Přeskočit na obsah

Iwonicz-Zdrój

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Iwonicz-Zdrój
Historické centrum lázní
Historické centrum lázní
Iwonicz-Zdrój – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška410 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíPodkarpatské
OkresKrosno
GminaIwonicz-Zdrój
Iwonicz-Zdrój
Iwonicz-Zdrój
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha5,8 km²
Počet obyvatel1 619 (2021)[1]
Hustota zalidnění278,2 obyv./km²
Správa
StarostaWitold Kocaj
Oficiální webwww.iwonicz-zdroj.pl
Telefonní předvolba13
PSČ38-440
Označení vozidelRKR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iwonicz-Zdrój je lázeňské město s památkově chráněnou dřevěnou zástavbou v Polsku, centrum obce Iwonicz-Zdrój v okrese Krosno v Podkarpatském vojvodství. Leží v Nízkých Beskydech v údolí potoka Iwoniczanka 15 km od okresního města Krosno. K 31. 12. 2019 zde žilo 1789 obyvatel.[2]

Podle katolické encyklopedie se název Iwonicze váže ke kultu sv. Iva Bretaňského. Etymologicky pochází název města od jména Ivo (Iwo, Iwon) a nesouvisí se svatým Ivem.[3] V 19. století bylo k názvu přidáno slovo "Zdrój" (Lázně) a v německojazyčném prostředí z haličského období byl Iwonicz-Zdrój známý jako Iwonitz-Bad nebo Iwonicz-Bad.

Město leží v údolí obklopeném bukovo-jedlovým lesem, kterým protéká potok Iwoniczanka (také Iwonka nebo Iwoniczský potok). Na severu a severovýchodě sousedí s vesnicemi Iwonicz a Klimkówka, na jihozápadě s vesnicí Lubatowa a na západě a severozápadě s vesnicemi Lubatówka a Rogi. Na jih od města leží po válce vysídlená lemkovská vesnice Wólka. Ve vzdálenosti 12 km leží lázně Rymanów-Zdrój. Město je obklopené vrcholy Piekliska (447 m n. m.), Borowinowa (506 m n. m.), Glorieta (550 m n. m.), Wólecka (611 m n. m.), Ispak (483 m n. m.), Winiarska (528 m n. m.), Przedziwna (553 m n. m.) a Żabia (550 m n. m.).

Okolí lázní Iwonicz-Zdrój bylo osídleno už v pravěku, o čemž svědčí nálezy předmětů z období neolitu. Na kopcích na západ od potoka byly nalezeny stopy po osadě z období lužické kultury a v okolí předměty z Římské říše. V roce 1989 byla na místě cholerového hřbitova odkryta obranná osada z 2.–4. století a v části města Przybyłówka se nacházela raně středověká osada z 13. století. Archeologické nálezy ale nesvědčí o trvalém osídlení území města.[4]

Samotné lázně patří k nejstarším v celém Polsku. Zmínka o místních minerálních pramenech pochází už z roku 1411 a v roce 1464 zde byl postaven dřevěný farní kostel. Lázně jsou poprvé zmiňované v knize Cieplice z roku 1578, kterou napsal dvorní lékař polského krále Štěpána Báthoryho Wojciech Oczko a v roce 1721 jezuita Gabriel Rzączyński popsal místní zdroje ropy. V letech 1769–1772 bojovaly v okolí jednotky Barské konfederace, které podporovali vlastníci lázní z rodiny Ossolińských. Na konci 18. století byl Iwonicz prodaný rodině Załuských, která v roce 1837 založila současné lázně. Załuským patřil Iwonicz až do roku 1945.

V roce 1944 v rámci operace Bouře osvobodila Iwonicz-Zdrój místní jednotka Zemské armády ještě před příchodem Rudé armády a od července do září 1944 v okolí existovala takzvaná Iwoniczská republika (Rzeczpospolita Iwonicka).

K 1. lednu 1956 byl Iwonicz administrativně rozdělen na vesnici Iwonicz a lázně Iwonicz-Zdrój, které získaly v roce 1973 status města.

Historicky ležel Iwonicz-Zdrój na území Ruského vojvodství Polska, rakouské Haliče a v letech 1975–1998 byla administrativně součástí Krosenského vojvodství.

