Ján Vilček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ján Vilček
Slovensko-americký (mikrobiolog a imunolog (2014)
Slovensko-americký (mikrobiolog a imunolog (2014)
Jiná jménaJan T. Vilcek
Narození17. června 1933[1]
Bratislava,[1] ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
BydlištěNew York
Alma materUniverzita Komenského v Bratislavě
Povolánívědec zabývající se biomedicínou (mikrobiolog, imunolog)
ZaměstnavateléČeskoslovenská akademie věd; Newyorská univerzita
TitulProfesor MUDr. Ján Vilček, PhD.
OceněníNárodní medaile za technologii a inovace (2012)
Manžel(ka)Marica Vilcek (Marica Vilček)
Rodičematka: Friderika Fisher; otec: Julius Vilček
Webwww.janvilcek.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Vilček (také uváděný bez diakritiky jako Jan T. Vilcek) (* 17. červen 1933, Bratislava)[1] je slovenský vědec zabývající se biomedicínou (mikrobiolog, imunolog), učitel, objevitel a filantrop pracující v USA jako profesor na Katedře mikrobiologie Lékařské fakulty na Newyorské univerzitě.[2] Svoji vědeckou kariéru věnuje studiu rozpustných mediátorů, které regulují imunitní systém (cytokiny), včetně interferonu a faktoru nekrózy nádorů (Tumor Necrosis Factor = TNF).

Narodil se v Bratislavě v židovské rodině, které se během druhé světové války podařilo vyhnout se transportu do koncentračního tábora. V roce 1964 emigroval a od roku 1965 pracoval v USA ve výzkumu léků proti autoimunitním chorobám. V roce 2000 spolu s manželkou (Marica Vilček) založili nadaci The Vilček Foundation a je jejím předsedou a generálním ředitelem.[3] Byl oceněn několika cenami jak na Slovensku tak i v USA.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v sekulární středně–stavovské židovské rodině v Bratislavě v roce 1933. Jeho matka, Friderika Fischer, se narodila v německy mluvící rodině v Maďarsku (v Budapešti). Se svojí rodinou se přestěhovala do Bratislavy, kde ukončila lékařská studia, oženila se s Janovým otcem Juliem Vilčekem a stala se oftalmoložkou. Ján vyrůstal v rodinném prostředí, kde se komunikovalo ve třech jazycích (slovensky, německy a maďarsky). Za druhé světové války byli členové Jánovy rodiny pronásledováni kvůli židovskému původu. Aby Jána ochránili rodiče před deportací do koncentračního tábora, umístili jej v roce 1942 do katolického sirotčince (provozovaného jeptiškami).[4] Od poloviny roku 1944 (po potlačení SNP) byl Ján nucen spolu s rodinou uprchnout z Prievidze kde jeho matka pracovala jako oční lékařka a až do konce druhé světové války v květnu 1945 se Ján a jeho matka (Jánův otec Julius Vilček se tou dobou účastnil odporu proti nacistům.) po dobu osmi měsíců ukrývali u slovenské rodiny v odlehlé obci (v Nitrianském Rudně).[5] I když jeho rodiče druhou světovou válku přežili, několik členů rodiny Vilčeků holokaust nepřežilo (mezi nimi byla i jeho babička).[5] Po porážce nacistického Německa se rodina znovu sešla a přestěhovala se zpět do Bratislavy.[6]

Po skončení druhé světové války absolvoval studium na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Imunologii se věnoval od druhého ročníku studia.[5] Vysokoškolské studium ukončil v roce 1957 (akademický titul MUDr.). V Bratislavě začal i svou vědeckou kariéru.[7] V roce 1962 získal titul kandidáta věd (PhD.) ve Virologickém ústavu Československé akademie věd v Bratislavě.[8]

