Přeskočit na obsah

Jaroslav Lebeda

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Jaroslav Lebeda
akademický malíř PhDr. Jaroslav Lebeda
akademický malíř PhDr. Jaroslav Lebeda
Narození21. března 1910
Křížlice u Jilemnice, (okres Semily), Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. března 1944 (ve věku 34 let)
Praha, Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtísmrt gilotinou v popravčí místnosti sekyrárny Pankrác
Vzdělánígymnázium v Jilemnici[1]
Povolánípedagog, malíř, ilustrátor, redaktor dětského časopisu[2]
Partner(ka)Nina[3]
Dětisyn Jan[3]
Příbuznísestry[3]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Lebeda (21. března 1910 v Křížlicích u Jilemnice okres Semily – 22. března 1944 v Praze[4]) byl český pedagog[5], akademický malíř, grafik, ilustrátor učebnic a knih pro mládež a redaktor dětského časopisu.[2] Za protektorátu se účastnil protinacistického odboje. Ve věku 34 let byl odsouzen nacistickým soudem k trestu smrti.[6] Byl popraven gilotinou v pankrácké věznici v Praze dne 22. března 1944.[6]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Vazební foto J. Lebedy (1944)

Jaroslav Lebeda se narodil v Křížlicích (část obce Jestřabí v Krkonoších, okres Semily) v roce 1910.[7] Po studiu na gymnáziu v Jilemnici.[1] zahájil studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[7]

Za protektorátu spoluorganizoval[8] ilegální protinacistickou odbojovou skupinu českých levicových kulturních a vědeckých pracovníků – "Národní revoluční výbor inteligence" (NRVI).[9] [p 1].

Jaroslav Lebeda byl zatčen dne 29. ledna 1943.[5] Jeho vyšetřování na gestapu vedl komisař Böhm z protikomunistického oddělení.[3] Lebedovi bylo kladeno za vinu, že podporoval nepřátele říše na útěku tím, že jim zprostředkovával falešné osobní doklady.[7] Dále byl obviněn z velezrady a za to, že přechovával hledané osoby a i jinak napomáhání nepřátelům německé říše.[6] Lebeda byl vězněn v pankrácké věznici od konce ledna 1943.[3] Po věznění v Drážďanech byl přemístěn v prosinci 1943 zpět na Pankrác.[8] K smrti byl Jaroslav Lebeda odsouzen 12. ledna 1944. Na Pankráci byl vězněn v cele číslo 32 na oddělení II/a (oddělení pro vězně odsouzené k trestu smrti). Byl popraven 22. března 1944 v 15.55 hodin gilotinou v pankrácké sekyrárně.[3]

Ukázka z vězeňské tvorby

[editovat | editovat zdroj]
Autoportrét, 12. stránka z cyklu "Mému rodu"

Poslední stránka z cyklu dvanácti maleb s náboženskou tematikou nazvaných "Mému rodu", který vytvořil Jaroslav Lebeda několik týdnů před popravou – na cele smrti v Pankrácké věznici v Praze. Autoportrét datovaný 8. února 1944.[3] Celý cyklus "Mému rodu" zveřejnil Karel Rameš v knize[3], popisující formou jakéhosi deníku "běžný" život v pankrácké věznici.

Budu-li moci kreslit, přelstím čas

Dr. Jaroslav Lebeda, motto, [6]

Autorské výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1943 Jaroslav Lebeda: Výstavní síň Ars Melantrich, Praha 1[7]
  • 1976 Jaroslav Lebeda: Učitel, umělec, vlastenec, Ústřední klub školství a vědy ROH, Praha[7]
  • 1980 Jaroslav Lebeda, Galerie Vincence Kramáře, Praha[7]
  • 1981 Jaroslav Lebeda, Dům osvěty, Semily[7]
  • 1981 Jaroslav Lebeda, Okresní vlastivědné muzeum, Trutnov[7]
  • 1986–1987 Jaroslav Lebeda: Učitel, umělec, vlastenec, Národní pedagogické muzeum J. A. Komenského, Praha 1[7]

Jaroslav Lebeda v dokumentech

[editovat | editovat zdroj]

Autorské katalogy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1943 – Jaroslav Lebeda[7]
  • 1961 – Jaroslav Lebeda; Katalog výstavy obrazů Jaroslava Lebedy (Úvod napsal Jan Weiss ; výst. Osvětový dům Semily IV/1961, Vlastivědné muzeum Trutnov VI/1961)[2][7][10]
  • 1976 – Jaroslav Lebeda (Učitel, umělec, vlastenec)[7]
  • 1980 – Jaroslav Lebeda[7]
  • 1987 – Jaroslav Lebeda (Učitel, umělec, vlastenec)[7]

