Jakub IV. Mallorský
Jakub IV. Mallorský | |
---|---|
titulární mallorský král | |
Období | 25. října 1349 – 20. ledna 1375 |
neapolský král choť | |
Období | 26. září 1363 – 20. ledna 1375 |
Narození | 1336 Mallorské království |
Úmrtí | 20. ledna 1375 (ve věku 38–39 let) Soria, Kastilská koruna |
Pohřben | Convent of San Francisco |
Manželka | Johana I. Neapolská |
Rod | Barcelonští |
Otec | Jakub III. Mallorský |
Matka | Konstancie Aragonská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakub IV. Mallorský (katalánsky: Jaume IV de Mallorca; asi 1336 – 20. ledna 1375 Soria) byl od roku 1349 až do své smrti neúspěšným žadatelem o trůn Mallorského království a Achajského knížectví. Byl také neapolským králem manželem, bez jakékoli účasti na vládě.
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Jakub se narodil kolem roku 1336 jako syn krále Jakuba III. Mallorského[1] a Konstancie Aragonské. Mallorské království vzniklo, když 27. června 1276 zemřel aragonský král Jakub Dobyvatel.[2] Své říše rozdělil mezi své dva syny. Svému staršímu synovi Petrovi III. ponechal Aragonii, Katalánsko a Valencii a mladšímu synovi Jakubovi II. Baleárské ostrovy, Montpellier, Roussillon a Cerdanyu.[2]
Petr III. Aragonský a jeho nástupci se několikrát pokusili znovu sjednotit země Aragonské koruny pod svou vládou.[2] V roce 1280 požadoval od svého bratra přísahu věrnosti; jeho starší syn, Alfons III. Aragonský, obsadil Baleárské ostrovy v roce 1287.[2] Bratr a nástupce Alfonse III., Jakub II. Aragonský, v roce 1295 ve smlouvě z Anagni vrátil ostrovy svému strýci Jakubovi II. Mallorskému, on však musel na oplátku uznat jeho suverenitu.[2] V roce 1324, po dlouhých jednáních, potvrdil právo vnuka Jakuba II. Mallorského, Jakuba III. Mallorského (otce Jakuba IV.), zdědit Mallorské království.[3] Jakub III. se oženil se sestrou Petra IV. Aragonského, ale jejich vztah byl napjatý, protože Jakub III. mu léta odmítal slíbit věrnost.[2] Petr IV. ho prohlásil za neposlušného vazala a v květnu 1344 obsadil Baleárské ostrovy, Roussillon a Cerdanyu.[2][4]
Jakub III. na počátku roku 1348 odjel do Avignonu, aby zajistil podporu papeže Klementa VI. proti Petrovi IV.[1] Jakub doprovázel svého otce.[1] Nancy Goldstoneová navrhuje, že se zde Jakub s největší pravděpodobností setkal se svou budoucí manželkou Johanou I. Neapolskou, která přijela do Avignonu stanout před soudem za údajnou účast na vraždě svého prvního manžela Ondřeje.[1] Popřela obvinění, která proti ní vznesl Ondřejův bratr Ludvík I. Uherský a papež ji v březnu 1348 prohlásil za nevinnou.[1] Jakub III. ji během procesu podporoval a ona mu slíbila, že mu půjčí neapolskou flotilu k invazi na Baleárské ostrovy.[1] Před zahájením invaze v roce 1349 musel prodat své poslední panství, Montpellier, Francii, aby získal finanční prostředky.[4] Jeho armáda byla poražena a on byl zabit[4] v bitvě u Llucmajoru dne 25. října 1349.
Uvěznění a sňatek
[editovat | editovat zdroj]Jeho otec byl zabit v bitvě u Llucmajoru v roce 1349 při pokusu získat zpět své království a Jakub IV. byl zajat svým strýcem Petrem IV. Aragonským. Jakub, nyní uchazeč o Mallorské království a Achajské knížectví, byl až do roku 1362 držen v železné kleci v Barceloně. Podařilo se mu uprchnout a najít útočiště u Johany I. Neapolské, která pomohla jeho otci na Mallorce.[5]
Johana byla tehdy bezdětná a potřebovala dědice. Dne 26. září 1363 se za něj v Castel Nuovo provdala. Snad aby se vyhnula občanským rozbrojům ze svých prvních dvou manželství, manželskou smlouvou pečlivě vyloučila Jakuba z vlády nad svou říší.[5] Manželství bylo neúspěšné. V lednu 1365 bylo zjištěno, že je těhotná s jeho dítětem, ale bohužel v červnu potratila, jak bylo uvedeno v kondolenčním dopise, který jí zaslal papež Urban V. dne 19. července 1365.[1][6] Už nikdy znovu neotěhotněla.
