Hradiště u Černovic
Šablona:Infobox - chráněné území v Česku Hradiště u Černovic je přírodní památka o výměře 4,77 ha u obce Černovice v okrese Chomutov. Byla vyhlášena roku 1986 a dnes ji spravuje AOPK Ústí nad Labem. Důvodem ochrany je paleontologická a geologická lokalita s otisky rostlinných zbytků v třetihorních křemencích. Chráněné území se nachází na svazích a části plochého vrcholu kopce o rozloze přibližně 6 ha porostlém dubovým lesem. Zahrnuje také zvětralou lomovou stěnu na jižním okraji plošiny.
Poloha
Vrch Hradiště (německy Klein Burberg, 594 m n. m.) se nachází v Krušných horách asi 5,2 km vzdušnou čarou na západ od centra Chomutova a 1,5 km severozápadně od Černovic. Relativní výškový rozdíl oproti černovickému nádraží je asi 150 m. Ze západní strany vrch obtéká říčka Hutná a na východní straně potok Hačka.
Geologie
Z geologického hlediska se jedná o křemencovou trosku, která vystupuje nad pánevní sedimenty Mostecké pánve.[1] Podloží křemenců tvoří jemnozrnné muskovitické ortoruly. Samotná křemencová deska má mocnost 5–15 m a její vznik se na základě otisků flóry klade do starších třetihor. Někteří autoři však posouvají stáří až do miocénu (středních třetihor). Zrna křemence s velikostí od 0,2 do 1,0 mm jsou spojena převážně amorfním tmelem s příměsí oxidů železa, které způsobují červenohnědé zabarvení. Pod 5–10 cm mocnou vrstvou půdy se nacházejí čtvrtohorní sedimenty v horizontu o mocnosti 10–15 cm s úlomky křemenců, který ve spodní části ostře přecházejí do křemencové sutě.[1]
Na jižním okraji a na vrcholové plošině probíhala již od 13. století těžba křemence. Těžba probíhala v mělkých jámách o objemu několika m³. Těžebních jam se dochovalo asi 150. Největší intenzity dosáhla těžba v 19. století, kdy se přesunula do menších lomů na jižním okraji. Odhaduje se, že těžba postihla až 30 % rozlohy původního vrcholu a bylo vytěženo asi 55 000 m³ materiálu. Místní kámen se používal k výrobě žernovů a při budování železniční tratě z Chomutova do Vejprt na stavbu mostů a propustků.[1] Kromě železničních staveb byl kámen použit při stavbě kostela sv. Kateřiny v Chomutově, děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, mostu přes Ohři v Postoloprtech a mnoha dalších stavbách. Zejména během baroka se z něj zpracovávaly také sochy a náhrobky.[2]
Osídlení
Výšinné sídliště na vrcholu bylo opevněno v 10. století př. n. l. lidem knovízské kultury.[3] Osídlení na vrcholové plošině však podle archeologických nálezů existovalo už v neolitu v době 5–4 tisíce let př. n. l. Po vymizení knovízské kultury bylo sídliště přechodně opuštěno nebo osídleno jen přechodně[3] a teprve v době slovanské znovu osídleno (8. až 10. století n. l.).[4]
Hradiště bylo opevněno dnes rozvaleným kamenným valem bez příkopu, jehož průběh lze sledovat zejména na severní a východní straně. Opevnění částečně využívalo přirozené skalní útvary. V severní straně je val přerušen sníženinou, která bývá označována jako brána a kterou dnes vchází na vrcholovou plošinu lesní cesta. Jižní strana byla pravděpodobně opevněna jen lehce, protože ji chránila strmá skála z větší části však odtěžená lomem.
Plocha hradiště je zbrázděna přibližně čtverhrannými jámami, dnes z větší části zasypanými. Jedná se o zbytky těžebních jam. Některé jámy však mohou být pozůstatky zemnic z raného středověku. V západní části se nachází pozůstatky 98,5 m[4] hluboké středověké těžební šachty zvané Bergloch (někdy též považované za studnu). Není jasné, co se zde těžilo a dnes je šachta překryta betonovými deskami. Její průzkum v letech 1927–1939 nalezl zlomky nástrojů (srp, motyka, kopáč), trojdílný zlatý kruh a další předměty. Kromě toho byly na hradišti nalezeny zlomky keramiky z různých období, pazourkové nástroje, zlomky drtidel obilí a zvířecí kosti. Výjimečný nález představuje bronzová dýka.[4]
Pověsti
Říká se, že na začátku jara a v době podzimu, v dny, kdy je hradiště zahaleno do hustého mlženého oparu pohybují se v jeho okolí modré plamínky. Tyto plamínky měli údajně označovat poklady ukryté pod zemí. Také se vypráví, že pod samotným Hradištěm se nachází další bohatství.
Rovněž se mezi lidmi traduje, že se u hradiště ukrýval „loupežník“ Podpinka – byl to údajně vrah. Podpinka měl mít úkryt v jámě v zemi, překryté tak, aby se po ní dalo přejít. Podpinka byl dopaden bizarním způsobem, a to tak, že o jeho „komín“ překrytý dutým pařezem zakopl nic netušící houbař. Tato pověst, je zřejmě nejpravdivější – nejnovější.
Přístup
Z chomutovského vlakového nádraží vede na Hradiště značená žlutá turistická trasa dlouhá necelých 6 km s převýšením asi 250 m. Kratší cesta na vrchol vede od černovického nádraží směrem na sever po silnici k železničnímu přejezdu, kde se setkává se zmíněnou žlutou turistickou trasou z Chomutova.
Trasa třikrát kříží železniční trať č. 137 z Chomutova do Vejprt. U dvou železničních přejezdů stojí tzv. řopíky československého lehkého opevnění.
Související články
Odkazy
Reference
- ↑ a b c FOLTÝN, J. Geologická charakteristika vrchu Hradiště. Památky, příroda, život. 1977, roč. 9, čís. 2, s. 24–27. ISSN 0231-5076.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Černovice, s. 52.
- ↑ a b SMRŽ, Zdeněk. Výšinná naleziště pravěku až raného středověku v okrese Chomutov. Památky, příroda, život. 1991, roč. 23, čís. 1, s. 4–9. ISSN 0231-5076.
- ↑ a b c SOSNOVÁ, Anežka. Výlet na hradiště u Černovic [online]. Archeologie na dosah, 2013-09-13 [cit. 2014-05-10]. Dostupné online.
Literatura
ČTVERÁK, Vladimír, a kol. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2006. 432 s. ISBN 80-7277-173-6.