František Josef Mensdorff-Pouilly (1897–1991) vnuk: Filip Sternberg (* 1956) vnuk: Jiří Sternberg (* 1968) vnuk: Eugen Václav Wratislav (* 1961) pravnučka: Anastasia Sternbergová (* 1999) pravnuk: Vojtěch Václav Sternberg (* 1996) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jiří Douglas Vojtěch Damasus hrabě Sternberg (10. prosince 1888 Praha – 4. července 1965 Bruneck, Jižní Tyrolsko)[1] byl český šlechtic, potomek šlechtického rodu Šternberků a vlastník hradu Český Šternberk.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 10. prosince 1888 v Praze jako druhý syn a druhý ze čtyř potomků hraběte Filipa Sternberga (1852–1924) a jeho manželky Karolíny hraběnky Thurn-Valsássina-Como-Vercelli (1863–1944).[pozn. 1]
Po strýci a otci zdědil statek Český Šternberk a Březinu.[pozn. 2] V září 1939 byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty. Za války byla na majetek uvalena vnucená správa a Jiří pracoval jako noční hlídač na stavbě.[4]
Po válce byl nakrátko zvolen předsedou místního národního výboru.[4][5] Jiří Sternberg vlastnil hrad Český Šternberk až do roku 1949, kdy byl hrad státem vyvlastněn. Podařilo se mu pak stát se správcem a působil tak ve funkci kastelána na svém bývalém hradě.[6] Turisty tam provázel jedenáct let.[7] Během svého působení sepsal inventář hradu, čímž mnoho původních předmětů zachránil.
V době komunistické zvůle ho okresní soud odsoudil ke třem letům vězení podmíněně za zatajení rodinných šperků a spekulaci s nimi. Společně s ním byla v připraveném procesu odsouzena ke dvěma letům podmíněně jeho sestra Terezie, provdaná Mensdorffová-Pouilly.[4][8]
Zemřel při návštěvě příbuzných v Rakousku a byl pohřben na hřbitově v obci Aufhofen, kde bylo později uloženo i tělo jeho manželky Kunhuty. Na náhrobku je nápis:[9]
Georg Reichsgraf
von Sternberg
* 10. 12. 1885
† 24. 7. 1965
R. J. P.Kunigunde
Reichsgräfin
von Sternberg
geb. Gräfin
Mensdorf Poully
* 11. 1. 1899
† 19. 11. 1989
Poblíž je také pohřbena nejstarší dcera Anna a její manžel Rueff Seutter von Lötzen.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Jiří Sternberg se oženil 6. dubna 1921 v Chotělicích s hraběnkou Kunhutou (Kunigunde) Mensdorff-Pouilly (11. ledna 1899 Praha – 19. listopadu 1989 Dírná), dcerou Emanuela Mensdorff-Pouilly (5. září 1866 Peggau, Štýrsko – 28. března 1948 Český Šternberk) a jeho manželky (sňatek 12. červenec 1892 Praha) hraběnky Anny Marie Vestfálské z Fürstenbergu (18. února 1869 Chlumec u Chabařovic – 29. prosince 1948 Český Šternberk). Narodilo se jim devět dětí (čtyři synové a pět dcer):
- 1. Anna Marie Karolina Ignatia Scholastika Pia (10. 2. 1922 Český Šternberk – 16. 6. 2011 Innsbruck)
- 2. Zdeněk Filip Maria Emanuel Jiří Ignatius (15. 8. 1923 Praha – 19. 1. 2021 Český Šternberk), restituoval hrad Český Šternberk
- 3. Karolina Maria Filipína Anna Stanislava Ignatia (6. 11. 1924 Praha – 10. 7. 2021 Dírná)
- ∞ (25. 9. 1947 Český Šternberk) hrabě Maximilian Josef Wratislav z Mitrowicz (5. 11. 1917 Dírná – 7. 4. 2002 Dírná)
