Hradčany (Ralsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hradčany
Silnice II/270 na hrázi Hradčanského rybníka
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 147 (2011)
Domů 58 (2016)
Lokalita
PSČ 471 24
Obec Ralsko
Okres Česká Lípa
Historická země Čechy
Katastrální území Hradčany nad Ploučnicí (25,13 km²)
Zeměpisné souřadnice
Hradčany
Hradčany
Další údaje
Kód části obce 318426
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradčany (do roku 1948 německy Kummer[1] či Kummer am See) je obnovená vesnice, část města Ralskookrese Česká Lípa. Leží asi 7,5 km na západoseverozápad od Kuřívod a zhruba 4 km jižně od Mimoně v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko, na bývalé kupecké cestě z Mnichova Hradiště do České Lípy. Většina sídla také leží v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Je zde evidováno 58 adres.[2] Trvale zde v roce 2011 žilo 147 obyvatel.[3] V těsném sousedství obce se nachází Letiště Hradčany, rozlohou jedno z největších ve střední Evropě.

Další informace[editovat | editovat zdroj]

Hradčany leží v katastrálním území Hradčany nad Ploučnicí o rozloze 25,13 km2.[4] V tomto katastrálním území leží i západní část sousední vsi Ploužnice, zvaná Hradčany-sídliště. Původní katastrální území bylo Hradčany[5] a mělo asi o čtvrtinu menší rozlohu. Skrz Hradčany prochází silnice II/270.

Obcí protéká Hradčanský potok, který napájí soustavu rybníků – poslední z nich, Hradčanský, se nachází v obci. V blízkosti protéká meandrující Ploučnice a jižně se zvedají Hradčanské stěny (Hradčanská pahorkatina).[6]

Historie vesnice[editovat | editovat zdroj]

Hradčany jsou nejmladší částí města Ralsko. Vznikly v roce 1711 v souvislosti s rozvojem dřevozpracujícího průmyslu v tomto kraji. Na počátku 20. století se staly oblíbeným turistickým letoviskem díky místním rybníkům a nedalekým pískovcovým Hradčanským stěnám. Obliba stoupla po postavení silnice z Mimoně na Doksy v roce 1909. Roku 1921 zde žilo 370 obyvatel, z nichž bylo 361 německé národnosti.[7] U Hradčanského rybníka byla velká pláž s plovárnou, 6 hotelů, penziony, vily a restaurace.[6]

Vojsko v Hradčanech[editovat | editovat zdroj]

Vojenský prostor zde vzniknul po odstoupení Sudet nacistickému Německu v roce 1938. Wehrmacht zabral oblast mezi Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Mnichovým Hradištěm, která měla rozlohu přes 250 km². Na jaře 1945 vzniklo v těsném sousedství obce vojenské letiště, které bylo vzápětí po svém dokončení poničeno americkým náletem.[8]

Mezi roky 19681991 působila v celém VVP Ralsko sovětská armáda. Ta v 80. letech 20. století původní letiště významně rozšířila na celkovou délku 2,7 km a šířku 90 m.[9]

V obci se zachovala většina domů díky tomu, že obce jako takové se nedotkl destruktivní výcvik vojsk. V blízkosti letiště byl v provozu tankodrom. Největší újma, která Hradčany postihla, byla změna jejich charakteru a funkce. V době vojenského prostoru byli v obci ubytováni zaměstnanci vojenských lesů a vojenské správy. Po jeho zrušení se Hradčany otevřely civilnímu obyvatelstvu.[6]

Vojenské letiště u Hradčan je od roku 1991 částečně používáno ke sportovním účelům, natáčely se zde také filmy Tmavomodrý svět a Stalingrad. V roce 1999 se na hradčanském letišti uskutečnil 6. ročník tanečního festivalu CzechTek.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti trvá zaměření místních obyvatel na dřevozpracující průmysl a turistiku. Vedle Hradčanského rybníka se nachází informační centrum Vojenských lesů a statků ČR, s.p. (budova bývalé hájovny).[10] Expozice je zaměřena na historii území bývalého Vojenského výcvikového prostoru Ralsko, historii i současnosti lesnictví v této oblasti, myslivosti, přírodním podmínkám, geologickým zajímavostem, floře a fauně, ochraně přírody a možnostem turistického vyžití oblasti. Nedaleko od informačního centra je umístěn Lesní koutek Ralsko – stanice pro handicapované živočichy. Od střediska je vedena 3,5 km dlouhá Naučná stezka Jeřáb a tři různě dlouhé turistické okruhy (červený, modrý, zelený).

V obci byla roku 2012 obnovena a zmodernizována čistička odpadních vod nákladem 100 milionů Kč v rámci dotovaného projektu Čistá Ploučnice realizovaném Severočeskou vodárenskou společností. Ve zdejší čističce se budou časem zpracovávat odpadní vody z Mimoně, Brniště, Petrovic a Hvězdova.[11]

Chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Na katastrech obcí Hradčany a Doksy je od roku 1933 chráněná lokalita Břehyně - Pecopala, která je nyní zapsána mezi národní přírodní rezervace. Dále jsou zde přírodní rezervace Hradčanské rybníky a přírodní památka Meandry Ploučnice u Mimoně.[12]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-02-01 [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. 2011-03-26 [cit. 2015-08-20]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Hradčany nad Ploučnicí [online]. 2013-01-01 [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. 
  5. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru ČÚZK. Stabilní katastr – indikační skici a císařské otisky [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. 
  6. a b c Hradčany – Kummer [online]. www.zanikleralsko.cz [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 
  7. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko: Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Vesnice zaniklé a současné, s. 7. 
  8. Hradčany – Kummer [online]. www.zanikleobce.cz [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 
  9. Výlet do bývalého VVP Ralsko na letiště Hradčany [online]. lllenka.wz.cz/v_ralsko.htm [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 
  10. Informační centrum VLS Hradčany [online]. www.vls.cz [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 
  11. ev1. Čistička v Hradčanech čistí více a lépe. Českolipsko 5+2 dny. 2012, roč. 1, čís. 31, s. 8. 
  12. MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 30+32. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]