V roce 1964 se rozhodl (spolu s manželkou Maricou) emigrovat z tehdejšího Československa. Do zahraničí se dostal na třídenní propustku do Vídně, odtud do Německa, kde požádal o uprchlický pas a o americké vízum. Po třech měsících od odchodu z Československa získal vízum a odletěl do New Yorku. V USA jej čekaly tři pracovní nabídky zprostředkované jeho kolegy – vědci. Vybral si místo docenta na Lékařské fakultě (Medical center) na soukromé Newyorské univerzitě.[5]

Vědecká práce[editovat | editovat zdroj]

Už během svého pobytu v Československu pracoval na problematice interferonů. V práci pokračoval i na Newyorské univerzitě.[5] Této práci se věnoval jako jeden z prvních.[9] Spolu s týmem začal později pracovat i na jiné látce, která patří do skupiny cytokinů (jako interferony). Tato látka je známá jako Tumor Necrosis Factor (TNF).[5] Postupně spoluvyvinul protilátku Infliximab (obchodní název protizánětlivého léku[4] je Remicade), patent drží s kolegou Junming Lee-m.[10][11] Tato protilátka se používá k léčení Crohnovy nemoci, revmatoidní artritidy,[11] psoriázy a dalších chronických zánětlivých onemocnění.[12] Šlo o objev, který měl významný vliv na prodloužení života léčených pacientů. Ján Vilček publikoval více než 350 článků v odborných periodikách a je držitelem a spoludržitelem 46 patentů. Pracoval také ve více redakčních radách vědeckých publikací[9] a je čestným členem několika mezinárodních vědeckých společností.[12]

Filantropie[editovat | editovat zdroj]

Licenční poplatky za každý vynález si Ján Vilček většinou dělí s univerzitou. V roce 2005 věnoval část svého podílu z prodeje Remicade ve výši 105 milionů dolarů Lékařské fakultě (Medical center) Newyorské univerzity. Zisky budou běžet až do vypršení patentu.[5][7] Dar tehdy patřil mezi největší dary lékařské fakultě a největší dar, který kdy zaměstnanec daroval vlastní univerzitě.[13] Určený je na výzkum a vzdělávání.[10]

Ze zbylé části podílu za licenční poplatky založil spolu s manželkou nadaci, která se věnuje významu imigrace do USA ale i vědě a umění.[5] The Vilček Foundation byla založena v roce 2000.[9] (Nadace byla původně založena 1. prosince 2000 jako Friderika Fisher Foundation tedy se jménem matky Jána Vilčeka, která byla oftalmologička.[14]) Každoročně nadace uděluje čtyři ceny v celkové hodnotě 150 tisíc dolarů, dvě v oblasti medicínského výzkumu a dvě v oblasti umění.[12]

Ján Vilček stále ještě rozumí a také mluví slovensky a to i díky spolupráci jeho nadace s Lékařskou fakultou Univerzity Komenského v Bratislavě.[15]

Ocenění (sestupně)[editovat | editovat zdroj]

