Jan Jelínek (kazatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jan Jelínek (kněz))
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Jelínek
Pplk Jan Jelinek.jpg
Narození 19. května 1912
Zelów
Úmrtí 3. prosince 2009 (ve věku 97 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Jelínek (* 19. května 1912 Zelów3. prosince 2009 Praha) byl český evangelický kazatel a zachránce pronásledovaných za druhé světové války.[1]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V době druhé světové války žil v komunitě volyňských Čechů, přesněji od roku 1937 žil v ukrajinském Kupičově jako kazatel. Pomáhal zde nejdříve Židům pronásledovaným Němci, později Ukrajincům a Polákům pronásledovaným ruskou armádou a Banderovci. Pomohl více než čtyřiceti lidem a zachránil nejméně deset životů. Pronásledované ukrýval na své faře.[1]

S manželkou později dobrovolně vstoupili do armády Ludvíka Svobody jako zdravotníci. S armádou se vrátili do Československa, kde se po skončení války usadili. V českých jednotkách získal několik válečných vyznamenání.

Kazatelské působení[editovat | editovat zdroj]

  • 1937-1944 Kupičov, SSSR (dnes Ukrajina)

* 1944-1946 vojenská služba

* 1958-1960 vězněn

  • 1960- v civilním zaměstnání[2]

Po návratu do vlasti působil jako vikář (pomocný farář) ve Valči, Podbořanech a Oráčově. Upadl v nepřízeň komunistického režimu. Roku 1958 byl odsouzen na dva roky vězení za pobuřování. Po propuštění nemohl dále působit jako farář a směl vykonávat pouze dělnické profese. K pastorační činnosti se navrátil v Podbořanech a pokračoval v ní i po sametové revoluci roku 1989. Zemřel v roce 2009.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Pouštěj chléb svůj po vodě – kniha vzpomínek

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HŘÍDEL, Jan. Farář Jan Jelínek za války zachránil desítky životů [online]. ČT24, rev. 2008-07-22, [cit. 2010-11-09]. Dostupné online.  
  2. Církev v proměnách času, str. 292, vyd. Kalich v ÚCN, Praha 1969
  3. PAMĚŤ NÁRODA. Jan Jelínek (1912 - 2009) - Životopis [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]