Iwonicz-Zdrój
Iwonicz-Zdrój | |
---|---|
Historické centrum lázní | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°35′ s. š., 21°48′ v. d. |
Nadmořská výška | 410 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Podkarpatské |
Okres | Krosno |
Gmina | Iwonicz-Zdrój |
Iwonicz-Zdrój | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 5,8 km² |
Počet obyvatel | 1 619 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 278,2 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Witold Kocaj |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 13 |
PSČ | 38-440 |
Označení vozidel | RKR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Iwonicz-Zdrój je lázeňské město s památkově chráněnou dřevěnou zástavbou v Polsku, centrum obce Iwonicz-Zdrój v okrese Krosno v Podkarpatském vojvodství. Leží v Nízkých Beskydech v údolí potoka Iwoniczanka 15 km od okresního města Krosno. K 31. 12. 2019 zde žilo 1789 obyvatel.[2]
Název
[editovat | editovat zdroj]Podle katolické encyklopedie se název Iwonicze váže ke kultu sv. Iva Bretaňského. Etymologicky pochází název města od jména Ivo (Iwo, Iwon) a nesouvisí se svatým Ivem.[3] V 19. století bylo k názvu přidáno slovo "Zdrój" (Lázně) a v německojazyčném prostředí z haličského období byl Iwonicz-Zdrój známý jako Iwonitz-Bad nebo Iwonicz-Bad.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Město leží v údolí obklopeném bukovo-jedlovým lesem, kterým protéká potok Iwoniczanka (také Iwonka nebo Iwoniczský potok). Na severu a severovýchodě sousedí s vesnicemi Iwonicz a Klimkówka, na jihozápadě s vesnicí Lubatowa a na západě a severozápadě s vesnicemi Lubatówka a Rogi. Na jih od města leží po válce vysídlená lemkovská vesnice Wólka. Ve vzdálenosti 12 km leží lázně Rymanów-Zdrój. Město je obklopené vrcholy Piekliska (447 m n. m.), Borowinowa (506 m n. m.), Glorieta (550 m n. m.), Wólecka (611 m n. m.), Ispak (483 m n. m.), Winiarska (528 m n. m.), Przedziwna (553 m n. m.) a Żabia (550 m n. m.).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Okolí lázní Iwonicz-Zdrój bylo osídleno už v pravěku, o čemž svědčí nálezy předmětů z období neolitu. Na kopcích na západ od potoka byly nalezeny stopy po osadě z období lužické kultury a v okolí předměty z Římské říše. V roce 1989 byla na místě cholerového hřbitova odkryta obranná osada z 2.–4. století a v části města Przybyłówka se nacházela raně středověká osada z 13. století. Archeologické nálezy ale nesvědčí o trvalém osídlení území města.[4]
Samotné lázně patří k nejstarším v celém Polsku. Zmínka o místních minerálních pramenech pochází už z roku 1411 a v roce 1464 zde byl postaven dřevěný farní kostel. Lázně jsou poprvé zmiňované v knize Cieplice z roku 1578, kterou napsal dvorní lékař polského krále Štěpána Báthoryho Wojciech Oczko a v roce 1721 jezuita Gabriel Rzączyński popsal místní zdroje ropy. V letech 1769–1772 bojovaly v okolí jednotky Barské konfederace, které podporovali vlastníci lázní z rodiny Ossolińských. Na konci 18. století byl Iwonicz prodaný rodině Załuských, která v roce 1837 založila současné lázně. Załuským patřil Iwonicz až do roku 1945.
V roce 1944 v rámci operace Bouře osvobodila Iwonicz-Zdrój místní jednotka Zemské armády ještě před příchodem Rudé armády a od července do září 1944 v okolí existovala takzvaná Iwoniczská republika (Rzeczpospolita Iwonicka).
K 1. lednu 1956 byl Iwonicz administrativně rozdělen na vesnici Iwonicz a lázně Iwonicz-Zdrój, které získaly v roce 1973 status města.
Historicky ležel Iwonicz-Zdrój na území Ruského vojvodství Polska, rakouské Haliče a v letech 1975–1998 byla administrativně součástí Krosenského vojvodství.