  • 2019 – Cena Nancy LaMott z nadace: Crohn's & Colitis Foundation (Nancy LaMott (1951–1995) byla americká zpěvačka)
  • 2019Alpha Omega Alpha Honor Medical Society (ΑΩΑ) je čestná společnost, působící na poli medicíny
  • 2018 – Čestné vyznamenání Ellis Island Medal of Honor[p. 1]
  • 2018 – V květnu 2018 získal z rukou rektora Karlovy univerzity v Praze Tomáše Zimy titul Doctor honoris causa[4]
  • 2017 – Cena Living Landmarks od New York Landmarks Conservancy (společně se svojí manželkou Marica Vilcek)
  • 2016 – Cena Seymour a Vivian Milstein za vynikající výsledky ve výzkumu interferonu a cytokinu
  • 2016Doctor honoris causa, Slovenská akademie věd
  • 2015Doctor honoris causa, Newyorská univerzita
  • 2014Doktor of Humane Letters, honoris causa, Graduate Center, Městská univerzita New Yorku (City University of New York)[16]
  • 2014 – Zlatá medaile, Univerzita Karlova v Praze
  • 2014Fondy naděje výzkumu nádorů (Hope Funds for Cancer Research): Cena výjimečnosti za obhajobu (Award of Excellence for Advocacy)
  • 2014Doctor honoris causa, Univerzita Komenského v Bratislavě
  • 2013 – Čestné členství, Učená společnost České republiky (Learned Society of the Czech Republic)
  • 2013 – Edward H. Ahrens, Jr. Cena za výzkum zaměřený na pacienty (Award for Patient Oriented Research), Asociace pro klinické a translační vědy (Association for Clinical and Translational Science)
  • 2012/2013 – V roce 2012 byl oceněn Národní medailí za technologii a inovace (National Medal of Technology and Innovation) a to za svou práci na interferonech. Je to nejvyšší ocenění, které je možné na tomto poli v USA dostat. Cenu mu osobně předal prezident Barack Obama v lednu roku 2013.[7][17][18]
  • 2012Cena výjimečného Američana podle volby (Outstanding American by Choice Award), Občanské a imigrační služby Spojených států (United States Citizenship and Immigration Services)[p. 2]
  • 2012Cena Stephena K Fischela za významnou veřejnou službu (Stephen K Fischel Distinguished Public Service Award) (společně se svojí manželkou Marica Vilcek jménem The Vilček Foundation), Americká imigrační rada (American Immigration Council)[p. 3]
  • 2010 – V roce 2010 obdržel od tehdejšího ministra zahraničních věcí SR Miroslava Lajčáka cenu Vyslanec dobré vůle (Goodwill Ambassador Award). (Goodwill Envoy - ocenění bylo poprvé udělováno v roce 2010 a je určeno úspěšným Slovenkám a Slovákům, kteří působí v zahraničí a svou prací vynikajícím způsobem šíří dobré jméno Slovenska ve světě.)[12][8]
  • 2008Cena za granátový imunoglobulin (Garnet Immunoglobulin Award), Česká imunologická společnost
  • 2008 – Čestná medaile Jana Evangelisty Purkyně, Česká akademie věd
  • 2008 – Čestný absolvent univerzity (Honorary Alumnus), New York University Grossman School of Medicine, Newyorská univerzita
  • 2005 – Humanitární cena Michael S. Modell (Michael S. Modell Humanitarian Award), Crohn's & Colitis Foundation of America (společně se svojí ženou Marica Vilcek)
  • 2005 – Madaile Albert Gallatin (Albert Gallatin Medal), Newyorská univerzita
  • ???? – Vyhodnocen jako nejcitovanější autor v kategorii imunologie, Institut pro vědecké informace (Institute for Scientific Information)
  • 2003 – Čestný člen, Mezinárodní společnost pro interferony a cytokiny (International Society for Interferon and Cytokine Research)
  • 2003 – Čestná cena za celoživotní členství, Mezinárodní společnost pro cytokiny (International Cytokine Society)
  • 2002Cena za biotechnologické úspěchy (Biotechnology Achievement Award), New York University Grossman School of Medicine, Newyorská univerzita
  • 2001 – Cena a medaile významného absolventa univerzity, Univerzita Komenského v Bratislavě
  • 1997 – Člen Americké asociace pro rozvoj vědy (American Association for the Advancement of Science)
  • 1991Grant pro vynikajícího badatele (Outstanding Investigator Grant), Národní onkologický ústav (National Cancer Institute)

Memoáry[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Americká cena založená společností Ellis Island Honors Society (EIHS), která byla dříve známa pod názvem Národní etnická koalice organizací (National Ethnic Coalition of Organizations (NECO)). Tato společnost oceňuje každoročně jak rozené americké občany, tak i naturalizované Američany.
  2. US Citizenship and Immigration Services (USCIS) je agentura Ministerstva vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických (DHS), která spravuje naturalizační a imigrační systém země.
  3. Americká imigrační rada je nezisková organizace a advokátní skupina se sídlem ve Washingtonu, D.C., Organizace podle 26 U.S.C. § 501(c)(3). Obhajuje přistěhovalce do Spojených států a staví se proti imigrační politice amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ján Vilček na slovenské Wikipedii a Jan Vilček na anglické Wikipedii.