- 4. Emanuel Petr Filip Maria Ignatius (11. 2. 1927 Praha – 2013)
- 5. Filip Leopold Adam Václav Ignatius Maria (* 27. 10. 1929 Praha)
- ∞ (4. květen 1955 Vorhelm) Maria Elisabeth Sophia Agatha Monika Droste zu Vischering (* 8. 9. 1932 Vorhelm – 6. 2. 1988 Ottmarsbocholt), jejich děti:
- 1. Theresa (* 20. 8. 1956 Darfeld – 28. 6. 1988 Hamburk)
- 2. Ludmila (* 4. 4. 1959 Lüdinghausen)
- ∞ (10. 5. 1982 Ottmarsbocholt) Ferdinand Korff-Harkotten (* 1. 9. 1949 Bad Lear)
- 3. Aglay (* 30. 3. 1967 Lüdinghausen)
- ∞ (26. 8. 1995 Ottmarsbocholt) Joseph Schulze-Wartenhorst (* 6. 10. 1962 Mnichov)
- ∞ (4. květen 1955 Vorhelm) Maria Elisabeth Sophia Agatha Monika Droste zu Vischering (* 8. 9. 1932 Vorhelm – 6. 2. 1988 Ottmarsbocholt), jejich děti:
- 6. Terezie Maria Ignatia Anna Karolína Emilia (* 14. 2. 1934 Praha – 29. 5. 2012 Praha), prodavačka pražského antikvariátu[10]
- ∞ (12. 9. 1960 Český Šternberk) Bedřich Hrubý z Gelenj (* 8. 10. 1927 Červené Pečky)
- 7. Kašpar (* 23. 10. 1935 Praha – 15. 12. 2010 Mnichov)
- ∞ (21. 7. 1973 Velhartice) Ursula Linck (* 21. 2. 1937 Tübingen), jejich dcera:
- 1. Karoline (* 2. 2. 1977 Mnichov)
- ∞ (21. 7. 1973 Velhartice) Ursula Linck (* 21. 2. 1937 Tübingen), jejich dcera:
- 8. Jan Bosco (25. 11. 1936 Praha – 14. 9. 2012), restituoval zámek Jemniště
- 9. Marie Viktorie (* 14. 8. 1941 Praha)
- ∞ (22. 5. 1965 Praha) Josef Kopeček (* 14. 1. 1933 Praha)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otec Filip Sternberg (13. srpna 1852 Březina – 18. července 1924 Jemniště) uzavřel sňatek s hraběnkou Karolínou Thurn-Valsássina-Como-Vercelli (5. října 1863 Bleiburg – 29. února 1944 Podlesí u Postupic) 1. května 1884 ve Vídni.
- ↑ Před druhou světovou válkou Sternbergové vlastnili v Čechách a na Moravě několik statků. Leopold IV. (1896–1957) ze starší rodové linie držel někdejší fideikomis Častolovice a Zásmuky, jeho bratr Jaroslav (1900–1943) spravoval Malenovice a Pohořelice na Moravě. Jiří Douglas z mladší linie vlastnil Český Šternberk a Radnice u Rokycan a konečně jeho sestra Terezie, provd. Mensdorff-Pouilly (1902–1985) zdědila Jemniště a Postupice, do roku 1934 je vlastnila spolu se sestrou Marií Gabrielou (1890–1934), ta však zemřela svobodná a bezdětná.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 364.
- ↑ MAREK, Miroslav. Sternberg 6 [online]. Geneaology.eu, 2002 [cit. 2016-06-17]. Dostupné online.
- ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 375. Dále jen Příběhy české šlechty.
- ↑ a b c VACULÍK, Pavel. Komunistická perzekuce šlechty. Praha: Baset, 2004. 134 s. ISBN 80-7340-026-X. S. 49.
- ↑ Příběhy české šlechty, s. 382
- ↑ Historie rodu Sternbergů [online]. Zámek Jemniště, 2014 [cit. 2016-06-17]. Dostupné online.
- ↑ Příběhy české šlechty, s. 383
- ↑ Příběhy české šlechty, s. 384
- ↑ MATULKOVÁ, Iva. Sternbergové – Potůčkovi – Silver A – Ležáky (I.) [online]. icot.cz, 2017-01-25 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Příběhy české šlechty, s. 401
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 109–115.