Jan Tausinger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Tausinger
Základní informace
Narození 1. listopadu 1921
Piatra Neamț
Úmrtí 29. července 1980 (ve věku 58 let)
Praha
Žánry klasická hudba
Povolání dirigent, sbormistr, hudební skladatel a hudební pedagog
Nástroje viola
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Tausinger (1. listopadu 1921 Piatra Neamt, (Rumunsko) – 29. července 1980 Praha) byl český dirigent a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Maturoval na gymnáziu v Rumunsku. Na konzervatoři v Bukurešti studoval dirigování a skladbu u Dimitrie Cuclina, Mihaila Jory a Alfreda Mendelssohna. V letech 1948-1952 pokračoval v Praze na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění ve studiu dirigování u Metoda Doležila, Karla Ančerla a Roberta Brocka a ve studiu kompozice u Aloise Háby a Pavla Bořkovce. Založil a řídil Vysokoškolský umělecký soubor v Praze a Dělnický umělecký soubor Vítkovických železáren v Ostravě. Dirigoval rozhlasové orchestry v Bukurešti, v Plzni a v Ostravě. V roce 1954 se stal ředitelem Vyšší hudebně-pedagogické školy v Ostravě. V letech 19711976 byl ředitelem Státní konzervatoře v Praze a poté ředitelem hudebního vysílání Českého rozhlasu.

Jeho skladatelská činnost vycházela z lidových písní, které také sbíral v oblasti Beskyd a na Lašsku. Komponoval dětské a mládežnické budovatelské písně a politicky motivované kantáty (Kantáta o Klementu Gottwaldovi, Píseň o vrchním veliteli), psané v tradičním tonálním systému. V roce 1964 absolvoval letní kursy moderní hudby v Darmstadtu a poté začal používat i soudobé kompoziční techniky. Kantáta Ave Maria se sopránovým sólem, získala 1. místo v Mezinárodní skladatelské tribuně UNESCO v Paříži.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • I. symfonie "Osvobození" (1952)
  • Confrontazione (1964)
  • Správná věc. Vokálně symfonický obraz pro tenor sólo, smíšený sbor a orchestr z podnětu stejnojmenného eposu Vladimíra Majakovského (1966–67)
  • Preludium, sarabanda a postludium pro dechové nástroje, harfu, klavír a bicí nástroje (1967)
  • Musica evolutiva pro symfonický a komorní orchestr (1972)
  • Ave Maria pro soprán, recitaci a orchestr (1972)
  • Sinfonia bohemica pro sóla, mužský sbor a velký symfonický orchestr na texty J. A. Komenského, Julia Fučíka a Jaroslava Heyrovského (1975)
  • Sinfonia slovaca pro symfonický orchestr (1979)
  • Koncert pro housle a orchestr (1962–63)
  • Concertino meditazione pro violu a komorní orchestr (1965)
  • Improvizace pro klavír a orchestr "Hommage ä J. S. Bach" (1970)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Sonáta pro klavír (1948–50)
  • Sonáta pro housle a klavír (1954)
  • Partita pro violu a klavír 1954)
  • I. smyčcové trio (1960)
  • I. smyčcový kvartet (1961)
  • II. smyčcové trio (1964–65)
  • Le Awenture di un flauto e un'arpa (1965)
  • II. smyčcový kvartet (1966)
  • Sonatina emancipata pro trubku a klavír (1968)
  • Kvintet pro 2 trubky, lesní roh a 2 trombóny (1968)
  • Dva apostrofy pro dechové kvinteto (1968)
  • Canto di speranza pro housle, violu, violoncello a klavír (1969)
  • III. smyčcový kvartet (1970)
  • Hommage a Ladislav Černý pro violu a klavír (1971)
  • Deset dodekafonických etud pro klavír (1972)
  • IV. smyčcový kvartet "Struktury" (1972)
  • Colloquium pro 4 dechové nástroje (flétna, hoboj, klarinet, fagot, 1974)
  • On revient toujours.... Suita pro housle a klavír (1974)
  • Hukvaldský nonet (1974)
  • Comme il faut. Sonatina pro hoboj a klavír (1974)
  • Au derniére amour… Suita-sonáta pro violoncello a klavír (1974–75)
  • Nerovnoramennost. Trio pro flétnu, violoncello a klavír (1975)
  • Sonáta pro klarinet a klavír (1975)
  • Čtyři evokace pro flétnu, violu, violoncello a klavír (1976)
  • II. nonet "Črty" (1976)
  • III. nonet "Reminiscence" (1976)
  • Sextet pro flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh a klavír (1976)
  • 7 mikrochromofoni pro klarinet, violu a klavír (1977)
  • Dvě úvahy pro Due Boemi pro basklarinet a klavír (1977)
  • Čtyři kusy pro fagot a klavír (1977)
  • Interference pro housle, lesní roh a klavír (1977)
  • Korelace pro akordeon sólo (1978)
  • Čtyři odstíny (Quatro nuances) pro flétnu, harfu, housle, violu a violoncello (1978)

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Láska. Cyklus písní pro soprán a klavír na japonská čtyřverší (1964)
  • Čmáranice po nebi. Písňový cyklus pro soprán a komorní soubor na verše Velemira Chlebnikova (1967)
  • Duetti compatibili (Nulový bod) pro soprán a violu na text Erika Lindgreena (1971)
  • Konstelace. Cyklus písní pro soprán a klavír na texty experimentální poezie (1975)
  • Pražská domovní znamení. Cyklus písní pro soprán a klavír na slova Vítězslava Nezvala (1977)
  • Výchozí bod pro soprán a dvoje housle na báseň Erika Lindgreena (1979–80)

Sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Já budu vždycky věřit v máj. Ženský sbor na báseň Jana Nohy (1959)
  • Ošálené srdce, Tabák, Zlo. Tři smíšené sbory a cappella na verše Arthura Rimbauda (1963
  • Žně. Tři mužské sbory na verše Jiřího Wolkera (1963)
  • Houby. Cyklus dětských sborů s doprovodem klavíru nebo instrumentálního souboru na básně Josefa Hanzlíka (1971)
  • Vyhlášení dobré mysli. Smíšený sbor na verše Davida Davidoviče Burljuka (1972)
  • Labutí peříčko. Dětský sbor s doprovodem instrumentálního souboru (1973)
  • Chlapec a hvězdy. Čtyři písně pro dětský sbor s doprovodem komorního souboru (1975)
  • Oči milenek, pro dívčí (ženský) sbor na verše Vítězslava Nezvala (1977)
  • Vrh kostek, pro smíšený sbor a cappella na verše Stéphana Mallarmé (1979)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ředitelé Pražské konzervatoře
Pražská konzervatoř logo.jpg
Předchůdce:
Václav Holzknecht
19711976
Jan Tausinger
Nástupce:
František Martiník