Gradovna
Gradovna je zařízení sloužící původně k čištění a zahuštění solanky zpracovávané v solivarech, nyní používané i k léčebným účelům díky slanému vzduchu v jeho okolí. Bývá to stavba ze dřeva pokrytého slámou nebo roštím, nejčastěji trnkovými větvičkami, mívající často výšku několikapatrového domu a délku až několik set metrů.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Gradovna funguje tak, že se solanka pumpuje do horní části konstrukce, odkud po roští stéká dolů. Přitom se voda odpařuje, čímž se zvyšuje koncentrace soli v solance, a zároveň se na větvičkách ukládají nežádoucí minerální příměsi. Výsledkem je tak čistší a koncentrovanější solný roztok. Z něj pak je možné vyrobit sůl tím, že se vaří, dokud se neodpaří zbylá voda.
Činnost gradovny je silně závislá na počasí. Nejlépe funguje za teplých, slunných, větrných dní, kdy se odpaří nejvíc vody, naopak za nevhodného počasí nelze gradovnu úspěšně provozovat.
Gradovny se v raném novověku používaly k získávání soli z pramenů bohatých na sůl (nejstarší známé gradovny pocházejí z 16. století), později se začaly využívat k inhalaci aerosolů pacienty z lázní, které vznikaly v bezprostředním okolí.
Gradovny se v Česku nevyskytují, ale je možné je vidět v Německu, Polsku, Francii a Rakousku.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Boční pohled
-
Detail boční stěny gradovny s trnkovými větvičkami, kterými shora protéká solanka
-
Gradovna Chorzów
-
Posezení v malé gradovně u rozhledny v Pietrowicích Wielkich
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tężnia na polské Wikipedii.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu gradovna na Wikimedia Commons
- Gradovna v článku o soli v Ottově slovníku naučném