Boj o Mallorcu
[editovat | editovat zdroj]Jakub byl odhodlán dobýt své království zpět a brzy odjel do války s Aragonským královstvím. Byl poražen a nucen uprchnout do Bordeaux. Tam získal podporu černého prince Eduarda, o kterém doufal, že mu pomůže. Připojil se k invazi do Kastilie a 3. dubna 1367 se zúčastnil bitvy u Nájery. Ve Valladolidu ho postihla dlouhá a těžká nemoc. Protože nemohl jet na koni, nemohl opustit město a byl zajat Jindřichem II. Kastilským. Po vykoupení Johanou se nakrátko vrátil do Neapole, jen aby znovu odjel.
Jindřich zahájil válku proti Petrovi IV. Aragonskému a Jakub doufal, že toho bude moci využít k dobytí Roussillonu a Cerdanye, pevninské části říše svého otce. Jan z Gentu však mezi Kastilií a Aragonií uzavřel příměří a celá váha aragonských sil padla na Jakuba. Znovu poražený uprchl do Kastilie, kde v Sorii 20. ledna 1375, v den 32. výročí nástupu na trůn své manželky, zemřel na nemoc nebo po otravě.
Jeho nárok na Mallorku přešel na jeho sestru Isabelu, manželku Jana II. z Montferratu. Jeho právo na Achajské knížectví získala Johana, která od roku 1373, po odstoupení svého švagra Filipa II. z Taranta, vládla zbytkům knížectví.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Jakub I. Aragonský | ||||||||||||
Jakub II. Mallorský | ||||||||||||
Jolanda Uherská | ||||||||||||
Ferdinand Mallorský | ||||||||||||
Roger IV. z Foix | ||||||||||||
Esclarmonda z Foix | ||||||||||||
Brunissenda de Cardona | ||||||||||||
Jakub III. Mallorský | ||||||||||||
Ermengaud II. de Sabran | ||||||||||||
Isnard de Sabran | ||||||||||||
Laudune d'Albe de Roquemartine | ||||||||||||
Isabela ze Sabranu | ||||||||||||
Vilém II. Villehardouinský | ||||||||||||
Markéta Villehardouinská | ||||||||||||
Anna Komnenovna Dukaina | ||||||||||||
Jakub IV. Mallorský | ||||||||||||
Petr III. Aragonský | ||||||||||||
Jakub II. Aragonský | ||||||||||||
Konstancie Sicilská | ||||||||||||
Alfons IV. Aragonský | ||||||||||||
Karel II. Neapolský | ||||||||||||
Blanka z Anjou | ||||||||||||
Marie Uherská | ||||||||||||
Konstancie Aragonská | ||||||||||||
Bernat Guillem d'Entença | ||||||||||||
Gombau d’Entença | ||||||||||||
Teresa d'Entença | ||||||||||||
Sancho de Antillon | ||||||||||||
Constance de Antillon | ||||||||||||
Leonor d'Urgell | ||||||||||||
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku James IV of Majorca na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g GOLDSTONE, Nancy Bazelon. The lady queen : the notorious reign of Joanna I, Queen of Naples, Jerusalem, and Sicily. New York: Walker&Company, 2009. 380 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8027-1670-5. S. 157–161, 220, 235–236. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g BISSON, Thomas N. The Medieval Crown of Aragon: A Short History. [s.l.]: Clarendon Press, 1986. Dostupné online. ISBN 0-19-820236-9. S. 69, 72, 87, 90, 92, 105–106. (anglicky)
- ↑ ABULAFIA, David. The western Mediterranean kingdoms, 1200-1500 : the struggle for dominion. [s.l.]: London ; New York : Longman, 1997. 330 s. Dostupné online. ISBN 978-0-582-07821-5, ISBN 978-0-582-07820-8. S. 175. (anglicky)
- ↑ a b c ABULAFIA, David. A Mediterranean emporium: The Catalan kingdom of Majorca. [s.l.]: Cambridge University Press, 1994. Dostupné online. ISBN 0-521-89405-0. S. 17. (anglicky)
- ↑ a b GRIERSON, Philip; TRAVAINI, Lucia. Medieval European Coinage: Volume 14, South Italy, Sicily, Sardinia: With a Catalogue of the Coins in the Fitzwilliam Museum, Cambridge, Volume 14, Part 3. [s.l.]: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0521582318. S. 230, 511. (anglicky)
- ↑ CASTEEN, Elizabeth. From She-Wolf to Martyr: The Reign and Disputed Reputation of Johanna I of Naples. [s.l.]: Cornell University Press, 2015. Dostupné online. ISBN 978-0-8014-5386-1. S. 130. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakub IV. Mallorský na Wikimedia Commons
- Historie Aragonie a Katalánska
— TITULÁRNÍ — Mallorský král | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jakub III. |
1349–1375 Jakub IV. |
Nástupce: Isabela |
— TITULÁRNÍ — Achajský kníže | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jakub III. |
1349–1375 Jakub IV. |
Nástupce: Johana I. |