Jan Karel Rojek
Reverendus Dominus Jan Karel Rojek | |
---|---|
Jan Karel Rojek (kreslil Josef Mukařovský) | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | Královéhradecká |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1827 |
Osobní údaje | |
Datum narození | 31. března 1804 |
Místo narození | Litomyšl, Rakouské císařství |
Datum úmrtí | 11. srpna 1877 (ve věku 73 let) |
Místo úmrtí | Budyně nad Ohří, Rakousko-Uhersko |
Národnost | česká |
Povolání | římskokatolický duchovní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Karel Rojek (31. března 1804 Litomyšl – 11. srpna 1877 Budyně nad Ohří[1]) byl český římskokatolický kněz, historik a národní buditel.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině vojáka c. a k. rakouské armády. Proto se s rodiči stěhoval do posádkových měst, nejdříve do polské Wieliczky, pak do Olomouce. Když otec opustil armádu, rodina se přestěhovala zpět do Litomyšle, kde otec a po jeho smrti matka provozovali na náměstí vinný šenk[2]. Gymnaziální studia absolvoval v rodné Litomyšli, teologickou fakultu dokončil roku 1826 v Hradci Králové. Na kněze byl vysvěcen 27. května 1827. Po vysvěcení působil jako kaplan v Krucemburku, a potom až do roku 1839 jako kaplan v Novém Městě nad Metují, v roce 1832 obětavě zaopatřoval nemocné při tamní epidemii cholery. Koncem roku 1839 se stal farářem v Bohuslavicích a Černčicích. V Bohuslavicích založil dívčí přádelní školu, která se udržela tři zimy. Podařilo se mu financovat opravu značně zchátralého kostela a pořídit nové varhany. V roce 1840 začal se studiem archeologických a historických památek opočenského vikariátu, které během následujících desetiletí prohluboval a publikoval. V roce 1848 se s svým přítelem, opočenským děkanem Josefem Roštlapilem (1809-1888) v Praze zúčastnil sněmu Svatováclavského a byl pohoršen, když potkali sestry Fastrovy v národním kroji s bambitkami za pasem[3]. V roce 1850 byl jmenován děkanem v Novém Městě nad Metují, kde začal následující rok s obnovou děkanského kostela (hlavního oltáře Nejsvětější Trojice a na oltář sv. Václava pořídil nový obraz světce od J. V. Hellicha. V roce 1857 byl jmenován biskupským vikářem a okresním školním dozorcem. V roce 1859 opravil a vybavil kostelík sv. Václava v Dubenině. V roce 1861 kandidoval na poslance do českého zemského sněmu za okresy novoměstský, náchodský a opočenský a byl zvolen. Roku 1862 vysvětil novou kapli Svaté rodiny v Nahořanech. Za své zásluhy byl jmenován čestným občanem Dobrušky, Opočna, Červeného Kostelce i jinde na venkově.
činnost badatelská a osvětová
[editovat | editovat zdroj]Napsal několik odborných historických statí do Časopisu Českého muzea a do Památek archeologických, dokumentoval hmotné památky písemně i kresebně, byl spoluzakladatelem Matice české a Matice illyrské, členem Archeologického sboru muzea, členem edic Dědictví Cyrilometodějského a Svatoprokopského, odběratelem mnoha edic českých národně obrozeneckých knih, které distribuoval po celém opočenském vikariátu.
Společenské kontakty
[editovat | editovat zdroj]Udržoval písemné a osobní kontakty s významnými osobnostmi veřejného, vědeckého i uměleckého života, mj. s Františkem Palackým, V. V. Tomkem, Václavem Hankou, K. J. Erbenem, F. L. Riegrem, A. Sedláčkem, A. V. Šemberou nebo Boženou Němcovou. Jako mecenáš mj. podporoval při studiích na malířské akademii v Mnichově syna Boženy Němcové Jaroslava Němce (1842–1898).
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Příspěvky k dějepisu Země české, in: Časopis Českého museum 1845, I., s. 56-69
- O památkách města Náchoda (dokončil, redigoval a vydal rukopis zemřelého J. M. Ludvíka). Hradec Králové 1857
- Matrika vikariátu Opočenského čili stručný výtah všech kostelův, duchovních správcův, též patronův...(rukopis celoživotního díla) 1863
- Soupis nekatolíků panství Opočenského z roku 1842 přepsal a vydal Josef Wolf, Věstník král. čes. společnosti nauk 1908
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Budyně nad Ohří
- ↑ Roštlapil, 1879, s. 23
- ↑ Roštlapil 1879, č. 3, s. 36
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LEHNER, Ferdinand J.: Jan Karel Rojek (úvod k nekrologu): Method, roč. 5, č. 1, 1879, s. 11-12;
- ROŠTLAPIL, Josef: Jan Karel Rojek (nekrolog): Method, roč. 5, č. 1, 1879, č. 2, 1879, s. 23-24; tamže č. 3, 1879, s- 34-36; tamže č. 4, 1879, s. 47-50; tamže č.5, 1879, s. 45
- ROŠTLAPIL, Josef. Jan Karel Rojek. Světozor. 1877-08-17, roč. 11, čís. 33, s. 394. Dostupné online [cit. 2013-02-07].
- Českoskalický zpravodaj, červenec-srpen 2013, s. 22
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Karel Rojek
- Knihovna Bohuslavice nad Metují Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Databáze českého amatérského divadla