Jaroslav Vyhnis
Plk. Jaroslav Vyhnis | |
---|---|
Narození | 12. března 1919 Plzeň-Bory ![]() |
Úmrtí | 2. prosince 2005 (ve věku 86 let) Praha ![]() |
Národnost | Češi |
Povolání | pilot a veterán |
Ocenění | Čestné občanství hlavního města Prahy |
Choť | Věra Vyhnisová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Vyhnis (12. března 1919 Plzeň-Bory[1] – 2. prosince 2005 Praha) byl příslušník 116. perutě RAF.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Měl dva sourozence, jeho otec byl voják z povolání. Narodil se v kasárnách, jeho křtiny zařizoval vojenský kaplan. Započal studia Vyšší hospodářské školy v Klatovech, které nedokončil. Přihlásil se do výzvy „1000 pilotů republice“ a po absolvování výcviku se stal příslušníkem 1. leteckého pluku TGM[3] v Milovicích. Zde prodělal pěší výcvik, na letišti Boží dar poté i pilotní výcvik. Při obsazení republiky nacisty byl již pilotem-stíhačem v hodnosti desátníka, u 43. letky 4. stíhacího leteckého pluku v Praze-Kbelích.
Polsko
[editovat | editovat zdroj]V roce 1939 přešel s několika přáteli (jedním z nich byl např. Josef František) přes Ostravu do Polska, kde přijal spolu s dvanácti dalšími letci nabídku pro vstup do polského vojenského letectva.[4] Úkolem československých letců zde byl výcvik polských letců.[3] Na začátku září 1939[5] došlo k zahájení německého útoku na Polsko. Jaroslav Vyhnis se pokusil zabránit Němcům v napadení letiště. Útok skončil neúspěchem[5], touto akcí se však Jaroslav Vyhnis stal prvním československým pilotem, který ve válečném konfliktu zasáhl do bojů proti Luftwaffe.[6][7] Po přepadení Polska byl nucen s dalšími Poláky ustoupit směrem k východním hranicím, jednotka byla napadána sovětskými i německými letadly, nakonec se dostal se do sovětského zajetí. Prošel několika sovětskými internačními tábory, v říjnu 1940 byl repatriován do Velké Británie, 28. října přistál v Liverpoolu [2][3][8]
Velká Británie
[editovat | editovat zdroj]V Anglii byl pro urážku důstojníka Královského letectva přeřazen k československé pozemní jednotce, kde sloužil jako řidič tahače u dělostřelecké jednotky. V červnu 1941 se dostal zpět k letectvu. V červenci 1941 byl povýšen na četaře. Poté absolvoval přeškolovací a operační výcvik. V dubnu 1942 byl při přistání zraněn, léčil se čtyři měsíce v nemocnici v Oxfordu. Po vyléčení se stal příslušníkem 116. perutě RAF.[8] Peruť během války prováděla speciální úkoly. Sloužila k dopravě osob nad nepřátelským územím, spolupracovala s protiletadlovým dělostřelectvem či například vyhledávala ponorky. V roce 1943 byl opět těžce raněn, po vyléčení působil do srpna 1943 jako instruktor. Létal poté s adepty radiotelegrafiky a později sloužil u jednotky pro přepravu letounů. Na jaře 1945 létal jako instruktor u výcvikové jednotky na severovýchodě Anglie. V době služby u Britského královského letectva nebyl zařazen jako bojový pilot.[2][3]
Život po válce
[editovat | editovat zdroj]V srpnu 1945 se vrátil do Československa. V říjnu 1945 byl povýšen na podporučíka.[3] Krátce létal ve Škole pro učitele létání v Olomouci. Z vlastní vůle odešel v listopadu 1946 z letectva a pracoval jako vojenský referent.[8] Poté pracoval v textilním průmyslu, na šachtě ve Zbůchu, jako řidič ČSAD, v hotelovém průmyslu, v pohostinství a jako rekreační referent.[2] V roce 1965 byl částečně rehabilitován a povýšen na majora. Roku 1977 odešel do důchodu.[3]
Život po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]Po roce 1989 došlo k jeho úplné rehabilitaci a roku 1990 byl povýšen na plukovníka. Přítel[2] a podnikatel Jan Horal jej zaměstnal v letech 1998 až 2005 ve svém Hotelu Duo v Praze jako zástupce vedoucího úseku sportcentra.[9]
V roce 2005 byl jedním z válečných veteránů, kteří kritizovali postup ministerstva spravedlnosti v kauze katarského prince.[7]
Autor knihy
[editovat | editovat zdroj]Zážitky Jaroslava Vyhnise z jeho válečného působení jsou popsány v knize Zahájil jsem leteckou válku z roku 2002.[8][10]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Plukovník Jaroslav Vyhnis byl nositelem řady československých, polských a britských vyznamenání.[3][8][11]
Dne 19. prosince 2006 se stal čestným občanem městské části Praha 18.[8]
Při příležitosti stého výročí vzniku Československé republiky představil fotograf Jadran Šetlík soubor portrétů nazvaný Galerie osobností R.A.F. Jaroslav Vyhnis byl jednou z fotografovaných osobností.[12]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Medaile za účast ve válce roku 1939 (Polsko)
Československý válečný kříž 1939
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Československá vojenská medaile za zásluhy, I. stupeň
Kříž za chrabrost (Polsko)
Medaile za zásluhy o ČSLA, II. stupeň
Záslužný kříž ministra obrany České republiky, III. stupeň
Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Pamětní medaile k 20. výročí osvobození ČSSR
Hvězda 1939–1945
Evropská hvězda leteckých osádek
Medaile Za obranu
Válečná medaile 1939-1945
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jaroslav Vyhnis. www.vuapraha.cz [online]. VOJENSKÝ ÚSTŘEDNÍ ARCHIV. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Vyhnis, Jaroslav. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Plukovník letectva Jaroslav Vyhnis. www.obecdysina.cz [online]. KAPITOLY O OBCI DÝŠINĚ. Dostupné online.
- ↑ Čs letci v Polsku 1 - 16 září 1939 - Letci Plumlov z.s.. www.svazletcu.cz [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Čechoslováci v polském letectvu. warthunder.com [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Před sto lety se narodil Jaroslav Vyhnis. www.facebook.com [online]. Českoslovenští letci za 2. světové války [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Váleční veteráni kritizují ministra spravedlnosti. iDNES.cz [online]. 2005-08-26 [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Čestní občané Letňan: Jaroslav Vyhnis. www.letnanskelisty.cz [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-29.
- ↑ The last of the few ? the movie. The Independent [online]. 2002-05-12 [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zahájil jsem leteckou válku (Jaroslav Vyhnis). www.cbdb.cz [online]. Československá bibliografická databáze [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Vyhnis, Jaroslav : V. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Galerie veteránú R.A.F. – Jadran Šetlík [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Příslušníci československé zahraniční armády
- Příslušníci 116. perutě RAF
- Čestní občané hlavního města Prahy
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem
- Nositelé Československé medaile za zásluhy
- Nositelé Kříže za chrabrost (Polsko)
- Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Nositelé Hvězdy 1939–1945
- Nositelé Evropské hvězdy leteckých posádek
- Nositelé Medaile za obranu (Spojené království)
- Nositelé Válečné medaile 1939–1945
- Nositelé Záslužného kříže ministra obrany České republiky
- Narození 12. března
- Narození v roce 1919
- Narození v Plzni
- Úmrtí 2. prosince
- Úmrtí v roce 2005
- Úmrtí v Praze