V lázních Iwonicz-Zdrój se zaměřují na léčení nemocí pohybového aparátu, nervové soustavy, trávicího ústrojí, horních cest dýchacích, osteoporózy a revmatologii.[5] Místní termální minerální vody jsou chlorido-uhličito-sodíkaté a jodidové s obsahem volného CO2.[6] Od roku 2019 je v lázních umístěný komplex 4 gradoven, které jsou největší v Podkarpatském vojvodství.[7]

Součástí města je památkově chráněné centrum s charakteristickou dřevěnou zástavbou, která pochází z 2. poloviny 19. století a 1. čtvrtiny 20. století. K nejvýznamnějším objektům patří:

  • Dřevěný kostel sv. Iva a Panny Marie Uzdravení nemocných s neogotickými prvky postavený v roce 1896 z iniciativy rodiny Załuských. V roce 1995 byl posvěcen nový větší kostel, který stojí vedle starého.[8]
  • starý palác z roku 1840, nyní sídlo představenstva společnosti Uzdrowisko Iwonicz
  • lázeňský dům s kinem z let 1856–1956
  • penzion Bazar z roku 1870, nyní bytový dům
  • kolonáda z let 1860–1930
  • sanatorium Bílý Orel z let 1890–1953
  • sanatorium Pod Jedlou z roku 1870
  • Pramen Bełkotka, jehož název je odvozený od charakteristického bublání způsobeného uvolňováním zemního plynu a pomník básníka Wincenty Pola.

Ve městě jsou pomníky připomínající majitele lázní hraběte Karola Załuského, básníká Wincenty Pola, básníka Władysława Belzy, lékaře Wojciecha Oczka, farmaceuty Teodora Torosiewicze, lékaře, rektora Jagellonské univerzity a primátora Krakova Józefa Dietla, papeže Jana Pavla II., nejstarší lázeňskou kapli, Iwoniczskou republiku a Poláky povražděné na východě.

V jednom z památkově chráněných objektů v centru lázní provozuje obec kino Wczasowicz[9].

Sport a rekreace

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí lyžařský klub Górnik, který se věnuje běhu na lyžích a biatlonu. Klubu patří také nepoužívaný komplex skokanských můstků K60, K40 a K20. V blízkosti skokanských můstků se nachází multifunkční sportovní hřiště a bazén, který byl obnovený v roce 2019[10]. V budovách sanatorií se nachází několik krytých bazénů[11]. Na hoře Winiarska se nachází lyžařský vlek se sjezdovkou o délce 400 m[12].

Přes Iwonicz-Zdrój vede červená značená cyklotrasa "mezi lázněmi" o délce 24 km[13] a přeshraniční polsko-slovenská cyklotrasa Beskydská muzea o celkové délce 321 km[14].

Iwonicz-Zdrój je obklopený lesy, které jsou vhodné pro turistiku. Přes lázně vede několik značených turistických tras[15]:

  1. Dostupné online. [cit. 2022-10-05].
  2. Iwonicz-Zdrój (podkarpackie) » mapy, nieruchomości, GUS, noclegi, szkoły, regon, atrakcje, kody pocztowe, wynagrodzenie, bezrobocie, zarobki, tabele, edukacja, przedszkola, demografia. Polska w liczbach [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. (polsky) 
  3. Rocznik krakowski 69-71. [s.l.]: [s.n.], 2003. S. 13. 
  4. MICHALAK, Janusz. Iwonicz Zdrój i okolice. Krosno: Roksana, 2001. S. 21–22. 
  5. Uzdrowisko Iwonicz S.A. - Zapraszamy po zdrowie i urodę [online]. [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (polsky) 
  6. Pijalnia Wód Mineralnych – Oficjalna strona Gminy Iwonicz-Zdrój [online]. [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (polsky) 
  7. GORCZYCA, Ewa. Największe na Podkarpaciu tężnie solankowe i wyremontowana trasa spacerowa do Bełkotki w Iwoniczu-Zdroju [ZDJĘCIA]. Nowiny [online]. 2019-07-27 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (polsky) 
  8. HISTORIA PARAFII - IWONICZ_ZDROJ. www.iwoniczzdroj.przemyska.pl [online]. [cit. 2021-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-22. 
  9. Kino “Wczasowicz” – GOK Iwonicz-Zdrój – Gminny Ośrodek Kultury w Iwoniczu-Zdroju [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-25. (polsky) 
  10. Miejski basen kąpielowy – Oficjalna strona Gminy Iwonicz-Zdrój [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (polsky) 
  11. Baza rekreacyjna w Iwoniczu-Zdroju – Oficjalna strona Gminy Iwonicz-Zdrój [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (polsky) 
  12. BURDA, Narty pl i Piotr. Iwonicz Zdrój. Narty.pl [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (polsky) 
  13. Szlaki rowerowe – Oficjalna strona Gminy Iwonicz-Zdrój [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (polsky) 
  14. Beskidzkie muzea. www.info.rymanow.pl [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-13. 
  15. Szlaki turystyczne w Gminie Iwonicz-Zdrój – Oficjalna strona Gminy Iwonicz-Zdrój [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iwonicz-Zdrój na polské Wikipedii.