Lázně
[editovat | editovat zdroj]V lázních Iwonicz-Zdrój se zaměřují na léčení nemocí pohybového aparátu, nervové soustavy, trávicího ústrojí, horních cest dýchacích, osteoporózy a revmatologii.[5] Místní termální minerální vody jsou chlorido-uhličito-sodíkaté a jodidové s obsahem volného CO2.[6] Od roku 2019 je v lázních umístěný komplex 4 gradoven, které jsou největší v Podkarpatském vojvodství.[7]
Památky
[editovat | editovat zdroj]Součástí města je památkově chráněné centrum s charakteristickou dřevěnou zástavbou, která pochází z 2. poloviny 19. století a 1. čtvrtiny 20. století. K nejvýznamnějším objektům patří:
- Dřevěný kostel sv. Iva a Panny Marie Uzdravení nemocných s neogotickými prvky postavený v roce 1896 z iniciativy rodiny Załuských. V roce 1995 byl posvěcen nový větší kostel, který stojí vedle starého.[8]
- starý palác z roku 1840, nyní sídlo představenstva společnosti Uzdrowisko Iwonicz
- lázeňský dům s kinem z let 1856–1956
- penzion Bazar z roku 1870, nyní bytový dům
- kolonáda z let 1860–1930
- sanatorium Bílý Orel z let 1890–1953
- sanatorium Pod Jedlou z roku 1870
- Pramen Bełkotka, jehož název je odvozený od charakteristického bublání způsobeného uvolňováním zemního plynu a pomník básníka Wincenty Pola.
Ve městě jsou pomníky připomínající majitele lázní hraběte Karola Załuského, básníká Wincenty Pola, básníka Władysława Belzy, lékaře Wojciecha Oczka, farmaceuty Teodora Torosiewicze, lékaře, rektora Jagellonské univerzity a primátora Krakova Józefa Dietla, papeže Jana Pavla II., nejstarší lázeňskou kapli, Iwoniczskou republiku a Poláky povražděné na východě.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V jednom z památkově chráněných objektů v centru lázní provozuje obec kino Wczasowicz[9].
Sport a rekreace
[editovat | editovat zdroj]Ve městě působí lyžařský klub Górnik, který se věnuje běhu na lyžích a biatlonu. Klubu patří také nepoužívaný komplex skokanských můstků K60, K40 a K20. V blízkosti skokanských můstků se nachází multifunkční sportovní hřiště a bazén, který byl obnovený v roce 2019[10]. V budovách sanatorií se nachází několik krytých bazénů[11]. Na hoře Winiarska se nachází lyžařský vlek se sjezdovkou o délce 400 m[12].
Přes Iwonicz-Zdrój vede červená značená cyklotrasa "mezi lázněmi" o délce 24 km[13] a přeshraniční polsko-slovenská cyklotrasa Beskydská muzea o celkové délce 321 km[14].
Iwonicz-Zdrój je obklopený lesy, které jsou vhodné pro turistiku. Přes lázně vede několik značených turistických tras[15]:
- Hlavní beskydská magistrála mimo jiné na horu Cergowa
- do lázní Rymanów-Zdrój
- na vrchol Żabia góra (550 m n. m.) v Lubatowé
- k dřevěnému kostelu ve vesnici Bałucianka
- k pomníku v Grabińském lese a dřevěnému kostelu ve vesnici Iwonicz
- k dřevěnému kostelíku ve vesnici Klimkówka
- přes pramen Bełkotka na horu Przedziwna (553 m n. m.)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2022-10-05].
- ↑ Iwonicz-Zdrój (podkarpackie) » mapy, nieruchomości, GUS, noclegi, szkoły, regon, atrakcje, kody pocztowe, wynagrodzenie, bezrobocie, zarobki, tabele, edukacja, przedszkola, demografia. Polska w liczbach [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Rocznik krakowski 69-71. [s.l.]: [s.n.], 2003. S. 13.
- ↑ MICHALAK, Janusz. Iwonicz Zdrój i okolice. Krosno: Roksana, 2001. S. 21–22.
- ↑ Uzdrowisko Iwonicz S.A. - Zapraszamy po zdrowie i urodę [online]. [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Pijalnia Wód Mineralnych – Oficjalna strona Gminy Iwonicz-Zdrój [online]. [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ GORCZYCA, Ewa. Największe na Podkarpaciu tężnie solankowe i wyremontowana trasa spacerowa do Bełkotki w Iwoniczu-Zdroju [ZDJĘCIA]. Nowiny [online]. 2019-07-27 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ HISTORIA PARAFII - IWONICZ_ZDROJ. www.iwoniczzdroj.przemyska.pl [online]. [cit. 2021-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-22.
- ↑ Kino “Wczasowicz” – GOK Iwonicz-Zdrój – Gminny Ośrodek Kultury w Iwoniczu-Zdroju [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-25. (polsky)
- ↑ Miejski basen kąpielowy – Oficjalna strona Gminy Iwonicz-Zdrój [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Baza rekreacyjna w Iwoniczu-Zdroju – Oficjalna strona Gminy Iwonicz-Zdrój [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ BURDA, Narty pl i Piotr. Iwonicz Zdrój. Narty.pl [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Szlaki rowerowe – Oficjalna strona Gminy Iwonicz-Zdrój [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Beskidzkie muzea. www.info.rymanow.pl [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-13.
- ↑ Szlaki turystyczne w Gminie Iwonicz-Zdrój – Oficjalna strona Gminy Iwonicz-Zdrój [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Iwonicz-Zdrój na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iwonicz-Zdrój na polské Wikipedii.