Přeskočit na obsah

Jan Karel Rojek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Reverendus Dominus
Jan Karel Rojek
Jan Karel Rojek (kreslil Josef Mukařovský)
Jan Karel Rojek (kreslil Josef Mukařovský)
Církevřímskokatolická
DiecézeKrálovéhradecká
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1827
Osobní údaje
Datum narození31. března 1804
Místo narozeníLitomyšl, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí11. srpna 1877 (ve věku 73 let)
Místo úmrtíBudyně nad Ohří, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnostčeská
Povolánířímskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Karel Rojek (31. března 1804 Litomyšl11. srpna 1877 Budyně nad Ohří[1]) byl český římskokatolický kněz, historik a národní buditel.

Narodil se v rodině vojáka c. a k. rakouské armády. Proto se s rodiči stěhoval do posádkových měst, nejdříve do polské Wieliczky, pak do Olomouce. Když otec opustil armádu, rodina se přestěhovala zpět do Litomyšle, kde otec a po jeho smrti matka provozovali na náměstí vinný šenk[2]. Gymnaziální studia absolvoval v rodné Litomyšli, teologickou fakultu dokončil roku 1826 v Hradci Králové. Na kněze byl vysvěcen 27. května 1827. Po vysvěcení působil jako kaplan v Krucemburku, a potom až do roku 1839 jako kaplan v Novém Městě nad Metují, v roce 1832 obětavě zaopatřoval nemocné při tamní epidemii cholery. Koncem roku 1839 se stal farářem v Bohuslavicích a Černčicích. V Bohuslavicích založil dívčí přádelní školu, která se udržela tři zimy. Podařilo se mu financovat opravu značně zchátralého kostela a pořídit nové varhany. V roce 1840 začal se studiem archeologických a historických památek opočenského vikariátu, které během následujících desetiletí prohluboval a publikoval. V roce 1848 se s svým přítelem, opočenským děkanem Josefem Roštlapilem (1809-1888) v Praze zúčastnil sněmu Svatováclavského a byl pohoršen, když potkali sestry Fastrovy v národním kroji s bambitkami za pasem[3]. V roce 1850 byl jmenován děkanem v Novém Městě nad Metují, kde začal následující rok s obnovou děkanského kostela (hlavního oltáře Nejsvětější Trojice a na oltář sv. Václava pořídil nový obraz světce od J. V. Hellicha. V roce 1857 byl jmenován biskupským vikářem a okresním školním dozorcem. V roce 1859 opravil a vybavil kostelík sv. Václava v Dubenině. V roce 1861 kandidoval na poslance do českého zemského sněmu za okresy novoměstský, náchodský a opočenský a byl zvolen. Roku 1862 vysvětil novou kapli Svaté rodiny v Nahořanech. Za své zásluhy byl jmenován čestným občanem Dobrušky, Opočna, Červeného Kostelce i jinde na venkově.

činnost badatelská a osvětová

[editovat | editovat zdroj]

Napsal několik odborných historických statí do Časopisu Českého muzea a do Památek archeologických, dokumentoval hmotné památky písemně i kresebně, byl spoluzakladatelem Matice české a Matice illyrské, členem Archeologického sboru muzea, členem edic Dědictví Cyrilometodějského a Svatoprokopského, odběratelem mnoha edic českých národně obrozeneckých knih, které distribuoval po celém opočenském vikariátu.

Společenské kontakty

[editovat | editovat zdroj]

Udržoval písemné a osobní kontakty s významnými osobnostmi veřejného, vědeckého i uměleckého života, mj. s Františkem Palackým, V. V. Tomkem, Václavem Hankou, K. J. Erbenem, F. L. Riegrem, A. Sedláčkem, A. V. Šemberou nebo Boženou Němcovou. Jako mecenáš mj. podporoval při studiích na malířské akademii v Mnichově syna Boženy Němcové Jaroslava Němce (1842–1898).

  • Příspěvky k dějepisu Země české, in: Časopis Českého museum 1845, I., s. 56-69
  • O památkách města Náchoda (dokončil, redigoval a vydal rukopis zemřelého J. M. Ludvíka). Hradec Králové 1857
  • Matrika vikariátu Opočenského čili stručný výtah všech kostelův, duchovních správcův, též patronův...(rukopis celoživotního díla) 1863
  • Soupis nekatolíků panství Opočenského z roku 1842 přepsal a vydal Josef Wolf, Věstník král. čes. společnosti nauk 1908
  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Budyně nad Ohří
  2. Roštlapil, 1879, s. 23
  3. Roštlapil 1879, č. 3, s. 36

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LEHNER, Ferdinand J.: Jan Karel Rojek (úvod k nekrologu): Method, roč. 5, č. 1, 1879, s. 11-12;
  • ROŠTLAPIL, Josef: Jan Karel Rojek (nekrolog): Method, roč. 5, č. 1, 1879, č. 2, 1879, s. 23-24; tamže č. 3, 1879, s- 34-36; tamže č. 4, 1879, s. 47-50; tamže č.5, 1879, s. 45
  • ROŠTLAPIL, Josef. Jan Karel Rojek. Světozor. 1877-08-17, roč. 11, čís. 33, s. 394. Dostupné online [cit. 2013-02-07]. 
  • Českoskalický zpravodaj, červenec-srpen 2013, s. 22

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]