Jan Špork
| Jan Antonín Špork | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1597 nebo 1595 Westerloh |
| Úmrtí | 6. srpna 1679 zámek Heřmanův Městec |
| Místo pohřbení | Kostel Nejsvětější Trojice v Kuksu |
| Povolání | voják a voják |
| Choť | Eleonora Marie z Finecku |
| Děti | František Antonín Špork Ferdinand Leopold Špork Marie Sabina Anna Kateřina |
| Rodiče | František Nolte Špork[1] a NN Sporck[1] |
| Rod | Šporkové |
| Příbuzní | Anna Kateřina Šporková a Marie Eleonora Františka Šporková (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Antonín Špork, původně Johann Sporck nebo též Sporgk či Spörkhen[2], později říšský hrabě s českým inkolátem Johann von Sporck (1595 či 1597, Westerloh, Delbrück – 6. srpna 1679, Heřmanův Městec)[3][2] byl německo-český šlechtic, generál jezdectva habsburských vojsk, rakouský maršál a otec významného českého mecenáše, hraběte Františka Antonína Šporka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z neurozených selských poměrů v obci Westerloh na historickém území Vestfálska, která se ve 20. století stala jednou z částí města Delbrück v okrese Paderborn v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.[4]
V souvislosti s datem narození Jana Šporka se objevují rozdílné informace. V některých zdrojích, včetně Ottova slovníku naučného, je uváděn rok 1597, zatímco jiné zdroje, včetně nápisu na jeho památníků v Delbrücku, uvádějí rok narození1595.
Jan Špork jako mladík vstoupil do armády bavorského vévody Maxmiliána, v jehož vojsku bojoval i roku 1620 v bitvě na Bílé hoře proti Čechům. V bavorských a později v císařských habsburských službách se zúčastnil mnoha bitev třicetileté války.
_34.jpg)
V císařských službách se velmi zasloužil o vítězství nad Turky a jeho zásluhy byly oceněny zprvu povýšením na velitele jízdy, dále na generála a později šlechtickým titulem říšského hraběte. Někdy se mu i jeho synovi šlechtici starých rodů vysmívali, že je „šlechtic-sedlák“. Když měl po svém povýšení zaplatit císaři obvyklý poplatek, odmítl jej zaplatit se slovy, že „darovaného hraběte nekupuje a kupovaného nechce“.
Za třicetileté války skoupil velké množství českých statků (konfiskátů), další statky získal od císaře za své zásluhy darem. Vlastnil statky a zámky v Lysé nad Labem, Konojedech, Heřmanově Městci, Morašicích, Choustníkově Hradišti, Vřešťově, Malešově a Hořiněvsi.[3][5]. Stal se jedním z nejbohatších feudálů v Českém království. Svému synovi tedy poskytl velmi dobré podmínky pro jeho mecenášskou činnost. Závistníci té doby mu zazlívali nejen bohatství, ale i strmou kariéru (prý se vyšvihl z pasáčka ovcí či sviní do panského stavu).[6] Neměli ho rádi ani poddaní, kteří ho v lidových pověstech obvinili z čarodějnictví a spolků s ďáblem.
Později bojoval v Polsku proti Švédům a v Uhrách proti Turkům i uherským povstalcům kurucům. Proslul vojevůdcovskými schopnostmi, ale i hrabivostí a krutostí (např. když roku 1672 dobyl Oravský hrad, ovládnutý povstalci pod vedením Gašpara Piky, nechal následně Piku a dalších 24 povstalců narazit na kůl).
Zemřel roku 1679 na svém zámku v Heřmanově Městci a byl pohřben v Lysé nad Labem ve starém kostele sv. Jana Křtitele, který zanikl v 19. století. František Antonín Špork nechal 4. dubna 1712 přenést ostatky svého otce z Lysé do rodinné krypty pod dosud nedokončeným a nevysvěceným kostelem Nejsvětější Trojice v Kuksu.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Jan Špork byl dvakrát ženatý. Poprvé s Annou Markétou z Linsingenu, podruhé s Eleonorou Marií Kateřinou z Finecku, se kterou měl dva syny, výše zmíněného Františka Antonína a Ferdinanda Leopolda, a dvě dcery, Marii Sabinu a Annu Kateřinu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b Rodokmeny: Sporck [online]. [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. (částečně anglicky a německy)
- ↑ a b Špork, Jan, 1597-1679 [online]. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Hugo Rokyta, František Antonín Špork a hospitál v Kuksu, in: Kuks, hospitál a Betlém, Státní turistické nakladatelství Praha 1963, s. 12
- ↑ Historické památky v obci [online]. Hořiněves: Obec Hořiněves [cit. 2022-07-14]. Dostupné online.
- ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Zapomenuté Konojedy, s. 55.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Antonín Špork na Wikimedia Commons - Šporkové změnili dějiny Lysé nad Labem