  1. a b c Ján Vilček; narodil se 17. 6. 1933 v Bratislavě, od roku 1965 žije a působí v USA. Vědec - mikrobiolog. Publikace z oboru. [online]. databáze autorit (Národní knihovna Česká republika) [cit. 2020-04-16]. Autoritní záznam NK ČR; Identifikační číslo: osa2016933072. Dostupné online. 
  2. Jan T. Vilcek, M.D. [online]. NYU Langone Medical Center. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Officers and Trustees [online]. The Vilcek Foundation. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d Doktorát pro Jána Vilčeka. Roš chodeš, Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku. 06. 2018, roč. 80, čís. 5778, s. 28. Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online. ISSN 68 121074 68. 
  5. a b c d e f g h PROKOPČÁK, Tomáš. Ján Vilček: Vedeli sme, že sa už nevrátime [online]. Petit Press, 2010-03-20 [cit. 2013-02-05]. Dostupné online. (slovenština) 
  6. TURNER, Marian. Drug discovery: A life of tumult and triumph. Nature. 11 February 2016, s. 157–158. DOI 10.1038/530157a. Bibcode 2016Natur.530..157T. (anglicky) 
  7. a b c Americký prezident odovzdal cenu Jánovi Vilčekovi [online]. Petit Press, 2013-02-01 [cit. 2013-02-05]. Dostupné online. (slovenština) 
  8. a b Odovzdanie ceny „Vyslanec dobrej vôle“ [online]. Bratislava: Ministerstvo zahraničných vecí SR, 2010-03-27 [cit. 2013-02-05]. Dostupné online. (slovenština) 
  9. a b c Jan T. Vilcek , M.D., Ph.D. [online]. [cit. 2013-02-05]. Dostupné online. (angličtina) 
  10. a b KELLY, Janis. The chimera that roared: Remicade royalties to fund $105 million biomedical research, education at NYU [online]. New York: Medscape Medical News, 2005-08-18 [cit. 2013-02-05]. Dostupné online. (angličtina) 
  11. a b President Barack Obama Bestows Jan Vilcek, MD, PhD, with the National Medal of Technology and Innovation [online]. Newyorská univerzita, 2013-01-07 [cit. 2013-02-05]. Dostupné online. (angličtina) 
  12. a b c d Goodwill Envoy - Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí SR [online]. www.mzv.sk [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. (slovenština) 
  13. PÉREZ-PEÑA, Richard. Research Scientist Gives $105 Million to N.Y.U.. The New York Times. 2005-08-12. Dostupné online [cit. 2017-11-28]. ISSN 0362-4331. (angličtina) 
  14. VILCEK, Jan. Love and Science: A Memoir. [s.l.]: Seven Stories Press, 2016-12-20. Dostupné online. ISBN 9781609806699. (angličtina) Google-Books-ID: CycrCQAAQBAJ. 
  15. Návšteva na NYU School of Medicine [online]. www.fmed.uniba.sk [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. (slovenština) 
  16. Fiftieth Commencement [online]. 2014-06-03 [cit. 2015-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. President Obama Honors Nation’s Top Scientists and Innovators [online]. Office of the Press Secretary, 2013-02-01 [cit. 2012-12-21]. Dostupné online. (angličtina) 
  18. White House Office of the Press Secretary. President Obama Honors Nation's Top Scientists and Innovators [online]. 2012-12-21 [cit. 2015-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ján Vilček na Wikimedia Commons