Antologie a sborníky

[editovat | editovat zdroj]
  • 1962 – Kdy zemřeli--?: přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých v letech ... Praha: St. knihovna ČSSR-Národní knihovna, [1937–1995?]. Bibliografický katalog ČSSR. České knihy.[11] (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1.1.1937 do 31.12.1962)[7]

Encyklopedie a slovníky

[editovat | editovat zdroj]
  • 1993 – Toman, Prokop, ed. Nový slovník československých výtvarných umělců. 4., nezměn. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993–1994. 16 sešitů.[12] (II. díl; L - Ž)[7]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Národně revoluční výbor inteligence (NRVI) byla protinacistická ilegální odbojová skupina českých levicových kulturních a vědeckých pracovníků. Byla založena ve druhé polovině roku 1941. Za jejím vznikem stálo II. ilegální ústřední vedení KSČ. Záměrem tohoto "výboru" měla být mobilizace nejširší vrstvy české inteligence do boje proti okupantům. Hlavním organizátorem "výboru" byl Julius Fučík. V září 1941 se předsedou "výboru" stal Vladislav Vančura.[9] Ke spolupracovníkům - členům "výboru" mimo jiné patřili: Bedřich Václavek, Prof. Ing. Dr. Viktor Felber, Pavel Kropáček, tajemník Klubu umělců Lubomír Linhart, Vincenc Makovský, česká herečka Božena Půlpánová, lékař - internista Miloš Nedvěd. NRVI vypracoval mnoho pokrokových návrhů na řešení základních problémů společenského a politického uspořádání v osvobozené vlasti. Činnost NRVI ale byla silně narušována zásahy gestapa, takže ani nedošlo k definitivnímu personálnímu zformování "výboru". V letech 1941 až 1942 byla nakonec činnost NRVI přerušena intenzivním nacistickým tlakem. Ten vyvrcholil dubnu 1942 a květnu 1942, kdy byla většina představitelů "výboru" zatčena gestapem a posléze popravena či umučena v koncentračních táborech.[9]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Krajina za školou [online]. Gymnázium v Jilemnici [cit. 2016-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-27. 
  2. ↑ a b c Lebeda, Jaroslav, 1910-1944 jk01071716 [online]. Knihovna Moravské galerie v Brně [cit. 2016-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-05. 
  3. ↑ a b c d e f g h RAMEŠ, Karel. Žaluji: pankrácká kalvarie (svazek II). Příprava vydání Vladimír Thiele; ilustrace akademický malíř dr. Jaroslav Lebeda. 2. vyd. Praha: Orbis - Praha, srpen 1946. 2 svazky (864 s.). Katalogový záznam v Národní knihovně Dostupné online. S. 499–509. Obsahuje rejstřík odsouzených k smrti; fotografie odsouzených k smrti; Graficky upravil a obálku navrhl Boris Hanš s použitím kresby akademického malíře dr. Jaroslava Lebedy; Svazek II: Obsahuje 76 stran hlubotiskových obrazových příloh, 104 stran obrazových příloh na křídě. 
  4. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z23, s. 150
  5. ↑ a b Oběti nacistů z řad učitelstva [online]. [cit. 2016-04-19]. Lebeda Jaroslav, učitel, akademický malíř, ilustrátor učebnic a knih pro mládež. Byl zatčen dne 29. I. 1943 a dne 22. III. 1944 popraven na Pankráci.. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Vernisáž kreseb politických vězňů [online]. Časopis pro historickou penologii, Vydává Institut vzdělávání - Kabinet dokumentace a historie VSČR, příloha 2004 [cit. 2016-04-19]. Soubor ve formátu *.pdf. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Lebeda Jaroslav [online]. Informační systém abART - full verze [cit. 2016-04-19]. Plná verze Informačního systému abART. Dostupné online. 
  8. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Jaroslav Lebeda). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 491. 
  9. ↑ a b c Národně revoluční výbor inteligence [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ Vybrané knihy z kategorie "Lebeda Jaroslav (1910-1944 malíř čes.)" [online]. Baila.net [cit. 2016-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-12. 
  11. ↑ Kdy zemřeli--?: přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých v letech
  12. ↑ Nový slovník československých výtvarných umělců

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaroslav_Lebeda&oldid=24028961“